„Hadí ostrov“ v Makedonii

Letos počátkem května jsem v rámci exkurze do Makedonie a Albánie, pořádané Teraristickou společností Praha, navštívil společně s ostatními zúčastněnými zajímavý ostrůvek Golem Grad, ležící v makedonské části Prespanského jezera. Název ostrova znamená „Velké město, pevnost“. Dříve byl znám také jako St. Petar (tj. Svatý Petko), podle na něm se nacházejícího kostelíku, který nese jméno tohoto světce.

Golem Grad bývá také označován jako Zmiski ostrov (tj. Hadí ostrov), s ohledem na hojný výskyt těchto plazů. Ostrov měří na délku asi sedm set metrů, v nejširším místě má asi čtyři sta metrů a tyčí se až třicet metrů nad hladinu jezera. Je porostlý převážně velkými jalovci, které zastiňují četná vlhká místa s mechovými polštáři. Na pobřeží v době naší návštěvy právě kvetly pryšce a měsíčnice, na osluněných skalách tařice.

Cesta na ostrov

Cesta nebyla úplně jednoduchá. Nejdříve jsme se z naší základny v obci Stenje přesunuli pronajatými terénními auty po lesní cestě do vesničky Koňsko. Tam jsme nasedli do rybářských loděk a od ostrova nás dělily již jen dva kilometry vodní plochy. Na jezeře však vítr často zvedne velké vlny a pak je ostrov nedostupný. Nám však počasí přálo a vypluli jsme za bezvětří. Plavba byla oživena výhledy na zasněžené vrcholky pohoří Mali Sat a především pozorováním pelikánů bílých (Pelecanus onocrotalus), kteří si udržovali před loďkami relativně malou útěkovou vzdálenost.

Národní park Galičica

Po přistání nás již na molu očekával průvodce – pracovník Národního parku Galičica, do jehož území je Golem Grad včleněn. Z jeho výkladu a informační tabule jsme se dozvěděli, že se zde vyskytují tyto druhy plazů: želva zelenavá (Eurotestudo hermanni), ještěrka zední (Podarcis muralis albanica), užovka podplamatá (Natrix tessellata) a zmije růžkatá (Vipera ammodytes meridionalis). S výjimkou užovek lovících ryby, pro které vody jezera představují přirozené životní prostředí, se jedná o druhy zavlečené z pevniny. Ještěrky zední jsme pozorovali na ruinách staveb z raně křesťanského období. Prakticky všude bylo možné narazit na pasoucí se nebo lezoucí želvu. Místní populace želv je značena a monitorována, čítá asi tři sta exemplářů. Problém představuje početní převaha samců a nízká produkce mláďat. Užovky podplamaté jsme zastihli ve velkém množství již v okolí přístaviště, jednotlivě byly nalézány pod kameny i v centru ostrova. Právě probíhalo období jejich páření, a tak byla k vidění kopulující klubka hadů.

Nebezpečí zmijího uštknutí

Průvodce nás varoval před nebezpečím zmijího uštknutí, protože zmije se budou v prvním slunečném dnu po několikadenních deštích vyhřívat na kamenech. Jednu velkou zmijí samici měl odchycenou v pytlíku a nechal nám ji vyfotografovat. Další zmiji, samce v zákalu před svlékáním, jsem našel při slunění na nízkém keříku.

Závěr

Z jiných živočichů jsme na ostrově viděli kormorány velké (Phalacrocorax carbo) sedící na stromech na nejvyšším útesu, pod kamenem se ukrývala velká stonoha páskovaná (Scolopendra cingulata). Zahlédli jsme však také několik zdivočelých králíků domácích (Oryctolagus cuniculus f. domesticus). Králíci by mohli, v případě nárůstu jejich početních stavů, představovat vážné nebezpečí pro zdejší křehký ekosystém.Bohužel, čas vyměřený k návštěvě Hadího ostrova rychle vypršel. Řada z nás by na něm ráda, obklopena plazy, prožila kratší robinsonádu. Čekaly nás ale další zážitky v makedonské přírodě.