Tento satyr patří do seznamu zvířat bezprostředně ohrožených vyhynutím. Rozšířen je v malých ostrůvcích v severozápadní Himálaji, severním Pákistánu a v severozápadní Indii
Kohout: délka 70–75 cm
váha 1800–2000 g
Slípka: délka 55–60 cm
váha 1200–1400 g
Kohout má hlavu černou, lysé tváře jsou červenooranžové barvy, krk je červený, zbytek těla černohnědý s bílými skvrnami na každém peru.
Slípka je barvy hnědočerné, s podélnými žlutohnědými proužky na každém peru, břicho má šedohnědé s bílými skvrnami.
O biologii tohoto satyra je známo velmi málo informací. Dvě až šest vajec snáší do opuštěných hnízd jiných druhů ptáků. Po inkubaci, trvající 28–30 dnů, vychovává mladé, kteří s rodiči zůstávají přes celou zimu až do jara, kdy se v době toku (březen – duben) osamostatňují.
Tento nejvzácnější druh satyra obývá lesy s podrostem rododendronů a bambusů ve výškách 2500–4000 m. n. m. V zimním období pak schází na hranici 2000 m. n. m. V přírodě přežívá v současné době populace v počtu 2000–5000 kusů a stále se snižuje. V zajetí se chová pouze v záchranném centru Sarahan Himachal Pradesch v Indii, kde ve spolupráci s WPA probíhá výstavba chovatelského zařízení, včetně líhní a ostatního zázemí. Dále pak WPA provedlo proškolení místních ošetřovatelů v Anglii. Toto opatření má vést k pokusu o umělý odchov tohoto satyra a následné reintrodukci do původních lokalit jeho výskytu.
V roce 1860 se do Zoo Londýn dovezlo padesát kusů tohoto satyra, bohužel do roku 1930 postupně v zajetí vymizel a v současné době se mimo výše zmíněné centrum Sarahan nikde jinde na světě pravděpodobně nechová.