Zdraví je důležité i pod hladinou moře aneb navštivme mořské doktory
Čisticí symbiózy mezi mořskými organismy jsou unikátním vztahem, ve kterém konkrétní organismus odstraňuje ektoparazity, bakterie, nemocnou nebo poraněnou kůži a zbytky potravy z ryb a dalších živočichů. Ryba je očištěna od nežádoucích zbytků a parazitů a čistič má díky tomu snadno získanou potravu. Navíc je díky svým službám v relativním bezpečí před predátory.
Čističi - kdo jsou?
Čističi jsou velmi důležitou součástí ekosystému a pozitivně ovlivňují zdravotní stav rybí populace, což svým pokusem in situ předvedl Limbaugh v roce 1961 po odstranění čističů z vybraného útesu na Bahamách. Po několika týdnech bylo v oblasti mnohem menší množství ryb a ty, jež zůstaly, byly velmi těžce parazitovány. Role čističů je velmi podstatná a distribuce čisticích stanic ovlivňuje dokonce i distribuci korálových ryb na útesu. Čisticí stanice a čističe nalezneme ve všech světových mořích, jak v temperátních vodách Středozemního moře, tak v tropických mořích Indopacifiku a Karibiku. Čističi jsou buď ryby nebo krevety. Je známo kolem 45 druhů ryb, které jsou považovány za čističe. Většina vykonává čisticí servis v juvenilním stádiu, tedy jako mladí jedinci, pouze několik málo druhů čistí ostatní organismy i v dospělosti. Zákazníky čističů jsou především paryby, ryby, hlavonožci a želvy. Ryby žijící ve velkých hloubkách nebo na volném moři mají často velké množství ektoparazitů. To je způsobeno tím, že čisticí servis je dostupný v dostatečné míře pouze při pobřeží. Ryba měsíčník svítivý (Mola mola) navštěvuje jednou za několik měsíců pobřežní vody, aby se nechala zbavit nežádoucích ektoparazitů. Měsíčníka očišťují převážně ryby klipky. Jako čistič může dokonce posloužit i žralok. Ryby využívají drsného povrchu kůže žraloka a otíráním o ni se tak zbavují staré pokožky a některých ektoparazitů.
Signalizace čističů
Čističi používají rozličné signály, jak přivábit zákazníka. Pyskoun rozpůlený (Labroides dimidiatus) má poutavé modrobílé zabarvení s černým proužkem, které ihned upoutá pozornost. Provádí vlnivé pohyby, aby byl ještě více viditelný. Je nejběžnějším čističem v Indopacifiku, dorůstá až 5 cm a na čistící stanici se vyskytuje převážně v párech. Je velmi teritoriální, na stejném místě dokáže vydržet po celý život. Podobný efekt vábení nacházíme i u čistících krevet, které také své služby zákazníkům nabízejí různými způsoby. U krevet rodu Periclimenes najdeme celou škálu signálů. Indopacifická kreveta Periclimenes venustus mává svými bíle zbarvenými klepítky. Tento typ chování byl zaznamenán i u P. kobayashi a rudomořského endemita krevety dlouhonohé P. longicarpus, u kterých je navíc pozorováno i tzv. kývání těla ze strany na stranu (angl. „swaying“ nebo také „swinging“). Kreveta Periclimenes pedersoni v Karibiku kromě kývání dokonce jakoby tančí na pereipodách a současně mává tykadly. Tyto složité kreace nenechávají ryby klidnými a ihned se ženou ke krevetě, aby je očistila. Krevety rodu Urocaridella také tančí či provádí úkroky ze strany na stranu, a tím upozorňují na své čistící služby. Hladovější krevety tráví vábením klientů mnohem více času než krevety s nedávným přísunem potravy. Ryby na signál velmi pozitivně reagují a pokud mají na výběr, vybírají si více aktivní neboli hladovější krevety k čištění. Pouze náznaky kývání, avšak žádné jiné vábící signály, jsou zaznamenány i u krevety P. brevicarpalis žijící v párech na sasankách. U Středomořských druhů rodu Periclimenes čisticí funkce nebyla dosud zaznamenána. Jako krevety – čističi zde vystupují Palaemon adspersus a Palaemon elegans. Možné je i čišticí chování u dalšího karibského druhu Periclimenes yucatanicus, které ale dosud nebylo přímo pozorováno ve volné přírodě.
(Pokračování příště.)
