V. kapitola Kynologie

Kondice a konstituce jsou při hodnocení exteriéru psů dva rozhodující pojmy, jejichž význam je třeba důkladně objasnit. Každý, kdo chce chovat zvířata (nejen psy), musí tyto pojmy dobře znát a rozumět jim, jelikož se s nimi v chovatelské praxi bude stále setkávat.

Třísložková konstituce

Konstituce je vrozený stupeň odolnosti, s jakým organismus reaguje na zátěž. Konstituční typ je dán geneticky, ustájením, ošetřováním ani výživou ho nezměníme.
Konstituce má tři složky: habitus, komplexe a temperament.
1) Habitus má dva typy:
respiratorní – dýchací digestivní – žírný
(např. chrti)                          (např. mastifové)
– štíhlé tělo, jemná kůže    – zavalité tělo, hrubší kůže, záhyby
– oválný průřez hrudníku    – kulatý průřez hrudníku
– žebra šikmo postavená    – žebra postavená kolmo
k páteři      k páteři
Většina našich plemen není svým exteriérem natolik vyhraněná a stojí mezi oběma těmito typy – patří tedy k typu mezosomnímu (dělení dle Koldy).
2) Komplexe je rychlost a schopnost oxidace v tkáních.
Rozlišujeme tři typy:
– typ se zvýšenou oxidační činností,
– s vyrovnanou oxidační činností,
– se sníženou oxidační činností.
3) Temperament má dva typy:
silný           
– sangvinik           
– flegmatik
– cholerik
slabý
– melancholik
Typy konstituce: tvrdá (= pevná), suchá, jemná, slabá (= přešlechtěná), hrubá, lymfatická.
Kondice je momentální stav organismu. Lze ji změnit tréninkem, výživou, ošetřováním …
Typy kondice: chovná, výstavní, pracovní, dostihová, hladová, žírná (= překrmená).

Příprava psa a vystavovatele na výstavu

Než vyjedeme v očekávaný den „D“ na výstavu, měli bychom být na celou akci připraveni. Všechno, co musí umět náš pes ve výstavním kruhu, je třeba začít trénovat dostatečně dlouho dopředu. Pes, který se má zúčastnit výstavy, musí být vychovaný a psovodem snadno ovladatelný. Měl by umět chodit na vodítku v kroku, případně v klusu, zvládat obraty, setrvat potřebnou dobu ve výstavním postoji. Nesmí napadat jiné psy ani osoby. Nesmí být bázlivý. Musí ukázat zuby - skus řezáků a pak i počet zubů (to je třeba trénovat opravdu dostatečně dlouho předem.) Psům samcům kontroluje rozhodčí pohmatem, jestli mají obě varlata. Jakákoli známka agresivity je důvodem k vyloučení z posuzování. Zkušení vystavovatelé i profesionální handleři v cizině používají pro předvádění psů ve výstavním kruhu předváděcí vodítko (tzv. „předváděčku“). Je to tenká šňůrka, která se hodí k barvě psa (má vyniknout pes, ne vodítko!). Méně zkušený vystavovatel může použít co nejméně nápadný hladký řetízkový nebo kožený obojek. Pes se nikdy nepředvádí v postroji nebo se stahovacím či ostnatým obojkem! V úvahu rovněž nepřichází samonavíjecí flexi vodítko.
Vystavujeme pouze psy čisté, ve vhodné kondici, zdravé, prosté vnějších parazitů, vykartáčované a pokud standard vyžaduje úpravu srsti, pak pouze v této standardem předepsané úpravě. Na to je opět nutno myslet dost dlouho předem. Pes se stříhá nebo trimuje měsíc až šest týdnů před výstavou tak, aby srst v den výstavy dorostla do předepsané délky. Týden před výstavou se provede ještě předvýstavní „doúprava“. Upraví se hlava, tlapy, doladí se celkový dojem.
Jestliže je třeba psa před výstavou vykoupat, musíme to udělat alespoň s týdenním předstihem, aby se srst stihla znovu přirozeně namastit a nebyla rozevřená. Není nic horšího, než psa vykoupat večer před odjezdem na výstavu! Tato obecná poučka platí pro většinu psích plemen, která mají mít uzavřenou srst, spíše hrubší struktury (např. Německý ovčák). Naproti tomu plemena s velmi dlouhou hedvábnou srstí (například jorkšírský teriér) nebo se srstí jemnou a kadeřavou, běžně koupeme v předvečer výstavy (pudlové). Dále je dobré vzít sebou na výstavu deku, na kterou si pes lehne (zvlášť, když nevezete sebou výstavní klec, do které můžete psa odložit), misku na vodu, očkovací průkaz a potvrzení převzetí přihlášky výstavním výborem. Jestliže má být výstava venku, je dobré mít sebou pro všechny případy ještě deštník.
I oblečení člověka, který psa předvádí, by mělo ladit s plemenem i s barvou předváděného psa. Majitelé loveckých psů předvádějí v mysliveckém, majitelé velkých, služebních a sportovních plemen jsou oblečeni a obuti tak, aby zvládli rychlý klus v kruhu, majitelé psíků společenských, zvláště dámy, mívají velmi krásné šaty. Oděv by měl psovi vždy tvořit kontrastní pozadí.. Pes musí být dobře vidět (je nesmysl předvádět velkého černého knírače v černých kalhotách a v černém kabátě, rozhodčímu tak splynete v jednu černou skvrnu). V cizině, na západ od nás, jsou výstavy chápány jako prestižní společenská záležitost a všichni vystavovatelé jsou podle toho ustrojeni. Páni mají saka a kravaty, dámy předvádějí svoje psy v kostýmech nebo šatech. Vystavovatel v teplákách nebo v šusťákové soupravě, to je pouze místní české specifikum, které by časem mělo vymizet i u nás! V předvečer výstavy je vhodné psa raději již nekrmit. Ráno před odjezdem ho důkladně vyvenčíme, stejně tak učiníme ještě před samotným nástupem do kruhu. Je naprosto nepřípustné, aby se pes v kruhu vymočil nebo dokonce kálel. Všem vystavovatelům přeji klid a pohodu, vždy pamatujme na to, že naše nervozita se přenáší i na psa. Výstavu je třeba chápat jako zájmovou činnost. Vždy si dopředu říkejte, že se na výstavě setkáte s přáteli stejných zájmů, prohlédnete si krásné psy a příjemně strávíte volný čas.