Jak na očkování koní
Každý živočišný druh má své specifické spektrum nemocí, které zvláště ohrožují jeho zdraví nebo svým průběhem významně naruší ekonomiku chovu a využití zvířete. A samozřejmě existují infekce, které jsou mezidruhové a dokonce se mohou přenášet ze zvířat na člověka. Proto se očkováním nechrání pouze lidi, ale i jejich domácí mazlíčci a samozřejmě hospodářská zvířata včetně koní.
Wikipedie říká:
„Očkování nebo také odborně vakcinace je proces, při kterém je podáván antigen s cílem navodit stav imunizace organismu. Účelem očkování je zabránit rozvoji řady infekčních nemocí a propuknutí epidemií u lidí a zvířat. … Vakcína sama onemocnění způsobit nemůže, protože obsahuje jen neživé nebo oslabené mikroorganismy, případně jen jejich části.“
Pokud to převedu do lidské řeči:
V očkovací látce (vakcíně) se nachází antigen, čili nějak upravený a zneškodněný mikroorganismus, který měl původně schopnost dané onemocnění vyvolat. Pokud tento antigen vpravíme do těla, očkovaný jedinec sice neonemocní, ale povzbudíme jeho imunitní systém, aby tento antigen rozpoznal a vyrobil si proti němu „zbraně“ – nejčastěji protilátky, u některých vakcín vzniknou i buňky–zabíječi. Až se pak tento jedinec setká se skutečnou infekcí, proti které byl očkován, jeho imunitní systém její původce ihned rozpozná a už má proti nim připravené ony „zbraně“ a může ihned a razantně zaútočit, takže nemoc u toho jedince nepropukne vůbec, nebo propukne ve velmi mírné formě.
Máme štěstí, že žijeme v České republice, protože v našich nákazových podmínkách je vhodné očkovat koně pouze proti třem infekcím: chřipce, tetanu a herpesvirové rhinopneumonii. Na zvážení veterináře v případě epidemie by pak bylo i použití vakcíny proti hříběcí nebo trichofytóze (kožní plíseň), běžně se však proti těmto nemocem koně neočkují. Protože ČR je od roku 2004 oficiálně prostá vztekliny, není nutné očkovat proti této nemoci, stejně tak není v ČR rozšířen botulismus, proti němuž se také vyrábějí vakcíny. V USA existuje několik virových zánětů mozku a míchy, proti kterým je nutné tamní koně očkovat; opět v našich podmínkách se nic takového nevyskytuje.
Očkování českých koní a legislativa
Podle zákona musí být kůň účastníci se svodu (tím se rozumí jakákoli koňská „akce“) nebo přemisťován na jiné místo vakcinován proti chřipce koní (influenze) dle vakcinačního schématu udaného výrobcem vakcíny. Poslední vakcinace smí být provedena nejpozději 7 dní před konáním svodu.
Samozřejmě organizace vypisující různé chovné, sportovní či jiné akce mohou tyto podmínky upravit, lépe řečeno zpřísnit. Například kůň, který se bude účastnit závodů pod hlavičkou FEI (mezinárodní závody), musí být pravidelně přeočkováván proti chřipce každých 6 měsíců (plus minus 21 dní), přestože výrobce vakcíny uvádí očkování méně časté.
Pokud se tedy chcete účastnit se svým koněm nějaké akce, zjistěte si dostatečně včas u jejího pořadatele veterinární podmínky, abyste nebyli nemile překvapeni.
Všechny ostatní vakcinace jsou nepovinné, stejně tak není povinnost očkovat proti chřipce koně, který se neúčastní žádného svodu nebo není přemisťován.
Tolik předpisy a oficiální požadavky. V praxi však může být očkování koní trochu složitější, pokud nám nepůjde pouze o to „dostát zákonům“, ale budeme chtít skutečně co nejlépe chránit své koně proti infekčním nemocem. Podívejme se na obecně doporučované schéma očkování, které bývá také uváděné na příbalových letácích vakcín a které se musí dodržovat podle zákona, a uveďme si také pár informací, jak je to se skutečnou ochranou koní těmito vakcínami.
Doporučené očkovací schéma proti chřipce
V České republice jsou schválené pouze vakcíny inaktivované, neboli „mrtvé“, obsahující mikroorganismy usmrcené. Aplikují se injekčně do svalu a z hlediska případného onemocnění koně jsou naprosto bezpečné, takže je lze použít i u březích klisen nebo hříbat. Na druhé straně ale nevyprovokují dostatečnou imunitu.
Když očkujeme nějakého koně poprvé, musíme mu proto aplikovat několik dávek v krátkém časovém intervalu, aby se jeho imunita dostatečně „nastartovala“. Říkáme tomu primovakcinace. Obvykle se jedná o dvě injekce, které se koni píchnou v intervalu přibližně 4–6 týdnů. Po nich obvykle následuje ještě jedna dávka (booster) přibližně za 6 měsíců.
