Největší zabijáci oceánů - ti nejmenší jsou nejhorší, neexistují žádné protijedy.

(Dokončení z Fauny č. 16/2009.) Čtverzubci (Tetradontidae) jsou velmi krásné tropické mořské ryby. Ve vodě od nich žádné nebezpečí nehrozí. Mají však jedovaté některé orgány a maso. Mnoho lidí zemřelo potom, co je špatně připravené snědli. Maso se podává pod názvem fugu v Japonsku nebo bok-uh v Korei. Čtverzubci mají jed jako ochranu před predátory, kteří se do nich zakousnou.

Ne všichni jsou jedovatí, např. Takifugu oblongus. Tetrodoxin je u čtverzubců produkován speciálními bakterie, které se do nich dostávají skrze potravu. To znamená, že čtverzubci v zajetí nejsou jedovatí, dokud nepřijdou do styku s bakterií. Je spočítáno, že jeden čtverzubec má v sobě jed na usmrcení třiceti lidí. Otrava pochází ze špatně připraveného masa – chiri (polévka) a sashimi fugu (syrové maso). Chiri způsobuje častěji smrt, zatímco sashimi fugu způsobuje pouze otravu. Příznaky jsou bolest hlavy a strnulost rtů. Dále závrať, umrtvení rtů a jazyka a zvracení. Zvyšuje se tlukot srdce, tlak krve a paralýza svalů. Postižený, který nezemře do čtyřiadvaceti hodin, většinou přežije. Časté je také bezvědomí trvající několik dní. Jed čtverzubců byl používán i Voodo šamany. Čtverzubec pakpao je hojně konzumován v Thajsku, protože je levný. Protože však nikdo nevěnuje přípravě jeho masa dostatečnou pozornost, jsou lidé pravidelně hospitalizováni nebo umírají na základě otravy. Fugu se v Japonsku konzumuje už po staletí, přestože historický původ je velmi nejasný. Kosti čtverzubců byly nalezeny v několika nalezištích až 2300 let starých. Tokuqawa (1603–1868) zakázal konzumaci fugu v oblasti Edo, avšak poté, co jeho moc začala slábnout, se fugu stalo opět rozšířeným. Později byla konzumace opět zakázána (1867–1912). Během let se vyvinuly různé bezpečné způsoby přípravy čtverzubčího masa. Je to oblíbená pochoutka pro mnoho lidí na světě, dobrovolně se však vystavují otravě a dokonce smrti. Cena se pohybuje kolem padesáti amerických dolarů. Fugu je jediné jídlo, které je oficiálně zakázáno japonskému císaři kvůli jeho bezpečí.

Dinophyta (obrněnky)

Dinophyta (obrněnky) jsou převážně mořští bičíkovci, mnohé druhy jsou velmi toxické. Jsou součastí nanoplanktonu, velikost 5 až 20 µm. Toxiny jsou rozpustné ve vodě, v tucích, jsou cytolytické, hepatotoxické i neurotoxické. Akumulují se v měkkýších, korýších a rybách - potravním řetězcem se tak dostanou až na náš stůl. Způsobují tak otravu jídlem. Jed (PSPs) se dokonce nedá zničit teplem, takže i po uvaření je stále aktivní. Při vysoké teplotě a příznivých podmínkách způsobují tzv. „red tide“. Moře se zbarví do červena a je plné těchto jednobuněčných organismů. Druh Ostreopis siamensis (nezpůsobuje „red tide“) produkuje velmi jedovatý palytoxin. Je to nejjedovatější známá nepeptidová látka. Dalším možným nebezpečím je jejich vdechování. Příznaky vdechování dinophyt je suchý kašel a astma. U zdravých lidí v dobře větraném prostředí příznaky rychle odezní.

Mořské houby (Porifera)

Mořské houby (Porifera) jsou patrně nejstarším mnohobuněčným organismem. Žijí přisedle, jsou velmi rozmanité ve tvaru i barvě. Často slouží jako úkryty a potrava pro jiné organismy (např. mořští plži). Voda s potravou proudí dovnitř přes mnoho drobných ostií (otvorů) a ven jde velkým otvorem (oscule) Dokáže takto přefiltrovat až dvě tuny vody za den. Jsou to naprosto bezbranná zvířata, proto není divu, že několik si vytvořilo obranu proti predátorům v podobě jedovatého slizu. Ten způsobuje poškození a záněty kůže. Jsou to Tedania ignis a Neofibularia nolitangere v západní Indii a Severní Americe, Microciona prolifera v severovýchodních vodách Spojených států a Neofibularia mordens, Neofibularia irata v Austrálii. Po doteku většinou nic není cítit, až za několik hodin či dní se objeví pálení, píchání nebo svědění. Umytí rukou ihned po doteku nemá žádný efekt. Pokud se sliz dostane do očí, může způsobit vážné poškození a záněty.

„Trnová koruna“ (Acanthaster planci)

„Trnová koruna“ (Acanthaster planci) devastuje korálové útesy. Tento predátor je schopen v případě přemnožení zničit několik kilometrů dlouhý útes. Na rozdíl od ostatních hvězdic má trnová koruna v trnech jed. Některé trny jsou tak silné, že dokáží proniknout skrz neopren. Jed způsobuje bolest, zarudnutí, krvácení, otoky a znecitlivění. Trny se musí ihned po bodnutí odstranit. Pomoci může opět jen vložení postiženého místa do horké vody.

Ochrana a prevence

Nebezpečí na nás číhá i jinde, mořské sasanky a koráli mohou také způsobit požahání. Poranění jsou většinou malého rozsahu. Nejlepší je postižené místo omývat slanou vodou, pálení po chvíli odezní. Výborné je také místo chladit. Pokud se o korál řízneme, hrozí vznik infekce. Existují tak zvaní ohniví koráli a požahání od nich je velmi bolestivé. Na místě vznikne otok a bolest trvá několik týdnů. Nejlepší ochranou proti jakémukoliv poranění je tedy prevence – znát nebezpečné živočichy a zbytečně neriskovat své zdraví.