Mezi majiteli psů je výživa a krmení jejich miláčka jednou z nejčastěji diskutovaných otázek. Všechny nové majitele štěňátek zajímá, čím a kolikrát denně mají svého psíka krmit? Proto toto téma probereme podrobněji.
Krmení svým složením vždy musí plně respektovat biologické nároky daného živočišného druhu. Dávným praotcem i dnešního jorkšírského teriéra byl vlk. A ten je predátorem a mrchožroutem. Nelze říci, že by vlci konzumovali pouze a výhradně maso, jelikož z ulovené kořisti přijímají i rostlinné části, obsažené v zažívacím traktu. A velkou kořist, jako například jsou přežvýkavci, začínají všechny psovité šelmy žrát vždy od slabin a krajiny konečníku. Právě střeva, plná nafermentované rostlinné zažitiny, jsou pro ně nepostradatelným a velice chutným zdrojem vlákniny a vitaminů. Stejně tak si vlk občas rád pochutná na sladkém přezrálém ovoci a podobně. Domestikační proces od vlka ke psu probíhal 15 000 let. Po celou dobu byli psi krmeni zbytky stravy lidí. Co do složení, rozhodně se v krmné dávce psa zvýšil podíl stravy rostlinného původu oproti podílu masa. A proto také došlo k významným fyziologickým změnám v anatomii trávicího traktu. Psům se v porovnání se stejně velkým a těžkým vlkem významně prodloužila střeva a zmenšily zuby. Základ a princip však zůstává stále stejný. Velkou část denní krmné dávky psa musí tvořit maso, zbytek potom obilniny a zelenina. Dnes máme na výběr ze dvou možností. Buď můžeme krmit tzv. „klasickou“, doma připravovanou krmnou dávkou, jak se u nás krmívali všichni psi někdy do roku 1990, než náš trh zaplavilo nepřeberné množství průmyslově vyráběných krmiv pro psy. Nebo je zde druhá a dnes moderní možnost, a to jsou profesionálně vyráběná krmiva.
Hned na úvod zdůrazňuji, že klasickou krmnou dávkou se myslí strava, speciálně připravená pro psa, nikoliv zbytky z našeho stolu. V žádném případě není vhodné podávat psovi krmiva kořeněná a solená, tak jak jsme je zvyklí konzumovat my. Chceme-li sestavit kompletní krmnou dávku pro psa doma, musíme mít alespoň základní znalosti a povědomí o výživě. Nejdříve si vysvětlíme, co to je krmivo kompletní a doplňkové. Kompletní krmná dávka obsahuje všechny potřebné energetické i neenergetické živiny v navzájem vyvážených poměrech pro daný druh a kategorii. Můžeme jí krmit dlouhodobě a pokrývá všechny nutriční potřeby. Ke kompletní krmné dávce se již přidává jen voda. Kompletní krmná dávka musí svým složením odpovídat i věkové kategorii psa, pro kterou je sestavována. Jiné složení má pro březí a kojící feny (více minerálií, vitaminů a bílkovin), pro rostoucí štěňata a mladé psy (zvýšená potřeba bílkovin a minerálních látek v období růstu), jiná je pro dospělé psy, jiná pro seniory a obézní psy (zvýšené množství vlákniny, méně, ale o to kvalitnějších bílkovin). Kompletní krmná dávka obsahuje živiny energetické (tzv. ty, které tělo spaluje jako energii anebo je uloží jako zásobní látky ve formě tuku). Jsou to bílkoviny, tuky a cukry. Mezi neenergetické živiny patří minerální látky, vitaminy a voda.
Doporučená denní krmná dávka na 1 kg váhy psa
3–4 g bílkovin, 5–6 g sacharidů, 2–3 g tuků
+ vláknina, + vitaminy, + minerální látky + voda
Krmivo doplňkové je vždy jen doplňkem, určitou komponentou krmné dávky. V žádném případě ho nelze dlouhodobě zkrmovat jako samotné. Nepokrývá všechny nutriční potřeby. Příkladem doplňkového krmiva pro psy jsou krmné těstoviny, extrudované granule z obilí, rýže nebo minerálně vitaminové směsi.
Bílkoviny (proteiny, dusíkaté látky) – jsou základní stavební jednotkou organismu, zdrojem esenciálních mastných kyselin, podporují imunitu organismu, jsou nepostradatelné pro rostoucí mláďata, březí a kojící feny, psy v rekonvalescenci a zátěži. Z dlouhodobého hlediska jsou nepostradatelné pro všechny psy a musejí být podstatnou složkou psího jídelníčku. Je naprostým nesmyslem dělat ze psa vegetariána a nedopřát mu pro něj naprosto přirozenou a nejlépe stravitelnou bílkovinu živočišného původu. Suroviny živočišného původu musí tvořit alespoň polovinu běžné denní krmné dávky dospělého zdravého psa, u rostoucích štěňat je to ještě více, okolo dvou třetin. Nedostatek bílkovin je příčinou zpomalení růstu, zakrslosti a psychického zaostávání u mláďat, zhoršení imunity, kvality srsti a atrofie svalstva a celkové snížení výkonnosti u dospělých. V komerčně vyráběných krmivech je možné uvádět obsah bílkovin dvojím způsobem – buď v gramech bílkoviny na tisíc gramů krmiva nebo v procentech. Běžná suchá krmiva obsahují okolo 20 % bílkovin (200 g / 1 000 g krmiva). Kvalita krmiva ovšem nezávisí jen na procentuálním obsahu bílkoviny, ale hlavně na tom, z jakého zdroje tato bílkovina pochází. Zdrojem nejkvalitnějších bílkovin je kuřecí a rybí maso.
