Jak funguje kůň Část 36.: Trávení a vstřebávání

Potrava, důkladně rozžvýkaná a prosliněná v dutině ústní, je po malých dávkách polykána. Prochází hltanem, při zvednutí měkkého patra a uzavření vstupu do hrtanu hrtanovou příklopkou vstupuje do jícnu, který ho svými peristaltickými pohyby sune po celé délce krku, hrudníkem, skrze bránici až do žaludku. Jícen začíná nad hrtanem, potom se stáčí vlevo od průdušnice, takže pečlivý pozorovatel může vidět, jak při polykání putuje po levé straně koně „boule“ od hlavy dozadu k hrudníku.

Žaludek

Do žaludku vstupuje sousto „vstupní bránou“ zvanou česlo, jejíž uzavření a otevření řídí svěrač. Jícen ústí do žaludku pod velmi ostrým úhlem a navíc je česlo pevně staženo silnou svalovinou, což koni znemožňuje zvracení. Žaludek je pak vakovitý útvar, kde se polknutá potrava shromažďuje, míchá, tráví (= rozkládá na menší kousky) a po potřebném zpracování se „východem“ zvaným vrátník propouští do tenkého střeva. Koňský žaludek se nazývá jednokomorý, protože (na rozdíl od přežvýkavců) je tvořen jen jedním vakem. Je však vystlán dvěma typy sliznice: bezžláznatou a žláznatou. Ve žláznaté části se tvoří žaludeční šťávy: známá je kyselina solná (čili chlorovodíková) a enzym pepsin, ale také další látky ovlivňující trávení a dostatek hlenu, který chrání sliznici žaludku před „samotrávením“ a kyselinou. V žaludku se pomoci žaludečních šťáv částečně rozkládají bílkoviny a cukry, lehce se hydrolyzují tuky, čímž se připraví pro další zpracování v tenkém střevě.

Podívejme se ale na specifika žaludku koní:
I ten je totiž výborně přizpůsobený celodennímu příjmu malých porcí vláknité potravy. Funguje nejlépe, když není zcela plný ani prázdný. Protože představuje asi jen 10 % objemu celého trávicího traktu (u přežvýkavců je to až 70 %), nedokáže zpracovat větší porce potravy najednou. Žaludek koně se po naplnění dokáže vyprázdnit už za 12 minut! Pokud kůň má v žaludku najednou velkou porci potravy, nestihne se za tuto dobu dostatečně promísit se žaludečními šťávami, což ji nepřipraví dobře pro trávení v tenkém střevě a na světě mohou být vážné problémy. Ale je tu i opačný problém: pokud žaludek koně zůstane prázdný, začne se v něm tvořit nadměrné množství plynu, které ho roztahuje se všemi možnými nebezpečnými následky. Protože žaludeční šťávy se tvoří stále bez ohledu na naplnění žaludku, může se pak stát, že začnou „rozežírat“ žaludeční sliznici a stěnu, což je jednoduše řečeno jednou z příčin vzniku žaludečních vředů. Uvádí se, že následkem stresu a nevhodného krmení se vředy vyskytují až u 50 % hříbat, 90 % dostihových koní a 60 % ostatních sportovních koní!

Tenké střevo

Tenké střevo začíná dvanáctníkem, který navazuje na vývod ze žaludku – vratník. Přechází v dlouhý lačník a končí kyčelníkem, který ústí do slepého střeva. U býložravců se délka celého tenkého střeva pohybuje okolo pětadvacetinásobku délky těla (u psů či kočky je to jen troj – až čtyřnásobek délky těla). U koně však i přesto představuje asi jen 30 % objemu veškerého trávicího traktu (společně se žaludkem tedy jen 40 %). Také tenkých střevem prochází zažitina velmi rychle – uvádí se rychlost asi 30 cm / minutu. Za 1,5 hodiny tak může být polknuté sousto už ve slepém střevě! Mačkání či šrotování krmiva zrychluje průchod zažitiny tenkým střevem a „stihne“ se zpracovat a vstřebat méně živin.

Hltavý příjem jádra, podání jádra koni, který má trávicí trakt již prázdný (čili klidně už za 1,5–2 hodiny po posledním příjmu potravy!), šrotování či máčení jádra, to vše způsobuje, že obsah rychle projde žaludkem a tenkým střevem, kde se nestihne dostatečně zpracovat a vstřebá se jen velmi málo lehce stravitelných živin. Ty se pak dostanou do slepého a tlustého střeva, tam začnou kvasit, vzniká nadbytek plynů a kyselin, což může být příčinou závažných zdravotních poruch včetně kolik nebo schvácení kopyt.

Naopak vláknitá potrava v tenkém střevě zůstává o něco déle, aby se z ní „vyždímalo“ do nejvíce lehce stravitelných živin.

Proto se vždy doporučuje nejdříve podat koni seno a až po nějaké době jádro. Takto kůň z jádra dokáže vytěžit více živin!

Úlohou tenkého střeva je rozložit lehce stravitelné živiny (cukry a tuky, část bílkovin) na stavební látky, které pak projdou střevní stěnou do krve. Zbytek projde do slepého a tlustého střeva.