Pak probíhá pravidelná revakcinace, která udržuje hladinu protilátek na takové úrovni, aby koně skutečně chránila před infekcí. Výrobci současných vakcín proti chřipce doporučují revakcinovat koně každých 6–12 měsíců; přesné rozhodnutí nechávají na veterináři, aby zhodnotil nákazovou situaci konkrétního koně. A nyní jsme u toho, jak je skutečně třeba koně vakcinovat, aby „to mělo smysl“.
Bylo zjištěno, že inaktivovaná vakcína přestává koně kvalitně chránit už po 3–4 měsících! Samozřejmě i po této době zůstává v krvi určitá hladina protilátek, která zajistí aspoň částečnou ochranu, u koní, kteří jsou však vystaveni velkému infekčnímu tlaku, to nemusí být dostatečné. Jedná se o koně, kteří jsou pravidelně přepravováni a účastní se různých závodů či podobných akcí, jsou tím vystavováni stresu, který snižuje imunitu, a setkávají se s koňmi z různých částí republiky či dokonce světa, kteří v sobě mohou nést viry a nakazit je. Takové koně je ideální očkovat proti chřipce až 3–4 krát ročně, přestože předpisy tak časté vakcinace nevyžadují. Koním, kteří nejsou tak často a intenzivně sportovně využívání, ale přesto se těchto akcí pravidelně účastní, je vhodné aplikovat vakcínu proti chřipce aspoň 2× ročně. Koně, kteří nikam nejezdí, je dobré chránit před touto nepříjemnou a někdy i nebezpečnou infekcí dýchacích cest aspoň každoročním přeočkováním. Ostatně tento trend je patrný i u FEI, která teprve před pár lety uznala, že vakcinace jednou za rok není pro sportovní koně dostačující a do svých pravidel zanesla požadavek na revakcinaci každých 6 měsíců.
Chřipka koní dnes vypadá jako velmi neškodné onemocnění, projevující se občasným zakašláním či výtokem z nosu. To je ale jen díky tomu, že naše populace koní je proti chřipce plošně proočkovaná a obecně lze říct, že má proti tomuto onemocnění poměrně dobrou imunitu. Díky tomu se chřipka tak moc nešíří a příznaky nejsou tak závažné. Poškození dýchacích cest není tak těžké a rekonvalescence po nemoci je výrazně kratší. Kůň se bude moci dříve opět účastnit závodů. A to vše díky pravidelné vakcinaci! V dobách, kdy se očkování proti chřipce nevyžadovalo a plošně neprovádělo, nebyly vzácné těžké chřipkové epidemie, při nichž byli koně vážně postiženi s doživotními následky.
Očkování proti rhinopneumonii koní
Podobná obecná pravidla očkování platí i u rhinopneumonie koní. Vakcíny proti této nemoci obsahují vždy koňský herpesvirus typu 1 (EHV 1) a některé i EHV 4. Chrání všechny kategorie koní před infekcí dýchacích cest (podobná chřipce), březí klisny před herpesvirovým zmetáním a mladé koně i před neurologickými problémy (obojí má na svědomí především EHV 1). Přestože tato vakcinace není povinná, měla by být pravidelnou součástí prevence u všech chovných koní a u koňského „dorostu“, především odchovávaného hromadně na hříbárnách. I zde se musí nejdříve provést primovakcinace v intervalu přibližně 4–6 týdnů, často se doporučuje revakcinovat po půl roce a potom pravidelně každých 6-9 měsíců. Specifické schéma pak platí pro březí klisny, kdy se doporučuje chránit je proti herpesvirovému zmetání (3.), 5., 7. a 9. měsíc březosti.
Je třeba si uvědomit, že kvůli specifickým vlastnostem chřipkových a herpesvirových virů nemohou tyto vakcíny chránit koně před infekcí na 100 %. Přesto výrazně snižují pravděpodobnost onemocnění, zmírňují případné příznaky či zkracují nebo potlačují dobu vylučování viru a tedy i schopnost koně nakazit jiné jedince.
Očkování proti tetanu
Trochu jiné je to s vakcínou proti tetanu. Ta neobsahuje usmrcené viry, ale upravený a neškodný tetanotoxin, zvaný toxoid. Přestože také vyžaduje pro nastartování řádné imunity primovakcinaci skládající se ze dvou dávek v intervalu asi 4–6 týdnů, dokáže koně chránit před tetanem skoro na 100 % a revakcinaci stačí provádět každé 1–4 roky (podle druhu vakcíny). Ani toto očkování není povinné, mělo by však být morální povinností každého majitele chránit svého koně před touto smrtelnou a vysoce bolestivou nemocí!
