V této části se budeme věnovat popisům jednotlivých barevných mutací a kombinací amadin Gouldové. Pouze zelené, tedy přírodně zbarvené ptáky, zde nebudeme již popisovat. Popíšeme si celkem tři barevné varianty hlavy, pět barevných mutací či kombinací zbarvení těla a čtyři varianty zbarvení prsou. U zbarvení hlavy a těla, kde může vzniknout více kombinací, budou jednotlivé možnosti zařazeny do tabulky, která uvádí vzájemné párování takto zbarvených ptáků (tabulka je opět rozšířena o zelené / přírodní ptáky).
U zbarvení těla, si popíšeme celkem pět barevných mutací a kombinací podrobněji, u ostatních mutací provedeme pouze krátký popis, protože jejich klasifikace není v celé Evropě přijímána jednoznačně, ba dalo by se říci, že ve většině evropských zemí jsou tyto mutace přijímány vyloženě nejednoznačně. V řadě případů jsou ptáci nabízeni jako ta či ona mutace z ryze komerčních pohnutek, kdy jejich majitelé předpokládají lepší prodejnost a větší zisk při prodeji deklarovaných novinek. V řadě případů se jedná o neznalost nebo nesprávnou klasifikaci ptáků, respektive jejich barev. Například modrá mutace a tzv. mořská zeleň (see green, sea grün) jsou pravděpodobně totožné, protože modrá mutace má velkou variabilitu nejen v intenzitě, ale i v rozsahu zbarvení. Toto mnohdy vede ke klasifikaci variabilněji zbarveného jedince jako nové, nejlépe doposud nepopsané mutace. Nicméně je pravděpodobné, že barevných mutací nebo kombinací je více, nežli zde uváděných pět (šest včetně přírodních ptáků), ale aby mohly být zařazeny do článku, bylo by třeba znát jejich dědičnost, podrobný popis zbarvení a také to, zda jde o mutaci nebo kombinaci několika barevných aberací.
U jednotlivé mutace nebo kombinace bude zároveň několik konkrétních poznámek, včetně genotypového zápisu používaného v tomto článku. Ten může být ale jinde odlišný. Používám zde označení jednotlivých mutací podle jejich názvu v angličtině, ne z přehnaného obdivu k anglosasům, ale z ryze praktického hlediska. Jde především o označení barev hlavy, kdy v naší mateřštině začíná červenohlavá i černohlavá na stejné písmeno. Proto používáme označení R (red) pro červenou, B (black) pro černou a Y (yellow) pro žlutou. Podobně je tomu i u barevných mutací těla (pláště) a prsou.
Jednotlivé barevné varianty jsou řazeny postupně, nejprve zbarvení hlavy, které je řešeno, pro zjednodušení, u zelených (přírodně zbarvených ptáků), potom zbarvení těla a nakonec barevné varianty prsou, kterých je početně nejméně.
Zde se nejedná o klasickou barevnou mutaci, protože ptáci s různě zbarvenou hlavou se vyskytují i ve volné přírodě. Tam jsou nejčastější černohlaví ptáci. V klecích chovatelů mají prim červenohlaví ptáci. Žlutohlaví jedinci jsou v přírodě velmi vzácní, v chovech jsou běžnější, ale výrazně kolísá kvalita žlutého zbarvení hlavy. Mnoho ptáků je spíše oranžovohlavých. Žlutohlavost není ani vlastní mutací, ale jedná se o neschopnost červenohlavých ptáků vytvářet červenou barvu. Nicméně tato vlastnost má dědičný charakter a proto ji bereme jako mutaci.
Červená hlava – je dominantní, vázaná na pohlaví. Je tedy dominantní jak vůči černohlavosti i vůči žlutohlavosti, která je dědičná autozomálně (volně).
Černá hlava – je recesivní vůči červenohlavosti a také vázána na pohlaví. Vůči žlutému zbarvení hlavy je ve většině případů dominantní, ale existuje stav, kdy žlutohlaví samci jsou štěpitelní na černou barvu hlavy. Toto si vysvětlíme u žlutohlavých ptáků.