Tuky – jsou hlavním zdrojem energie. 1g tuku poskytne tělu 2–3× více energie než stejné množství bílkoviny nebo cukru. Dále jsou tuky zdrojem esenciálních mastných kyselin, podmiňují rozpustnost a využitelnost vitaminů rozpustných v tucích (A, D, K, E, F). Stravitelnost tuků je velmi vysoká, 91–93 %, proto také není divu, že psi i lidé při nadměrně vysokém příjmu tuků velmi rychle tloustnou.
Obecně doporučovaná dávka tuku | |
kategorie psa | na 1 000 g krmiva |
pes, který se pohybuje a sportuje | 180 g tuku |
starší a obézní pes | jen 60–80 g tuku |
Cukry (uhlohydráty, sacharidy) – jsou zdrojem energie. Zdrojem sacharidů v psím krmivu jsou obilniny (cereálie) a výrobky z nich, nebo rýže. Psi je dobře tráví jen důkladně tepelně upravené. Jednoduchý cukr glukóza je okamžitým zdrojem energie. Roztok glukózy se solí se ve formě infúze podává mláďatům, která jsou silně dehydrována průjmy.
Vláknina je tvořena složitým polysacharidovým řetězcem a je pro psa, stejně jako pro člověka, nestravitelná. Přesto je v krmivu nepostradatelná. Jejím hlavním významem je mechanické zaplnění trávicího traktu, podpora střevní peristaltiky a čištění, jakési „kartáčování“ střeva vlákninou.
Doporučený obsah vlákniny | |
kategorie | obsah |
dospělý pes v běžné zátěži | 2–4 (5) % |
štěňata | 2 % |
mladí rostoucí psi | 2,4 % |
krmná dávka pro psy v zátěži | do 3,5 % |
staří a obézní psi, kastráti | 5–7 % |
Minerální látky zastoupené v těle ve velkém množství (makroprvky): vápník (Ca) a fosfor (P), draslík (K), sodík (Na) a chlór (Cl), hořčík (Mg). Mezi mikroprvky patří: železo (Fe), měď (Cu), mangan (Mn), zinek (Zn), jód (J), selen (Se).
Vitaminy se dělí na vitaminy rozpustné ve vodě (B, C, PP, H, cholin, kyselina listová, citrin) a na vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K, F).
Budeme-li psovi vařit doma (a pro jorkšíra to není až zas tak nákladné), víme, že minimálně polovinu denní krmné dávky má tvořit kvalitní a vysoce stravitelná bílkovina živočišného původu. Vezmeme tedy kuřecí, králičí, libové hovězí, jehněčí nebo vepřové maso, které nakrájíme na kousky a uvaříme ve vodě. Tím získáme i přiměřené množství vývaru, do kterého přistrouháme zeleninu (nejčastěji mrkev), můžeme nastrouhat i jablko, dále do vývaru dáme uvařit do měkka rýži nebo těstoviny. Můžeme občas přidat vejce nebo sýr. Maso zakoupené v obchodě pro lidskou spotřebu má deklarovaný původ a je samozřejmě veterinárně kontrolováno. Toto maso pochází z naprosto zdravých zvířat, je prosté reziduí antibiotik a jako takové ho klidně můžeme našemu jorkšírovi bez obav zkrmovat i syrové. Tepelnou úpravou vařením sice získáme vývar, ve kterém uvaříme přílohové doplňky k masu, ale bílkovina masa projde tepelnou denaturací. A kosterní svalovina masa je pro psa vždy stravitelnější v syrovém stavu. Můžeme přidat minerálně vitaminové doplňky dle návodu, ale vždy pamatujme na to, že méně je někdy více. Krmné porcičky pro jorkšíra si můžeme takto navařit a připravit do zásoby a zamrazit v malých dózičkách. Denně vždy jednu vyndáme z mrazicího boxu a rozehřejeme v mikrovlnné troubě. Konzistence takto připravené stravy má být kašovitá. Stravu podáváme ohřátou na tělesnou teplotu (teploměr nepotřebujete – do mísy s krmivem dejte prst – strava nesmí pálit ani být ledově studená).
Nevýhody
• Chovatel musí mít alespoň základní povědomí o výživě psů.
