Tohoto afrického zvonohlíka uvádějí někteří autoři jako poddruh zvonohlíka angolského, jiní jako samostatný druh. Rozdíly ve zbarvení mezi samcem a samicí, podle kterých by se bezpečně dalo určit pohlaví, nejsou. Některé samičky také zpívají. Na podzim roku 1998 jsem si koupil dva kusy těchto zvonohlíků z dovozu z Tanzánie.
Věděl jsem, že to nemusí být pár, ale jelikož byli ve výborné kondici, dlouho jsem se nerozmýšlel. Na jaře roku 1999 jsem je umístil samostatně do klece. Jeden ze zvonohlíků krátce prozpěvoval, ale ptáci se nekrmili. Brzy jsem zjistil, že zpívající ptáček je samička - snesla do košíčku 3 vejce a pevně zasedla. Po čtrnácti dnech jsem neoplozenou snůšku odstranil. Brzy následovala snůška druhá. Tentokrát 4 vajíčka (na tupém konci hnědě kropenatá), ale ani ta nebyla oplozená. Druhý zvonohlík nezpíval a o hnízdění nejevil zájem. Dospěl jsem k názoru, že mám dvě samičky. Obrátil jsem se na dlouholetého chovatele zvonohlíků, který mně ochotně v listopadu 99 jednu ze samiček vyměnil za dvouletého samce z odchovu. Nyní jsem zjistil, že i mezi těmito zvonohlíky jsou dobří zpěváci. Sameček už po vpuštění do společné klece zpíval. Jeho zpěv je rozmanitější a delší než u mojí samičky. Jakmile jsem oba ptáky vpustil k sobě, došlo během několika minut k páření.
Připravil jsem pro ně klec bednového typu (s bočním otvorem pro koupelničku) těchto rozměrů: 95x40x35 cm (výška) umístěnou až u stropu v chovné místnosti. Dovnitř klece jsem upevnil dvě bidélka a několik borových větví, do rohů pak jeden drátěný kanáří košíček, košíček z pletiva a malý košíček pletený ze slámy a různých bavlnek. Právě posledně jmenovaný se zvonohlíkům zalíbil a samička si jej vystlala krátkými kousky jemného sena a sisálu. Asi za týden se v něm objevilo první vajíčko. Celkem snesla tři a pevně na ně zasedla. Za 13-14 dní se vylíhla mláďata. Do hnízda jsem dobře neviděl, takže jejich počet jsem zjistil až později. Byla tři, pokrytá světlým chmýřím. Začal jsem předkládat rozmanitou potravu. Samička zobala i rozmrazené kukly lučních mravenců, o které neměla na začátku hnízdění zájem. Předkládal jsem několikrát denně několik moučných červů, které si na bidle nožkou přidržela a důkladně je vymačkala. Ze suchých zrnin měli zvonohlíci k dispozici směs pros: šedozelené, žluté, bílé, mohár, lesknici, směs Prestige, vymlácený červený senegal, trošku řepky a směs travních semen. Dále naklíčený menší klas červeného senegalu. Jelikož o vánocích nebylo možné krmit klasy travin, s úspěchem jsem je nahradil nedozrálými klasy obyčejného prosa, pšenice a šištičkami lesknice z mrazáku. Pouze o rozmrazený nedozrálý ječmen a oves v klasech zájem zvonohlíci neměli. Vaječnou míchanici z vajíčka, mrkve, strouhanky, s přídavkem rozdrcených granulek značky Nutribird přijímala samička zpočátku v malém množství. Později se spotřeba této míchanice zvyšovala. Sameček nebyl vůbec agresivní a když samička odletěla za potravou, seděl na okraji hnízda a prohlížel si své potomky.
Asi týden po jejich vylíhnutí už krmil samičku a zároveň se pokoušel nakrmit i mláďata. Dobu zahřívání mláďat samička zkracovala a asi po deseti dnech je už nezahřívala. Za další dva dny začala být vůči samci agresivní a často jej proháněla. Našel jsem ho ráno při výměně vody přikrčeného v koupelničce. Jelikož jsem dříve choval zvonohlíky šedé, kde se občas vyskytly podobné problémy, dlouho jsem neváhal a samečka jsem odchytil do jiné klece. Odpoledne samička poletovala po kleci, volala samce a mláďat si příliš nevšímala. Samec se jí ozýval a zpíval. Rozhodl jsem se, že ho přemístím do jiné místnosti, aby se ptáci vůbec neslyšeli.
Teprve nyní se samička uklidnila a věnovala se potomstvu. Osmnáctý den po líhnutí vylétlo první mládě. Další den druhé a třetí. V polovině ledna letošního roku jsem už měl na bidélku první odchov. Kroužkoval jsem mladé až po vylétnutí. Kroužek s vnitřním průměrem 2,5 mm už jim nešel navléknout a tak jsem použil kroužky s vnitřním průměrem 2,7 mm. Mladí měli v této době na prsou a břichu světle žlutý nádech (ten se později ztrácel). Kostřec už nyní měli zářivě žlutý, ocásky krátké a byl na ně krásný pohled.
Asi týden po vylétnutí mláďat si samička začala upravovat hnízdo a mladé škubala. I bez samce snesla 2 vajíčka a zasedla. Pozoroval jsem, že mladí se snaží živit sami, ale přesto žadonili o nakrmení ve zvýšené míře. Proto jsem košíček s vejci samičce odebral a asi po dvou hodinách mláďata opět krmila. V této době jsem přestal dávat moučné červy. Za tři týdny po vylétnutí jsem zvonohlíky odstavil. Do klece k samičce jsem vrátil samce a pletený košíček. Doufám, že se dočkám dalšího úspěšného hnízdění.
Na doplnění uvedu ještě tyto údaje: teplota ve dne v horní části místnosti, kde mám klec se zvonohlíky, se pohybuje mezi 22 až 23 st. C. Relativní vlhkost 65 %. V noci klesá teplota na 16 až 18 st. C. Prodlužování dne u drobných exotů je nutné. Já prodlužuji den na 15 hodin i v zimě. V odborné literatuře je o těchto zvonohlících málo zpráv a tak doufám, že můj článek alespoň trochu přispěje k rozvoji chovu různých druhů afrických zvonohlíků. Nedávno k nám byli dovezeni zvonohlíci sírožlutí, kapští, skvrnití atd. Doufám, že se jednou objeví i krásní zvonohlíci alario a já si je budu moci pořídit do svého chovu.