Nedávno jsem se nechtěně nechal vtáhnout do debaty mezi pejskaři z několika základních kynologických organizací na téma „ukázky sportovního výcviku psů“. Většina zúčastněných se vyslovila v tom smyslu, že ukázky mají význam, ale vytvořila se i skupinka oponentů, kteří ukázky vidí jako zbytečnou ztrátu času psovodů. Názory mohou být různé, je slušné a potřebné si je vždy vyslechnout. Osobně mám k provádění ukázek ze strany pejskařů, zabývajících se výcvikem psů, následující stanoviska.
• Ukázky vidím jako vhodnou formu propagace sportovního výcviku psů.
• Veřejnost vidí, že psi ze cvičáků „něco umí“ (důležité argumenty).
• Mnohdy jsou prezentována plemena psů, u kterých by málokdo čekal, že se s nimi dá cvičit – máme zkušenosti s mopsem, čivavou, čuvačem.
• Jsou i nevtíravou formou získávání nových členů do řad ZKO.
• Jedná se o formu tréninku v jiném prostředí.
• Do programu ukázek nezařazujeme pouze discipliny a cviky dle ZŘ, ale předvádíme i „něco z praxe“, důležité pro každodenní život – např. nalezení ztracených klíčů majitele, hlídání předmětu.
• Skladbu ukázek vždy obnovujeme, mimo jiné vkládáme v rámci komentáře vždy stručnou historii, současné využití a standard plemene. Ukazuje se, že diváci mají i o tento přídavek zájem.
V naší ZKO provádíme ročně tři až čtyři ukázky, nejen pro dětské publikum, ale i pro dospělé, osvědčilo se nám zapojovat do ukázek i mladé psy se začátečníky, kteří vidí v účasti příležitost „blýsknout se“, což je provázeno zodpovědnou přípravou na ukázku, kdy samozřejmě tuto musí vhodně usměrňovat zkušený psovod.
Uvedl jsem argumenty a zkušenosti, které nejen dle mého soudu, ale i většiny mých známých pejskařů, hovoří ve prospěch a budoucnost těchto propagačních akcí sportovní pejskařiny. Samozřejmě, mohou být i jiné názory. V zájmové činnosti, stejně jako v ostatních druzích lidské činnosti, byla, je a bude názorová různorodost. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by to určitě nenormální …