Spojené arabské emiráty jsou dnes velmi oblíbenou destinací. Turisté sem jezdí za sluncem, mořem, zlatem a luxusem. Dvanáct měsíců v roce se zde mohou koupat, potápět, lyžovat na vodě, na sněhu či na písečných dunách. Mohou užívat luxusu v nejlepších hotelech světa ve výškách stovek metrů nebo i desítek metrů pod mořem. Přijíždějí se sem kochat pohledem na supermoderní stavby, superluxusní auta, ulice plné obchodů se zlatem a drahokamy. Ani ten nejpodrobnější průvodce po SAE se však nezmiňuje o několika zajímavých zahradách. Naštěstí.
Pouštní stát na březích Perského zálivu byl až do poloviny devatenáctého století brán jako sídlo pirátů, lovců perel a obchodníků s kořením. Obyvatelé, z větší části beduíni, byli jedni z nejchudších na Zemi. Vše se změnilo až po roce 1958, tedy v době, kdy se zde začala těžit ropa. Dnes patří obyvatelé k největším boháčům světa. Původní obyvatelé SAE tvoří pouhých 20 % z celkové zde žijící populace. Zbývajících 80 % tvoří přistěhovalci (pouze na dobu určitou), největší částí z Pakistánu, Indie, Srí Lanky, Filipín a Bangladéše. SAE jsou tvořeny společenstvím sedmi emirátů (Abu Dhabi, Dubai, Sharjah, Ajman, Um Al Qaiwain, Ras Al Khaimah a Fujairah). Hlavním městem je Abu Dhabi, nejbohatší a nejlidnatější město, sídlo prezidenta SAE, syna sjednotitele emirátů a bývalého vládce, prozíravého šejka Zayeda. Devadesát pět procent z celkové plochy země (83 600 km čtverečních) tvoří poušť. Letní teploty zde běžně dosahují 50 stupňů Celsia a ani v noci neklesají pod 35 stupňů. Teplotní průměr zimních měsíců je okolo 26 stupňů Celsia. Veškerý život se odehrává v několika málo překlimatizovaných městech propojených supermoderní dálnicí, vinoucí se nekonečnou pouští. Pod heslem „nic není nemožné“ se bohatí vládci jednotlivých emirátů trumfují v investicích do supermoderních unikátních staveb podmořských či nejvyšších hotelů, umělých ostrovů, lyžařských středisek, závodišť apod. Vše dělají prozíravě s jediným cílem, přilákat do jinak velmi jednotvárné, nudné pouštní krajiny, kde do dvaceti let dojdou zásoby ropy, co nejvíce turistů a zajistit tak zemi další prosperitu. Šejkové však velmi prozíravě investují i do svých koníčků. Mezi ně patří i sokolnictví, velbloudí a koňské dostihy, chov vzácných a ohrožených druhů zvířat. Díky neomezeným finančním možnostem se dnes na území emirátů můžeme setkat s nejlepšími dostihovými koňmi i velbloudy a špičkovými odchovnami sokolů a ohrožených druhů savců a ptáků. Pro tato zvířata jsou zde budována zařízení, která nemají ve světě obdoby. Součástí všech těchto zařízení je vždy veterinární nemocnice s tím nejmodernějším vybavením, jaké lze získat. O zvířata zde pečují velmi pečlivě vybraní odborníci z celého světa. Všechna tato zařízení jsou samozřejmě soukromá a velmi pečlivě střežená. Jen některá z nich, či jen jejich části, jsou přístupná veřejnosti.
Nejzajímavějším z nich je určitě Arabias Wildlife Centre, specializující se na faunu pouště arabského poloostrova. Tato zařízení se nachází v emirátu Sharjan. V klimatizovaných pavilonech je zde chována většina druhů zvířat žijících v pouštích SAE a přilehlých států. Jedná se tedy vesměs o zvířata s noční aktivitou. V centru pro reptilie je umístěna největší sbírka pouštních plazů (více než 140 druhů) a drobných savců. Nádherně a velkoryse jsou řešena terária pro dva druhy tarbíků. V dalším nočním pavilonu je možné pozorovat větší pouštní savce jako ježky ušaté, pouštní zajíce, pouštní lišky a nádherné pouštní kočky. Chován je zde i vlk arabský a karakal. Další velký pavilon je průchozí a je věnován hlavně ptákům. K vidění jsou tu dropi, frankolíni, stepokuři, bulbuli, majny, mandelíci, dudci, strdimilové a pouštní koroptve. Další významné chovatelské zařízení je v emirátu Fujairah. Al Bustan Zoological Centre patří Abdulu Jalilovi, který se zabývá chovem některých kriticky ohrožených savců a ptáků z různých koutů světa. Za přísně střeženou branou, kterou se mi doufám podaří překonat při příští návštěvě SAE, se mimo jiné nachází i největší skupina ar spixových na světě.
