Reprodukce, rozmnožování

Zodpovědný chovatel, než se rozhodne svoji fenu nakrýt, dbá vždy těchto zásad: • Rozmnožuje jen chovatelsky dospělá (u malých plemen jako je jorkšírský teriér je podmínkou při prvním krytí minimální věk 15 měsíců), zcela zdravá zvířata bez genetických vad. • Vybírá jen rodiče s dobrou povahou. • Fena je před krytím řádně odčervená a vakcinovaná. • Dbá o správnou výživu březí feny a později i o dobrou výživu štěňat. • Štěňata řádně odčervuje a ve vhodném věku nechá naočkovat dle vakcinačního schématu, doporučeného veterinárním lékařem. • Fena by měla mít maximálně jeden vrh štěňat do roka.

Nechci zde citovat rozsáhlé předpisy a nařízení týkající se odchovu jorkšírských teriérů s průkazem původu pod záštitou ČMKU. Chov psů s průkazem původu se řídí pevně stanovenými řády a předpisy. Všechna legislativní opatření, která se týkají čistokrevného chovu psů s průkazem původu, najdete na oficiálních internetových stránkách ČMKU – http://www.cmku.cz.
Zvláště dobře si prostudujte:
• Jak zaregistrovat mezinárodně chráněný název chovatelské stanice.
• Řád ochrany zvířat při chovu psů ČMKU.
• Zápisní řád plemenné knihy ČMKU.

Hárání feny

Období říje feny se nazývá háráním. Hárání probíhá u většiny fen dvakrát ročně. Toto období trvá asi tři týdny a má tyto fáze:
1. Fáze přípravná, předříjová (proestrus) je období zrání folikulů. Výtok z pochvy je sytě červený, fena psy odhání, není ještě svolná k páření. Fena často močí, láká psy z okolí, má silně oteklé zevní pohlavní orgány.
2. Fáze vlastní říje (estrus), to je doba, kdy dojde ke spontánnímu uvolnění vajíček (ovulaci). Výtok z pohlavních cest slábne, je hnědavý a lepivější, fenka se stává svolnou k páření. Období svolnosti k páření může být u různých fen různě dlouhé, může trvat od dvou do deseti dnů, někdy i více.
3. Fáze poříjová (metestrus) – dále jsou dvě možnosti, fena zabřezne a pak následuje gravidita nebo nezabřezne a dostaví se klidová fáze.
4. Klidová fáze mezi háráním (anestrus), to je období pohlavního klidu.
K páření jsou fenky svolné někdy okolo dvanáctého dne od začátku hárání. Ale pozor – je to dost individuální. Některé feny se nechají krýt už osmý den a jiné až třeba dvacátý.

Kdy je nejvhodnější doba na krytí?

Přiložíme-li fence ruku na zadek, drží a dává ocásek stranou a dostavuje se u ní tzv. reflex nehybnosti. Pustí na sebe psa. Z přirozených a jednoduchých metod můžeme též určit dobu krytí pomocí přítomnosti psa. Psa přitom držíme na vodítku a sledujeme chování fenky, zda by se jím už nechala nakrýt. V případě problematických fen nebo před dlouhou cestou za zahraničním krytím máme k dispozici laboratorní diagnostiku. Buď využijeme metodu poševní cytologie (přibližné určení doby ovulace podle zbarvení a tvaru buněk z poševní sliznice), dále pak progesteronový test, kdy se několik dní po sobě fence odebírá krev a sleduje se koncentrace hormonu progesteronu a ovulometrii.

