Delfínovití

(pokračování z Fauny č. 8 / 2009) Vnější pohlavní orgány jsou určeny k velmi rychlému spojení obou pohlaví během plavání pod vodou. Samci mají, zvláště v zajetí, poměrně dlouhou říji a jsou při ní velmi lační lásky a vytrvalí, obzvláště jsou-li umístěni v teplé vodě (kolem 28 °C). Samice nosí jen jedno mládě, přestože má dvourohou dělohu. Delfíní březost trvá 10 až 12 měsíců.

Mláďata

Mláďata se rodí ve vodě ocasem napřed, matka musí mláděti pomoci, aby se poprvé nadechlo na hladině. Mláďata doprovázejí matku osmnáct měsíců až čtyři roky. Když chce mládě nakojit, musí dát matce signál šťouchnutím nebo stisknutím bradavky, díky čemuž mléko vystříkne. Delfíni nemohou mléko sát jako ostatní savci, protože nemají vyvinuté rty, kterými by mohli bradavku držet.

Společenská zvířata

Jak je známo, delfíni jsou velmi společenská zvířata žijící v hierarchickém uspořádání ve stádech. Komunikace mezi jednotlivými členy stáda je zajišťovaná různorodými zvuky, nízko frekvenčním i vysokofrekvenčním ultrazvukem 80–220 kHz, který je primárně využíván pro echolokaci. Stádo může mít různou velikost, od několika jedinců až po tisícihlavé stádo. Rozloha teritoria může velmi různorodá, i větší skupina delfínů může obývat menší prostor než jiná. V průměru se jedná o území o velikosti desítek kilometrů čtverečních. Některé druhy delfínů mají velmi složitou sociální strukturu. Někdy je stádo ovládáno jedním samce, který má svůj harém samic a brání je proti ostatním samcům. Jindy je ve stádě více samců, někdy samci žijí odděleně od stáda a jen někdy ho navštěvují. Někteří delfíni zvolili samotářský způsob života, zda k tomu byli přinuceni okolnostmi nebo si samotu zvolili dobrovolně, nevíme. Často takoví delfíni připlouvají ke břehům a snaží se spřátelit s lidmi. Mladí samci se někdy shromažďují do gangů a terorizují své okolí, dokonce přepadávají samice a znásilňují je. Některá stáda naproti tomu jsou zase vedena spíše samicemi a samci jsou jen tolerováni. Většina dovedností se dědí z matky na dceru. Zejména nová vylepšení. Bylo pozorováno několik delfínů, používajících mořské houby nasazené na čumáku jako ochranou rukavici. Tento jev je momentálně pečlivě zkoumán vědci. Tito delfíni ze Shark bay (Austrálie) byli spatřeni jako jediní, provádějící tuto činnost. Je to druhý případ využívání nástrojů mořskými savci, mimo mořských vyder. Vědci zatím zjistili, že tuto činnost provádějí hlavně samice a dokonce učí své dcery tomuto prazvláštnímu chování. Samci mají úplně jiný společenský život a nemají čas učit se novým věcem. Raději se věnují vytváření a zkoumání sociálních svazků ve skupině. Soudržnost některých stád je tak veliká, že pokud např. kulohlavec uvízne na mělčině, zbytek stáda ho okamžitě následuje. Tím pak dochází k hromadnému uvíznutí, a je jen malá šance na jejich záchranu, protože zachráněná zvířata se okamžitě znovu vrhají na břeh ke svým druhům.
Námluvy jsou u delfínů velmi složité a v této době je hierarchie velmi důležitá. Námluvy trvají i několik týdnů. Silní samci se snaží udělat co nejlepší dojem na samice pomocí tanců a akrobatických kousků. Někdy se i několik stád spojí do jednoho, aby usnadnili setkávání. Delfíni žijí v polygamním systému. Delfíni se velmi rádi mazlí a dotýkají, upevňuje to nejen sociální svazky, ale ukazuje i vzájemné sympatie mezi partnery. Samci velkých druhů delfínů dospívají kolem deseti let, ale často se poprvé páří až o několik let později. Kopulace pod vodou trvá maximálně dvacet sekund. Po narození mláděte se o jeho péči dělí několik samic, které matce pomáhají. Hlídají mládě, když se třeba matka vydá na lov, nebo pomáhají s učením.
Tito pozoruhodní tvorové jsou stále loveni, často uvíznou v rybářských sítích. Jsou stejně jako ostatní živočichové a rostliny ohroženi znečištěním a globálním oteplováním. Mnozí z nich jsou také odchytáváni a umísťováni do zábavních parků a akvárií.

Delfín skákavý (Tursiops truncatus)

Nejběžnějším a nejznámějším delfínem je delfín skákavý. Tento druh také nejčastěji najdete v zábavních parcích. Dorůstá délky dva až tři metry a hmotnosti kolem 650 kg. Žije jak v pobřežních vodách, tak v otevřeném oceánu kosmopolitně. Tento delfín je také velmi společenský k ostatním delfínům i k člověku. Samice rodí každé dva až tři roky jedno mládě.

Kosatka dravá (Orcinus orca)

Kosatka dravá je největší druh delfína, který je typický svým černobílým zbarvením. Dorůstá až do délky devět metrů a váhu může mít až devět tun. Žije hlavně v otevřeném oceánu, v tropických, ale i v chladných vodách. Musí to však být oblasti bez souvislého pokrytí ledem. Kosatky jsou dokonalí lovci. Každý jedinec má odlišný způsob lovu stejné kořisti, některá stáda ale mají lovecké dovednosti stejné nebo alespoň podobné. Lovecké umění kosatky nemají vrozené, ale musí se je naučit od starších jedinců. Jednotlivá stáda kosatek se spolu většinou ani nemůžou dobře dorozumět, protože mají často vlastní nářečí, které se předává z generace na generaci. I když jsou kosatky všeobecně vnímány jako nebezpeční predátoři, nikdy nebylo zaznamenáno napadení člověka v přírodě. Kosatky se stejně jako jiní delfíni také mohou chovat v zajetí.