Očkovací kalendář na celý rok
Majitel jednoho a především více koní by si měl ke konci roku zajistit přehledný plánovací kalendář na celý příští rok. Měl by si promyslet, co hodlá se svým koněm (koňmi) následující rok dělat a zapsat si (vždy se jménem každého koně) termíny svodů, závodů, výstav, připouštění, hřebení, dovolených apod. Budou představovat orientační body, podle nichž si s veterinářem na základě konkrétní nákazové situace naplánuje termíny očkování proti jednotlivým nemocem. Samozřejmě přesná data závodů a akcí lze zapsat až po zveřejnění sportovního kalendáře na daný rok, ale předběžně se začátek a konec závodní sezóny zná daleko dopředu a postupně se konkrétní termíny akcí zapíšou později a termíny vakcinací lze také trochu posouvat. Majitel tak získá přehled, kdy je třeba co očkovat a má dostatek času si domluvit veterináře, aby nic nepromeškal. Takový roční plán je vhodný především tehdy, když má majitel více koní různých věkových kategorií, které mají své specifické požadavky na očkování.
K očkování lze používat vakcín různých výrobců, mohou to být vakcíny jednosložkové nebo kombinované. Ty „ušetří“ koně velkého počtu píchanců, protože jedna dávka vpraví do těla antigeny proti dvěma infekcím, obecně se však za spolehlivější považují vakcíny jednosložkové.
A poznámka nakonec:
Myslete na to, že očkovat lze pouze koně zdravé, bez příznaku nemoci, v dobrém výživném stavu. Před očkováním by měli být koně prosti parazitů, čili je třeba nejdříve odčervit, a až potom naočkovat. I k tomu slouží přehledný roční plánovací kalendář.
Samozřejmě lze do něj zapisovat i termíny úpravy chrupu, kopyt a případné zranění, nemoci a jejich léčbu.
V následující tabulce se pokusím shrnout pravidla při sestavování vakcinačního schématu koně.
| kategorie | věk / doba očkování | vakcína |
Hříbata / mladí koně do 3 let | Nejdříve od 4. měsíce věku, pokud byla matka očkována proti tetanu a hříbě vypilo dostatek protilátek. (Od 3. měsíce věku, pokud nebyla matka očkovaná nebo hříbě nepřijalo dostatek mleziva.) | tetanus |
| 5.–6. měsíc života v případě, že byla očkovaná matka a hříbě vypilo dostatek mleziva. (3.–4. měsíc života v případě neočkované matky, nedostatečného příjmu mleziva nebo špatné nákazové situace v chovu.) | chřipka, herpesviry | |
| Za 4–6 týdnů po první dávce se aplikuje druhá dávka. | tetanu, schřipka, herpesviry | |
| Za zhruba 5–6 měsíců další dávka. (Několik dalších dávek v intervalu ca 2 měsíce, pokud je hříbě od neočkované matky, nevypilo mlezivo, nedostatečně si vytvořilo na předešlé dávky protilátky nebo je špatná nákazová situace v chovu.) | tetanus, chřipka, herpesviry | |
| Pak revakcinace každých asi 6 měsíců až do věku 3. let (především pokud je hříbě ve stáji se sportovními koňmi, pokud se koně ve stáji často mění nebo je odvezeno na hříbárnu, kde se takto sešla hříbata od různých majitelů). | chřipka, herpesviry | |
| Revakcinace podle druhu vakcíny každý 1–4 roky. | tetanus | |
| Poznámka: | Před odstavem / odvozem na hříbárnu nebo k odchovu do jiné stáje má mít hříbě ukončenou primovakcinaci a poslední dávka by měla být aplikovaná nejpozději 10–14 dní před převozem. | |
Dospělí koně (od 3 let věku) | Měli by mít řádně ukončenou primovakcinaci! | tetanus, chřipka, (herpesviry) |
| Ideálně 3–4 krát ročně (nejméně 2 krát ročně) u koní vystavovaných stresu a velkému infekčnímu tlaku (časté závody, připouštění – především plemeníci připouštějící „naživo“, častá účast na různých hromadných akcích, častá přeprava, špatná nákazová situace v chovu apod.). | chřipka (Herpesviry – pokud je ve stáji březí klisna či mladý kůň, měli by se proti EHV očkovat i ostatní dospělí koně, především ti, kteří jsou vystavováni stresu a/nebo vysokému infekčnímu tlaku.) | |
| 1–2 krát ročně ostatní dospělí koně. | chřipka, herpesviry, (viz výše) | |
| 1 krát za rok až 4 roky (dle doporučení výrobce vakcíny). | tetanus | |
| Poznámka: | Ze zákona se nesmí kůň přepravovat nebo účastnit svodu dříve než za 7 dní po posledním očkování, z hlediska nastoupení dobré imunity by to mělo být aspoň 10–14 dní. | |
| Chovné klisny | Měly by mít řádně ukončenou primovakcinaci! | tetanus, chřipka, herpesviry |
| Očkování viz dospělí koně, pokud se jedná o klisny v prvních měsících březosti a ještě se účastnících různých závodů a jiných akcí. | tetanus, chřipka, herpesviry | |
| 5., 7. a 9. měsíc březosti (v případě nepříznivé nákazové situace lze očkovat i 3. měsíc březosti). | herpesviry (jako ochrana před zmetáním) |
Samozřejmě je možné toto doporučení podle konkrétní situace, stavu koně a zkušeností majitele nebo veterináře obměnit.
