Tento krásný a statný papoušek byl u nás chován již před 30 lety. Přesto snad nebude na závadu, když si o něm dnes něco povíme.
Častěji než v soukromých zařízeních byl chován v zoo. Např. zoo Praha /1955/, zoo Brno /1961/, zoo Dvůr Králové /1973/. V roce 1976 bylo našimi zoo chováno 9 kusů alexandrů čínských. První úspěšný odchov dvou kusů zaznamenala zoo Praha /1965/. Zoo Brno eviduje odchov dvou mláďat v roce 1971. V letech následujících, 1972 až 1975 pravidelně každý rok bylo odchováno po jednom mláděti.
V pozdějších letech se alexandři čínští dostali také do několika našich soukromých chovů a byli zde pravidelně odchováváni. V mém nejbližším okolí se jejich chovem zabývá Karel Matějka a každoročně odchová pěkná mláďata.
Alexandr čínský obývá horské lesy až do výše 4000 m. Mimo dobu hnízdění žije ve skupinách čítajících 50-60 kusů. Za potravu mu slouží semena / též jehličnatých stromů/, různé bobule a ovoce. Když v době dozrávání kukuřice napadnou hejna pole, napáchají zde veliké škody.
Německý chovatel B. popisuje své zkušenosti v renomovaném odborném měsíčníku takto: Na podzim 1980 získal svůj první pár alexandrů čínských. Samec byl ročník 1979, samice 1978. Později k těmto kusům přibyly další.
První pár umístil do voliéry 3,5 m dlouhé, 1 m široké a 2 m vysoké. Byla potažena pletivem o síle 0,8 mm, ale zakrátko se ukázalo, že silným zobákům alexandrů neodolá. Postavil pro ně tedy zcela novou voliéru, kterou potáhl pletivem o síle 2 mm. Její rozměry byly: 4,5m délka x 1m šířka x 2m výška. Síla drátu se ukázala plně vyhovující. Na hnízdění byla připravena budka 35x35x80 cm s vletovým otvorem o průměru 9,5 cm. V dubnu 1982 snesla samice 4 vejce, ale ukázalo se, že nebyla oplozená. V letech 1983 až 1990 snášela každý rok tři vejce. Pravidelně se z nich líhla tři mláďata, ale odchována byla vždy pouze dvě, ta co byla první vylíhlá. Není jistě bez zajímavosti, že všech dvanáct odchovaných mláďat byli samci!
Mláďata opouštějí hnízdo přibližně za 60 dnů. Přepeřování ze šatu mládí začne asi za 15 měsíců a je dosti pomalé. Zcela dokončeno je za dva roky.
V roce 1991 zaznamenal chovatel mimořádnou událost: samice snesla pět vajec, ze kterých se vylíhlo pět mláďat. Z hnízda je odebral a všech pět uměle odchoval. Doba vysezování se uvádí 26 - 28 dnů, ale chovatel B. uvádí pouze 19 dnů, což prý mu potvrdili i jiní známí chovatelé. /pozn. 19 dnů se zdá doba příliš krátká, 28 dnů snad až příliš dlouhá??/.
Krmení od února do září: Směs semen pro holuby, kardi, směs pro drobné exoty, pro kanáry, pro lesní ptáky s přidáním pohanky a rýže paddy. K tomu denně směs naklíčených semen: slunečnice, pšenice, bezpluchý oves a k tomu ještě mrkev, papriky, jablka, ředkvičky, salátové okurky, pomeranče, kivi, broskve aj. Na doplnění uvádí ještě krmení pro psy, suché vaječné /odchovné/ krmivo, krmné vápno a směs Korvimin.
Krmení od října do ledna: K již uvedené směsi přidává slunečnici v objemu 30%. Naklíčené zrniny nedává vůbec, ovoce pouze 2x v týdnu.
V průběhu celého roku v dietě nechybí senegálské proso v klasech. Čas od času nabídne šípky a jiné plody. Na oštipování dává dvakrát v týdnu čerstvé větve.
Podle zahr. časopisu