V emirátu Abu Dhabi, ve městě ležícím na hranicích s Ománem je vybudována zoo Al Ain. Zahrada je celá otevřená pro veřejnost a lze v ní až na vyjímky spatřit „pouze“ zvířata chovaná v jiných zoologických zahradách. Má však neopakovatelnou atmosféru. Pohled na žirafy, nosorožce, antilopy, pštrosy či ibisy umístěné ve společném výběhu, uprostřed pouště obklopené prvohorními horami, působí až bizarně. Zoo se však pyšní i některými kriticky ohroženými druhy zvířat. Patří mezi ně například stádo bílých arabských přímorožců či kozorožců nubijských. Jelikož teploty v této části emirátů často převyšují 50 stupňů Celsia (bylo tomu tak i při naší návštěvě) jsou návštěvníci zahrady ochlazování vodní mlhou.Vyhlídka do některých výběhů je pak umožňována pouze z klimatizovaných tunelů. Dalším chovatelským zařízením je centrum pro chov arabských ohrožených druhů. Jedná se například o přímorožce arabského, gazelu cora, gazelu perskou, tahra zlatého arabského, leoparda arabského a několik druhů drobných savců. Toto zařízení není veřejnosti přístupné, stejně jako středisko pro odchov sokolů Pro–Falcon v Al ain. Jedná se o supermoderní zařízení, jehož součástí je i velká veterinární nemocnice specializující se pouze na nemoci dravých ptáků. Zařízení je největším svého druhu na světě a patří vášnivému sokolníkovi, prezidentovi SAE, stejně jako palác stojící na vrcholku hory Jebal Hafit, tyčící se nad Al Ain. Součástí paláce je i tzv „sokolí hnízdo“, stojící již nad hranicí s Ománem. Je to velké chovatelské zařízení, propojené s palácem dlouhou vysutou chodbou. Sem jsou umísťováni odchovaní sokoli, kteří jsou vypouštěni na skalnaté území sousedního Ománu a sem se vrací pro potravu, dokud se sami nenaučí lovit. Pokud se při návštěvě emirátů dostanete až do Al Ain (vede sem tříproudová, v noci osvětlená a úplně prázdná dálnice), vřele doporučuji vyřídit si vízum do Ománu a udělat si alespoň krátký výlet do blízkých Hajarských hor. Naleznete zde úchvatnou panenskou přírodu, tvořenou prvohorními skálami, kde kromě motýlů, vážek, ještěrek a dravců, kroužících vysoko nad vašimi hlavami, zaručeně nepotkáte ani živáčka.
Zoologickou zahradu lze navštívit také v emirátu Dubai. Zoo Dubaj chová 230 druhů zvířat. Až na smečku vlků arabských, zde však uvidíte to, co „všude jinde“. Mnohem lepší a nezapomenutelný zážitek než návštěva této zoo, poskytne návštěva zvířecího trhu. Koná se téměř nepřetržitě, nedaleko přístavu, kousek od trhu rybího. V několika velkých halách a mnoha stájích zde lze i v noci nakoupit nejen hospodářská zvířata (kozy, ovce, velbloudy), malé antilopy, ale i domácí mazlíčky (kočky, psy mnoha plemen), akvarijní ryby, želvy, ještěrky, hady a mnoho druhů ptáků, včetně sokolů a papoušků. Překvapením při návštěvách všech výše uvedených míst bylo, že jsme nikde nepotkali žádné turisty. Ani jednoho. Rozhodně to nebylo výší vstupného, které je všude v emirátech spíše symbolické. Milióny turistů do jednoho z nejbohatších států světa prostě přijíždějí za něčím úplně jiným. Naštěstí.