Krytí

Naším prvním úkolem před krytím bude ostříhání fenky v okolí vulvy, abychom předešli komplikacím s dlouhými chlupy. Chceme-li stůj co stůj dlouhou srst feny zachovat, musíme ji před samotným aktem alespoň zabalíčkovat.
Platí zásada, že vždy jezdíme s fenkou za psem. Nikdy ne obráceně. Pes v důvěrně známém prostředí domova není ničím rozptylován a spíše fenu nakryje. Pro ještě nezkušenou fenku – prvničku, vybereme raději zkušeného krycího psa. Při příjezdu do bydliště majitele psa je nutné nechat fenku napřed důkladně vyvenčit. Potom necháme psa a fenu společně proběhnout, aby si spolu pohráli a mohli se seznámit. Průběh krytí může být opravdu rozmanitý. Některé páry přistupují k páření rovnou, jiné si spolu dlouho hrají. Jestliže chcete, aby páření proběhlo úspěšně, snažte se zabránit zbytečnému vyčerpávání psů – zvýšená fyzická zátěž totiž může vést k únavě a následné ztrátě zájmu o krytí. A to se u jorkšírských teriérů dost často stává. Fenku je dobré při samotném aktu raději přidržet. Je ovladatelnější a my můžeme v případě potřeby psovi pomoci. Bázlivější fenka může na temperamentního psa reagovat zcela nevhodně, a proto je dobré ji držet za obojek nebo za hlavičku a uklidňovat.
Pokud na fenu krycí pes naskočí a zavede penis do pochvy, je krytí otázkou několika sekund. Potom následuje „svázání“. Psovi zduří topořivé těleso v penisu a nemůže z pochvy ven. Dobré je psovi přehodit zadní nohu (pokud to neudělá sám) přes hřbet fenky. V této fázi jsou k sobě oba partneři otočeni zadky. Během svázání je rovněž lepší oba psíky přidržovat za obojky. Fenka se někdy snaží „utíkat“ a psíci by se mohli poranit. Svázání trvá 10 až 45 minut a poté dojde k samovolnému ochabnutí penisu psa a uvolnění obou. Při pohlavním aktu je sperma deponováno do přední třetiny pochvy, do těsné blízkosti zevní branky děložního krčku. Nasávacími pohyby dělohy se dostává přes děložní krček do dělohy. Místem oplození, kde se setkává vajíčko se spermií, je přední třetina vejcovodů. K oplození nedochází bezprostředně po krytí, protože spermie v pohlavním aparátu feny procházejí ještě obdobím zrání (kapacitace). Ta trvá 6 až 10 hodin. Teprve potom je spermie schopná oplodnit vajíčko.
Ob den po prvním krytí můžeme vše zopakovat, provést tzv. „překrytí“. Jestliže jsme však správně vystihli krycí dobu, fenka se psovi stavěla a pěkně držela, je to celkem zbytečné a překrývání by ani nemělo mít vliv na celkový počet narozených štěňat.
I nakrytou fenku musíme před dalšími nechtěnými nápadníky pořád hlídat. Je starou známou pravdou, že se v jednom vrhu mohou vyskytnout štěňata po dvou různých otcích.

Jak zjistím, zdali je fena březí?

Zda je fenka gravidní, může poznat zkušený veterinář pohmatem někdy od 28. dne březosti. Ve stejné době se dá březost rozpoznat i ultrazvukem (sonografické vyšetření) a je možné přibližně určit i počet štěňátek. Na rozdíl od lidí nelze březost fen určit vyšetřením krve a moči.
Chovatel – začátečník rozpozná březost své fenky mezi pátým a šestým týdnem březosti. Nejprve podle zduřelých struků, později podle zvětšeného břicha feny. Kromě fyzických změn můžeme u fenky pozorovat i psychické změny, a to v jejím vztahu k majiteli i ostatním psům. U většiny fen se v druhé polovině březosti zvyšuje příjem potravy a fenka zleniví, šetří se. Ve vztahu k ostatním psům se může březí fenka začít projevovat dominantně a k ostatním fenám může být dokonce i agresivní. Toto chování je instinktivní a má fence zajistit vyšší postavení v hierarchii smečky, a tím i dostatek potravy po narození štěňat.
Průměrná délka gravidity u feny je 63 dní. Vícečetné porody mohou začít už 59. den březosti, u méně početných vrhů se může porod posunout až na 69. den. Z hlediska počtu narozených mláďat patří fena k multiparnímu typu samic. Na vaječníku během říje ovuluje více vajíček, má dvourohou dělohu s poměrně dlouhými děložními rohy, kde se zárodky uhnízdí a postupně se z nich vyvinou plody. Každé štěně má vlastní plodové obaly a svoji vlastní placentu. Fena rodí zpravidla více mláďat – narození jedináčka je spíše výjimkou. Při porodu jsou potom štěňata vypuzována ven střídavě, vždy z jednoho a pak zase z druhého děložního rohu.
Fáze gravidity feny:
• Fáze zárodečná – embryonální – v současnosti je diagnostitika gravidity do 18. dne vývoje zárodku stále ještě stěží prokazatelná.
• Fáze diagnostika gravidity pomocí sonografie – zhruba po 21. dnu.
• Fáze plodová – fetální – od začátku pátého týdne gravidity.