Žlutá hlava – má volnou autozomální dědičnost a vůči červenohlavé je vždy recesivní. Vůči černohlavé se chová tato barevná varianta také recesivně, ale mohou se vyskytovat žlutohlaví samci, kteří jsou štěpitelní do černohlavé. Vysvětlení není složité. Pouze si musíme uvědomit, že existují tři typy žlutohlavých ptáků. První má shodný genotyp a fenotyp. Jedná se o tzv. homozygotně žlutohlavé jedince. Somatické (tělní) chromozómy mají vlohy pro žlutou barvu YY (yellow) a jejich pohlavní chromozómy jsou u samců oba pro červené zbarvení hlavy rr (red), u samic jeden pohlavní chromozóm pro červenou rz (chromozóm z je geneticky netečný). Po spojení dvou těchto homozygotně žlutohlavých ptáků, dostáváme potomstvo v F1 opět pouze homozygotně žlutohlavé (oranžovohlavé).
Druhý typ se objevuje pouze u samců. Jejich genetická výbava obsahuje somatické chromozómy pro žlutou barvu YY a pohlavní chromozómy mají rozdílnou výbavu rb (b – black, černá). Černé zbarvení hlavy je u těchto jedinců ve fenotypu potlačeno červenou barvou, která je (dominantní) a ptáci mají geny, které znemožňují vytvářet červenou barvu. Proto jsou tito jedinci fenotypově žlutohlaví (oranžovohlaví), ale heterozygotní, protože štěpí na černou barvu hlavy (jeden pohlavní chromozóm mají pro černou barvu).
Třetí typ se objevuje u samců i u samic. Jejich genetická výbava obsahuje somatické chromozómy pro žlutou barvu hlavy (YY), ale pohlavní chromozómy mají vlohy pro černou barvu hlavy (bb u samců a bz u samic). Fenotypově jsou tito ptáci černohlaví, ale mají genetickou výbavu pro žlutou barvu hlavy. Běžně jsou označováni YTB (yellow tipped beak), tedy ptáci se žlutou špičkou zobáku, na rozdíl od geneticky černohlavých ptáků, kteří ji mají černou.
Zkráceně lze stav zbarvení hlavy charakterizovat následujícím přehledem:
somatické chromozómy | pohlavní chromozómy | ||
samec | samice | ||
červenohlavý pták (RH) | RR | rr | rz |
černohlavý pták (BH) | BB | bb | bz |
žlutohlavý pták homoz. typ 1. | YY | rr | rz |
žlutohlavý pták typ. 2. (pouze samci) | YY | rb | - |
černohlavý, gen. žlutohlavý (YTB) | YY | bb | b |
Velkými písmeny jsou označeny somatické chromozómy, malými pohlavní chromozómy. Jak již bylo uvedeno, má samice pouze jeden chromozóm typu y a druhý z, který je geneticky netečný. U samců jsou oba pohlavní chromozómy typu y (samec yy, samice yz – toto označení není ve vztahu k označení pro žlutou barvu hlavy Y). Vysvětlili jsme si tedy možnosti ve zbarvení hlavy. Vzhledem k několika typům zbarvení existuje celá řada (více jak padesát) možných kombinací. Pro přehlednost si je uvedeme v tabulce, která odpovídá tzv. Punnetovu čtverci.
K uvedené tabulce několik vysvětlivek. Ve velké většině případů, hlavně při početnějších výsledných spojeních v F1 (vzniká zde více genotypových variant), neuvádím procentické zastoupení, protože to má pouze statistickou hodnotu (ve velkých populacích). Procenticky uvádím pouze varianty s hodnotou 25% (1/4) a více. Dále si vysvětlíme jednotlivé, použité značky:
RH, BH, YH – jedná se o homozygotní jedince červeno (RH), černo (BH) a žlutohlavé (YH)
RH / BH – jedná se o heterozygotní jedince, kdy tučně je vyznačena barva hlavy, slabě štěpení