Tenké střevo je pružná „hadice“ uvnitř vystlaná střevní sliznicí. Ta tvoří hustý koberec malinkých klků, které zvětšují celý povrch střevní výstelky, aby se vstřebalo co nejvíce rozložených látek. Mezi klky se nacházejí žlázy, které produkují trávicí enzymy a buňky tvořící potřebný hlen, který chrání sliznici před poškozením. Další trávicí enzymy se tvoří ve slinivce břišní a její vývod ústí do přední části dvanáctníku. Obsah tenkého střeva je hodně vodnatý. Ve střevní stěně se nacházejí dvě vrstvy hladké svaloviny, která umožňuje peristaltické pohyby. Ty jednak míchají obsah střeva, jednak ho sunou dál. Celá tato „hadice“ je obalená tenkou blánou - střevní oponou, v níž se nacházejí mízní uzliny, nervy a životně důležité krevní cévy. Pokud dojde k zauzlení střev a tyto cévy se zaškrtí, postižený úsek střeva je nedokrvený a velmi rychle odumírá, což končí ve vysokém procentu případu smrtí koně.

Tlusté střevo

Kůň má největší tlusté střevo z domácích zvířat. Skládá se ze dvou orgánů: slepého střeva a vlastního tračníku. Společně představují 60 % trávicího traktu koně.
Úlohou tlustého střeva je zpracovat rostlinnou vlákninu. Žijí v něm biliony mikroorganismů, které produkují enzymy štěpící vlákninu. Při tomto kvasném procesu vznikají těkavé mastné kyseliny, které se vstřebávají do krve a jsou pro koně důležitým zdrojem energie. Do tlustého střeva se kromě nerozpustných cukrů, tedy celulózy a hemicelulózy, dostává i škrob a jiné živiny, které nebyly strávené v tenkém střevě. Mikroorganismy také dokážou vyrábět celou řadu vitamínů a aminokyselin, což kůň velmi dobře využije. Tlusté střevo je velkou zásobárnou vody a elektrolytů, což je důležité například pro fyzickou práci.
Obsah tenkého střeva nejdříve vstupuje do slepého střeva, kde dochází k hlavnímu kvašení, podobně jako v předžaludcích skotu. Protože u koní tento proces probíhá až za tenkým střevem, kde se vstřebá nejvíce živin, nedokážou zužitkovat vlákninu tak dobře jako přežvýkavci. Potom vstupuje zažitina do tračníku, čili velkého kolonu, kde se dále tráví a vstřebává, zahušťuje se. Protože velký kolon je poskládaný na sobě v podobě dvou podkov a několikrát mění průměr, je důležité, aby jeho obsah byl co „nejnormálnější“. Jinak snadno dojde k zácpám či dokonce změnám polohy některých jeho částí. Z velkého kolonu postupuje potrava do malého kolonu, kde dochází k hlavnímu vstřebávání vody a zahušťování obsahu, dále jde do konečníku a ven. Potrava prochází tlustým střevem pomalu – přibližně dva dny.
Při kvasných procesech v tlustém střevě vznikají další dva vedlejší produkty: je to plyn, který neustále musí ucházet ven, a teplo. Je známo, že koně se v zimě mají „zahřívat senem“.

Pokud bude mít kůň v zimě neustále k dispozici seno, bude docházet po celý den k jeho intenzivnímu zpracovávání v tlustém střevě, bude se tvořit hodně tepla a to koně zahřeje. Z tohoto hlediska je nesmyslem koni podávat pro zahřátí teplé až horké nápoje nebo krmení; 

může to způsobit vážné zdravotní problémy jeho žaludku a tenkého střeva!

A ještě pár poznámek ke zdravého krmení koní

Aby se předešlo střevním problémům, je třeba koni poskytnout po celý den přístup k senu, pokud to není možné, musí se nejen jádrem, ale i senem krmit co nejčastěji. Případné jádro je pak nutné dávat v malých dávkách ideálně 3–4× denně a vždy až po senu!

1. Koně potřebují pro zdravé trávení přijmout za den tolik sušiny (krmivo zbavené vody), kolik odpovídá asi 2–3 % jejich tělesné hmotnosti (čili 2–3 kg sušiny na 100 kg tělesné hmotnosti). Pokud se jim však přidá koncentrovaný zdroj živin a energie (jádro), sníží samovolně přísun sušiny, což může v případě velkých dávek vyvolat zdravotní problémy (např. poruchy peristaltiky).
2. Minimálně 50 % sušiny má tvořit píce (např. seno, pastva). Tomu odpovídá doporučení nejméně 1–1,5 kg sena na 100 kg tělesné hmotnosti denně.
3. Příjem jednorázově velké dávky jádra (více než 30 % celkové denní sušiny) nebo náhlá změna složení krmné dávky způsobí pokles pH v tlustém střevě a zdravotní problémy (např. průjem a schvácení kopyt).
4. Na jakoukoli změnu v krmné dávce je třeba koně navykat po dobu asi 14 dní, aby se tomu přizpůsobili i mikroorganismy v tlustém střevě.
5. „Pokud je nutné zvyšovat dávku jádra, pak přidávejte maximálně asi čtvrt kila za den.
6. Kůň potřebuje 2–4 litry vody na každé kilo krmiva.
7. Nepočítejte s tím, že rostoucí hříbata získají všechny potřebné živiny pouze ze sena.
8. Měřte množství krmiva na kilogramy, ne na litry nebo na „odměrky“.

	Jícen	Žaludek	Tenké střevo	Slepé střevo	tračník
objem		8-15 l	asi 50 l	asi 30 l	asi 80 l (velký kolon) asi 20 l (malý kolon)
délka	1,5 m		1-1,5 m (dvanáctník) 17-28 m (lačník) 0,7-0,8 m (kyčelník)	1 m	3-4 m (velký kolon) 2-4 m (malý kolon)
doba průchodu potravy	10-20 s	15 min	1-6 hodin	18-36 hodin