• Větší pracnost a časová náročnost.
• Pes si může kašovitou stravou znečistit srst (tu budeme nejspíše „balíčkovat“).
• Potíže s přípravou krmné dávky na cestách.
Výhody
• Přesně víme, z jakých surovin je strava sestavená.
• Suroviny byly čerstvé.
• Naprosto přirozený obsah vody a sušiny.
• Větší chutnost.
Rozhodneme-li se psovi nakupovat krmivo průmyslově vyráběné, měli bychom vědět, že všichni výrobci krmiv pro zvířata se musejí řídit platnou legislativou. Existuje zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech. Čeho si tedy při nákupu krmiva povšimnout:
• Krmivo musí být označeno obchodní značkou výrobce a názvem krmiva.
• Musí být uvedeno, zda se jedná o krmivo kompletní anebo doplňkové, pro jakou kategorii zvířat je krmivo určeno (příklad – kompletní krmivo pro březí a kojící feny, kompletní krmivo pro malá a miniaturní plemena psů, doplňkové krmivo pro psy, masová strava pro psy se zvěřinou – doplňkové krmivo).
• Výrobce je povinen na obalu (případně na příbalovém letáku) deklarovat osm základních jakostních znaků krmiva: obsah vody (vlhkost), bílkovin (N–látky), tuku, vlákniny, vápníku, fosforu, sodíku, popelovin. Obsah všech osmi těchto výše uvedených látek je možné deklarovat dvojím způsobem. Buď v g / 1000 g krmiva nebo v procentech.
• Výrobce je povinen uvést všechny suroviny a komponenty, ze kterých je krmivo vyrobeno, podle množství v krmivu obsaženého, sestupnou řadou.
• Složení krmiva a krmný návod u krmiv prodávaných v České republice musí být vždy v češtině.
Rozdělení krmiv podle věku a kategorie psů | |
krmivo | pro koho |
Puppy | pro štěňata |
Growth | pro rostoucí štěňata a mladé psy |
Adult | pro dospělé v běžné zátěži |
Energy | pro psy v zátěži |
Pro březí a kojící feny | |
Senior | pro staré psy |
Light | pro obézní psy |
Vyrábějí se i speciální granulky pro malá a miniaturní plemena. Jsou koncentrované a z vysoce kvalitních surovin.
Nejlepší je krmit tak, aby byl pes v dobré kondici – ani hubený, ani tlustý, měl pěknou hustou a lesklou srst, nelámající se drápy, dobře pigmentované oko a čenich, byl čilý a s chutí do života. Výkaly by měl mít pes dobře formované, stolici pravidelnou, neměl by trpět průjmem nebo zácpou. Krmení by mělo trvat asi deset minut a za tu dobu by měl pes sežrat vše, co je v misce. Nedožere-li, druhý den dáme o to méně. Obvyklá doba krmení je pro dospělého psa jedenkrát denně, malá štěňata je třeba krmit alespoň čtyřikrát za den. Jak štěně roste, postupně počet krmení omezujeme. Po krmení by měl pes v klidu odpočívat. Rostoucí štěňata a kojící feny a feny v druhé polovině březosti je třeba krmit několikrát denně.
věk | počet krmení |
od odstavu do 5 měsíců věku | krmíme 4 až 5× denně |
od 6 měsíců do 1 roku | krmíme 2x denně |
od 1 až 2 roků do 10 let | můžeme krmit již jen 1x denně |
nad 10 let | 1x denně nebo několikrát denně |
Každý pes má mít už od štěněcího věku svoji krmnou misku a stálé místo, kde ho pravidelně krmíme. Je rovněž dobré denně krmit vždy ve stejnou dobu. Tato zásada „dodržování pravidelnosti“ – stálá miska, stálé krmné místo a pevná doba krmení se v praxi osvědčila z mnoha důvodů. Pokud tento režim zavedeme a budeme dodržovat, pak na večerní krmení navazuje doba ranního venčení. Při krmení stále stejným a osvědčeným druhem krmiva by potom nemělo v bytě dojít k „nepředvídaným událostem“. Druh kompletního granulovaného krmiva, který se nám již osvědčil, se nedoporučuje střídat a často měnit za jiný. Jsou chovatelé, kteří krmí jednou řadou krmiva psy celoživotně. Krmivo zvolené značky pouze přizpůsobují a mění podle věku a zátěže psa. Jestliže jsme si zvolili „krmnou dávku klasickou“ – budeme tedy vařit, náš pes bude mít stravu sice méně vyváženou než od průmyslového výrobce, ale zato přirozenější a pestřejší. V žádném případě však odborníci na výživu malých zvířat nedoporučují během krátké doby a často střídat suché granulované krmivo s doma vyráběnou krmnou dávkou.
(Z knihy Jorkšírský teriér, kterou vydalo nakladatelství Robimaus. Knihu si můžete objednat na tel. č.: 311 670 538, 608 960 623.)