Díl 9.: Další problémy, které mohou koňské zuby potkat

Samozřejmě problematika zdraví koňského chrupu je mnohem obsáhlejší, než jsme se v seriálu zmínili. Zkusím ještě připomenout další nemoci či problémy, s nimiž se „normální“ kůň může potýkat. A s krátkým seriálem o koňských zubech se můžeme rozloučit dvěma tabulkami: jedním z možných plánů preventivních zubních kontrol a výčtem nejběžnějších příznaků bolesti v dutině ústní koní, která často bývá spojená právě se zubními problémy.

Když na koně přijde stáří

U starých koní dochází k postupnému zkracování zubů, což má za následek, že se postupně obrousí ta část, do které ještě zasahuje zvrásnění skloviny. Na žvýkacích plochách zubů, především pak stoliček, vymizí sklovinné vchlipky a žvýkací plochy se „vyhladí“. Koni začnou skutečné problémy: nemá jak rozdrtit, rozemlít vláknité stonky rostlin. Buď pak přestane píci přijímat (nebo přijímá pouze měkkou trávu), což vede k poruchám peristaltiky, nebo ji zkouší polykat řádně nerozžvýkanou a může si způsobit například střevní zácpy. Říká se, že v přírodě starý kůň, pokud ho dříve nesežere šelma, právě kvůli takto opotřebovaným zubům uchřadne hlady uprostřed bohatých pastvin. Domestikovaní koně to mají o trochu lepší, protože dnes již jsou možnosti, jak jim dodat strukturální vlákninu a přitom nezpůsobit střevní potíže.

Nadměrný počet zubů (polyodoncie)

Přibližně 0,5–4 % všech koní má ve své hubě více zubů, než kolik by podle moudrých knih mělo mít (obr. 1). Někdy se může jednat o zachycený mléčný zub/zuby. Vzácněji se může stát, že kůň má prostě ve své čelisti již o zárodek zubu navíc. Tak se můžeme setkat například se čtvrtými řezáky, ale do této skupiny polyodoncie (atavistická polyodoncie) patří i vlčí zuby. Zuby navíc samozřejmě nemají svůj protějšek, o který by se mohly otírat, takže mají tendenci přerůstat a v extrémních případech zraňovat tkáně protilehlé čelisti. Současně různým způsobem omezují řádné žvýkání, pokud fyzicky svojí přítomnost vadí dostatečně velkým žvýkacím pohybům dolní čelisti.

Nedostatečný počet zubů (oligodoncie)

Asi u 1 % koní se vyskytuje vrozené nevyvinutí jednoho nebo více zubů (obr. 2). Pro zajímavost: u 70–75 % všech klisen se objevuje nevyvinutí špičáků … Takže klisna bez špičáků je vlastně považována za „normální“. Někdy se může stát, že zub je sice založen, ale dostatečně nedoroste a neprořeže se dásní. Je to obvykle případ špičáků u klisen nebo tzv. „slepých“ vlčích zubů. Samozřejmě něco jiného je, když kůň přijde o zub během života. I zde pak ale platí zásada zvýšené péče o jeho chrup, aby nedošlo k přerůstání protilehlého zubu.

Změna polohy zubu

Někdy se může stát, že během vývoje plodu v děloze dojde ke „zmatku“ a zárodek některého zubu se ocitne na úplně jiném místě, než by měl. Nejčastěji je to v blízkosti ucha nebo ve spánkové kosti. Tento zubní základ má většinou na jedné straně vývod, který ústí na povrch těla, například u okraje ušního boltce. Z něho může vytékat vodnatá až hlenovitá tekutina, která v létě láká hmyz a stává se zdrojem infekce. Takto „zbloudilé“ zubní zárodky mohou vyvolávat i další zdravotní problémy, jako je prorůstání kosti, tlačení na nervy či tvorba cyst. Samozřejmě při detekci tohoto problému je potřeba provést rentgenový snímek, zjistit přesnou polohu zubního zárodku a poté ho chirurgicky odstranit.

Chrup vlnitý, schodovitý … prostě nepravidelný

Jakmile řady stoliček a řezáků přesně nelícují nebo jejich styčné plochy nejsou rovné, dochází k vážnému narušení žvýkacích problémů a v závažnějších případech i k zraňování měkkých tkání dutiny ústní. Tyto nepravidelnosti jsou častým následkem nedostatečné péče o chrup koní. Myslím, že fotografie 3 až 6 mluví samy za sebe …

Stručný přehled toho, kdy je vhodné v jakém věku provádět kontroly zubů a proč:
po narození	kontrola chrupu pro případné vrozené vady
hříbata do dvou let věku	kontrola růstu zubů každých asi 6 měsíců
15 až 18 měsíců	případné vytržení vlčího zubu
2 roky	případné zrašplování stoliček
mladí koně mezi 2 a 5 lety	kontrola výměny zubů každých asi 6 měsíců, případné odstranění zaklíněných mléčných zubů
od asi 4 let	také případné zrašplování ostrých hran, háků
koně mezi 5 a asi 15 až 18 roky	kontrola jednou ročně, pokud konkrétní situace nevyžaduje kontrolu častější, případné rašplování ostrých hran, háků, kontrola kazu, zraněných zubů
od asi 15 až 18 roků dále	podle stavu kontrola jednou až dvakrát ročně, případné korektury ostrých hran a háků, odstranění uvolněných zubů apod.

Pokud se péče o koňský chrup zanedbá …

… kůň bude mít problém s pořádným zpracováním potravy, bude „bojovat“ s udidlem nebo bude mít v hubě bolesti.

Tady je výčet nejčastějších příznaků problémů se zuby / v hubě:
při krmení:	špatné žvýkání sena (žvancování)
	při žvýkání drží hlavu nakřivo
	nechuť ke žrádlu
	při krmení je ztuhlý, napjatý, jako v očekávání něčeho nepříjemného
	během žvýkání mu za tvářemi zůstávají žmolky (obr. 8)
	příjem potravy mu trvá velmi dlouho
ve stáji:	nestrávené kousky krmiva v trusu
	hubnutí
	častější koliky
	slinění (obr. 7), výtok z nosu, očí
při ježdění:	snížení výkonnosti
	nesoustředění
	problémy při uzdění
	házení hlavou
	nestálé, tvrdé přilnutí, utíká před přilnutím
	plazí jazyk
	problémy s ohýbáním
	problémy se hřbetem (ztuhlost od bolesti v hubě se přenese až na hřbet)
jiné:	zápach z huby
	otoky či boule na hlavě

Nezapomeňte, že zubní problémy se časem stále zhoršují. Kůň si však může na mnohé zvyknout, „naučí“ se opatrně žvýkat nebo se vyhýbat bolesti při ježdění ztuhnutím či nekorektním držením hlavy, a tak může vše „zamaskovat“. Když je pak bolest tak velká, že ji začne projevovat i navenek, stav jeho chrupu i dalších tkání dutiny ústní může být doslova katastrofický. I z toho důvodu mají pravidelné kontroly chrupu patřit k obvyklým preventivním úkonům v každé stáji.