YTB – jedná se o jedince geneticky žlutohlavé, ale fenotypově černohlavé (viz. výše)
1.0 – označení pro samce, 0.1 – označení pro samici
SAMICE | Červenohlavá homozygotní RRrz | Červenohlavá, štěpí na žlutohlavou RYrz | Žlutohlavá homozygotní YYrz | Černohlavá homozygotní BBbz | Černohlavá homozygotní BBbz | Černohlavá geneticky žlutohlavá YYbz |
SAMEC | ||||||
Červenohlavý homozygotní RRrr | RH homozygotní | 1/2 RH 1/2 RH/YH | 100 % RH/YH | 1.0–RH/BH 0.1–RH | 1.0–RH/BH 0.1–RH část ptáků štěpí na YH | 1.0–RH/BH a YH 0.1–RH/YH |
Červenohlavý, štěpí na černohlavou RRrb | 1.0–RH/BH, RH 0.1–RH, BH | 1.0–RH/BH, RH, RH/YH, RH/BHaYH 0.1–RH, BH, RH/YH, BH/YH | 1.0–RH/YH, RH/BHaYH 0.1–RH/YH, BH/YH | 1.0–RH/BH, BH 0.1–RH, BH | 1.0–RH/BH, RH/YH, BH, BH/YH 0.1–RH/YH, BH/YH, RH, BH | 1.0–BH/YH, RH/BHaYH 0.1–RH/YH, BH/YH |
Červenohlavý, štěpí na černohlavou a žlutohlavou RYrb | 1.0–RH/BH, RH, RH/YH, RH/BHaYH 0.1–RH, BH, RH/BH, RH/YH | 1.0–RH/BH, RH, YH, RH/YH 0.1–RH/YH, RH, BH/YH, BH, YTB | 1.0–RH/YH, RH/BHaYH, YH, YH/BH 0.1–RH/YH, BH/YH, YTB, YH | 1.0–RH/BH, BH, RH/YH, BH/YH 0.1–RH, BH, YH, YTB | 1.0–RH/BH, BH, RH/YH, BH/YH, YH, RH/BHaYH, YTB 0.1–RH, BH, YH YTB, RH/YH, BH/YH | 1.0–BH/YH, RH/BHaYH, YH, YTB 0.1–RH/YH, BH/YH, YTB, YH |
Černohlavý homozygotní BBbb | 1.0–RH/BH 0.1–BH | 1.0–RH/BH, BH, RH/YH, BH/YH 0.1–BH/YH, BH | BH/YH | BH homozygotní | 1/2 BH 1/2 BH/YH | BH/YH |
Černohlavý, štěpí na lutohlavou BYbb | 1.0–RH/BH, RH/BHaYH 0.1–BH/YH, BH | 1.0–RH/BH, RH/BHaYH, YH 0.1–BH/YH, YTB | 1/2 YH 1/2 BH/YH | 1/2 BH 1/2 BH/YH | 1/4 BH 1/4 YH 1/2 BH/YH | 1/2 BH/YH 1/2 YTB |
Červenohlavý, štěpí na¨ žlutohlavou RYrr | 1/2 RH 1/2 RH/YH | 1/4 RH 1/4 YH 1/2 RH/YH | 1/2 RH/YH 1/2 YH | 1.0–RH/BH, RH/BHaYH 0.1–RH/YH, YH | 1.0–RH/BH, RH/BHaYH, YH 0.1–RH/YH, YH | 1.0–RH/BH a YH, YH 0.1–RH/YH, YH |
Černohlavý, geneticky žlutohlavý (YTB) YYbb | 1.0–RH/BH a YH 0.1–BH/YH | 1.0–RH/BH a YH, YH 0.1–BH/YH, YTB | 1.0–YH 0.1–YTB | BH/YH | BH/YH, YTB | YTB |
Žlutohlavý homozygotní YYrr | RH/YH | 1/2 RH/YH 1/2 YH | YH homozygotní | BH/YH | 1/2 BH/YH 1/2 YH | 1.0–YH/BH 0.1–YH |
Žlutohlavý, štěpí na černohlavou YYrb | 1.0–RH/YH, RH/BHaYH 0.1–RH/YH, BH/YH | 1.0–RH/YH, RH/BHaYH, YH, YH/BH 0.1–RH/YH, BH/YH, YH, YTB | 1.0–YH/BH, YH 0.1–YH, YTB | 1.0–BH/YH, RH/BHaYH 0.1–RH/YH, BH/YH | 1.0–BH/YH, RH/BHaYH, YH, YTB 0.1–RH/YH, BH/YH, YH, YTB | 1/2 YH 1/2 YTB 1.0–YH štěpí na BH, jsou tedy YH/BH |
Tolik tedy ke zbarvení hlavy amadin Gouldové a jejich jednotlivým kombinacím. Pro chovatele, který má o chov tohoto druhu zájem, by mělo být zásadou, chovat ptáky v čistých barevných rázech. Je sice velmi hezké, když v tabulce vychází sedm až osm možných kombinací potomstva, ale pro skutečně odpovědného chovatele je to spíše k pláči. A to budeme mluvit ještě o dalších barevných skupinách. Možné i potřebné může být vytváření jedinců heterozygotních, ale zásadou by mělo být, aby tito ptáci štěpili jen pro jeden potřebný znak. Například u heterozygotních jedinců RH/BH, kteří jsou častí, dochází především u samic v jejich potomstvu ke zmenšení plochy červené barvy masky na úkor černé. Podobný stav se může objevit i u žlutohlavých ptáků atd.