Příprava k porodu

V posledních dvou týdnech březosti začíná fena s přípravou k porodu. Zvětšuje se jí mléčná žláza a jednotlivé struky, zvětšuje se jí přezka a propadají se břišní stěny nad slabinou. Přes břišní stěnu jsou při pohmatu cítit pohyby štěňat. S blížícím se porodem pohyby zesilují. Zvětšená děloha tlačí na žaludek, který se nemůže roztáhnout do plného objemu. Proto fenu musíme krmit vysoce kvalitní stravou v menších dávkách několikrát za den. Doporučuje se třikrát až čtyřikrát. Plody v děloze utiskují i močový měchýř a fena se dožaduje častého venčení, často močí.
Fena si začíná vyhledávat porodní místo. Na klidném, tichém a nerušeném místě bez průvanu by jí měl chovatel připravit porodní bednu. Nestačí ji nachystat, až když porod začal, fena by si na ni měla zvyknout dostatečně dlouho dopředu. Na porod se musí připravit nejen fena, ale i chovatel.
Při porodu feny by měl být chovatel vždy přítomen, aby v případě potřeby zasáhl a feně pomohl. Člověk u spousty dnešních až příliš domestikovaných plemen přirozené reflexy fen utlumil. U některých pozměnil šlechtěním anatomické proporce natolik, že se přirozený porod stal velmi problematickou záležitostí. Ani jorkšírský teriér není, jakožto miniaturní plemeno, z hlediska porodů bezproblémový. Potíže můžete čekat u zvlášť malých fen, při spodní hranici dané standardem. Miniaturní fenky s hmotností menší než 2 kg byste ani v případě chovu bez PP množit neměli. Zpravidla samy neporodí a bude potřeba odborné veterinární pomoci a císařského řezu. I u fen těžších než 2 kg je potřeba mít v pohotovosti telefonní číslo na specializované veterinární pracoviště s nepřetržitým provozem, kde jsou schopni chirurgický zákrok provést.

Co by si měl chovatel před porodem připravit?

O porodní bedně jsme se již zmínili. Měla by být dostatečně veliká a prostorná, aby se v ní mohla fena pohodlně natáhnout a aby se tam potom vešla i se svým vrhem. Dále upotřebíme čisté, vyvařené hadry (dětské pleny a několik kusů prostěradel). K ošetření štěňat potom ostré chirurgické nůžky (pro případ, že by fena nepřekousla pupeční šňůru), hedvábnou nit na podvázání pupečního pahýlu. Budeme-li chtít zjistit i porodní hmotnost právě narozených štěňat, připravíme i váhu a sešit, do kterého si budeme veškeré potřebné údaje v průběhu porodu zapisovat. U některých. na odchov náročných, plemen (zejména je-li fena po císařském řezu a o štěňata se sama postarat nemůže) se chovatelům k zahřívání štěňat osvědčily různé výhřevné elektrické dečky, u kterých se dá teplota regulovat.
Příznaky blížícího se porodu jsou individuální. Fena například neklidně pobíhá, některé feny před porodem sníží příjem krmiva nebo i dva dny před porodem nežerou vůbec. Sníží se tělesná teplota a zvýší se dechová frekvence. Fena intenzívně vyhledává místo porodu – pelech pro štěňata.

Fáze porodu

Fáze otevírací – fena hrabe předníma nohama, vstává, lehá, u poševního vchodu se objevuje hlenovitý výtok, který je projevem otevření děložního krčku.
Stádium vypuzovací – vlastní porod. Mohutnými stahy děložního svalstva jsou postupně vypuzovány plody, a to střídavě z pravého a z levého děložního rohu. Fena za působení břišního lisu intenzivně „tlačí“. Každé štěně má svoje vlastní plodové obaly (amnion, chorion a alantois) a placentu. Ta je u psovitých šelem pásová a bývá vypuzena obvykle za štěnětem. Chovatel by měl být porodu přítomen a pečlivě sledovat, zda za štěnětem placenta vyšla a nedošlo k jejímu zadržení.
Normální fyziologické polohy při porodu jsou u psů poloha přední, kdy štěně i s plodovými obaly vstupuje do děložního krčku hlavou a předními končetinami napřed, nebo poloha zadní, kdy štěně vychází pánevním koncem a zadními končetinami. Ostatní polohy jsou nefyziologické a porod komplikují.
Intervaly mezi vypuzením jednotlivých štěňat bývají pět minut až dvě hodiny. U starších a zesláblých fen (ale i u tlustých fen v nevhodné kondici) bývají intervaly delší.
V přírodě se však rozmnožují pouze vitální, životaschopná zvířata. Pes, který není schopen nakrýt fenu, se na reprodukci nepodílí. Stejně tak do reprodukce nezasáhne fena, která se nenechá nakrýt přirozeně nebo nerodí přirozeným způsobem, či se neumí dobře o svoje štěňata postarat. To by měl mít každý poctivý chovatel na paměti. Nebo chcete do budoucna chovat psy, kteří by se bez pomoci inseminace a císařských řezů nebyli schopní vůbec rozmnožovat?
(Z knihy Jorkšírský teriér, kterou vydalo nakladatelství Robimaus. Knihu si můžete objednat na tel. č.: 311 670 538,
608 960 623.)