Zdraví je důležité i pod hladinou moře aneb navštivme mořské doktory

(pokračování) Postup a průběh čištění. Čištění ryb krevetami probíhá od úsvitu do soumraku, s největší aktivitou v době kolem poledne, čištění nebylo ve většině případů zaznamenáno v noci, ani u ryb ani u krevet. Zajímavostí je, že kreveta Brachycarpus biunguiculatus (Palaemonidae) vykazuje naopak čistící aktivitu zásadně v noci.

Čištění u krevet a ryb

Čištění u krevet i ryb – čističů má přesný postup a hierarchii. Ryba zákazník připlave k čisticí stanici a svým neobvyklým vertikálním držením těla (většinou hlavou dolů) dá najevo, že má o čištění zájem a že je čistič v bezpečí během této činnosti. Ryba roztáhne ploutve, otevře ústa a žábry. Je očišťována od hlavy po ocas, není vynechána ani tlama – krevety odstraní i zbytky potravy ze zubů a očistí i zanesené žábry. Čisticí aktivita zákazníka a čističe se dá shrnout do několika základních úkonů. Klient, pokud má úmysl se nechat vyčistit, nejdříve vyhledá čisticí stanici a přiblíží se k čističi. Poté zaujme požadovaný postoj, většinou vertikálně s hlavou dolů, roztáhne ploutve a otevře tlamu a žábry. V této póze nebo mírně pozměněné setrvá po celou dobu čištění. Po očistě se vrátí do normální horizontální polohy a vzdálí se od stanice, kde je potom obsluhována další ryba. V případě žraloků útesových (Triaenodon obesus) je jejich čisticí pozice v leže na mořském dně s široce rozevřenou tlamou. Murény také při čištění setrvávají v podobné pozici. Čistič se ze své strany nejdříve snaží upoutat pozornost potencionálního klienta, poté se opatrně přiblíží k rybě. U krevet byl často pozorován nejprve dotek těla ryby tykadlem a poté první bližší kontakt. Čistící kreveta, případně ryba, začne s očistou hostitele. Odstraní zbytky odumřelé kůže, poraněnou tkáň a případné parazity. Ryby většinou navštěvují krevetí čističe v případech, kdy je potřeba jemnější a přesnější očista na hůře dostupných místech. Mnoho ryb tak kombinuje návštěvu nejprve rybího čističe a poté krevety. Kreveta odstraňuje nečistoty dvěma způsoby. Většími i menšími klepítky jednoduše odebírá kousky tkáně nebo parazita a konzumuje je. V případech, kdy nelze jednoduše ránu či tkáň očistit, uchopí velkými klepety kus tkáně a potom trhavými pohyby a odplutím od ryby tyto kousky odstraní. Po provedení čištění se kreveta opět vzdálí zpět do bezpečí.

Rozdílná závislost na hostitelích

Různé druhy čističů jsou rozdílně závislé na hostitelích, někteří díky tomuto svazku doslova přežívají a neživí se žádnou jinou potravou. Ryby – čističi jsou výrazně zbarvení (proužky, skvrny), aby byli kontrastní se svým prostředím. Obecně jsou formy v chladnějších vodách méně výrazné, než ty v tropických a subtropických. Mají tendenci být vysoce společenští a tvořit hejna, zatímco čističi teplejších vod bývají solitérní nebo v páru. Vzhledem k jejich občasnému chovu v akváriích je velmi důležité znát nejen jejich ekologické nároky, ale i nároky společenské. Zdá se, že co do počtu individuí převyšují čističi z chladných moří ty z tropických, přestože počet druhů je mnohem menší. Tropické druhy jsou mnohem více závislé na potravě z čištění, než z jiných zdrojů. Znamená to tedy i jejich větší specializaci.

Čisticí krevety

Čisticí krevety patří do tří čeledí – Stenopodidae, Palaemonidae a Hippolytidae. Různé druhy ryb navštěvují různé druhy čističů podle potřeby. Čisticí stanice jsou většinou poblíž nějakého zajímavého útvaru nebo převisu, kvůli snadnému zapamatování její polohy zákazníky. V tropickém západním Atlantiku je před rybími čističi preferována kreveta P. pedersoni (Palaemonidae), a to před rybími čističi i před další čisticí krevetou Lysmata grabhami (Hippolytidae). Klientela je rozsáhlá a zahrnuje jak velké kanice a ploskozubce, tak i menší parmice a další ryby. Přesto, že je P. pedersoni často označována jako čistič, nebyla v přírodě řádně zdokumentována při čištění, veškerá pozorování pocházejí z chovu v zajetí nebo při experimentech. P. pedersoni umí dokonce odstranit juvenilní parazitické stejnonožce (Isopoda) z čeledi Cymothoidae, které žijí v žaberní a ústní dutině ryb. Primitivní počáteční stádia čištění představuje kreveta Lysmata californica (Hippolytidae), kdy vztah čistič – zákazník není jednoznačně vyhraněný. Kreveta je totiž často při provádění čištění sežrána klientem. Navíc není plně závislá na této interakci, ani na sebe zvlášť neupozorňuje. U tohoto druhu krevety často docházelo v zajetí k jednomu zásadnímu problému: kreveta čistila ryby v akváriu tak horlivě, že pokud neměla ryba možnost úniku před krevetou, byla očištěna až na kosti. Zdá se, že sasanky v čisticích interakcích mají určitou roli. I když jsou čisticí krevety v relativním bezpečí před predátory, představuje pro ně sasanka další prvek ochrany navíc. Druhy, které žijí ve svazku se sasankou jsou více chráněny a navíc je sasanka výrazným orientačním bodem pro případné zákazníky. P. pedersoni sasanku při čištění opouští pouze na vzdálenost 5 až 10 cm. Zákazník tak musí připlout do úplné blízkosti, většinou čeká na dně u sasanky. Kreveta poté ze sasanky přestoupí na jejich tělo a začne se po nich pohybovat a odebírat nečistoty. Celé čistění trvá přibližně mezi 30 až 180 sekundami. Potom se rychle vrací zpět do bezpečí ramen sasanky. Kreveta Stenopus hispidus (Stenopodidae) je v Rudém moři nejběžněji pozorovanou krevetou, vystavuje svá bílá tykadla, takže je velmi lehce k nalezení pro potencionálními zákazníky. Jelikož není závislá na žádné interakci s dalším organismem, je velmi vhodná pro chov v akváriích. Sasankové krevety jsou pro účel udržování zdraví korálových ryb drobnější a navíc jsou závislé na interakci s mořskými sasankami.