Český strakatý pes

Český strakatý pes? A to je plemeno? A s průkazem původu? Neznám! Horákův laboratorní pes? Tak to mi něco říká. Tyto dvě otázky slyším velice často a proto bych vám chtěla toto národní plemeno alespoň trochu přiblížit.

Původ plemene

Český strakatý pes byl záměrně vyšlechtěn panem Františkem Horákem ve fyziologickém ústavu ČSAV v Praze. Mimo jiné výzkumy byl prvním živým tvorem, na němž se u nás poprvé uskutečnila transplantace ledviny.

Je plemenem národním, není mezinárodně uznané. V plemenné knize je zapisováno jako registrované se zkratkou REG. Psi jsou černo-žluto-bílí, nebo hnědo-žluto-bílí. Povahu má ideální jako společník rodiny. Dobře hlídá, ale neublížil by ani zloději, musí stačit, že vetřelce ohlásí. Je vždy ochotný ke hře jak s dětmi, tak s dospělými, mimochodem právě dospělé členy domácnosti si dokáže velice dobře ochočit. Je neúnavný při dlouhých procházkách nebo i pochodech - páníček leze po čtyřech a strakáč okolo něho vesele pobíhá. Je poslušný, svého páníčka miluje a dokáže s ním komunikovat očima, ale jistě uznáte, že v psím životě jsou situace, kdy příroda a pudy se projeví i u poslušného psa. Ovšem podobné problémy vychovaný a předvídavý páníček lehce zvládne.

Chov

Může být chován v bytě i celoročně venku, jednou do roka líná, ale jeho srst má velikou samočistící schopnost. Večer zalezou do boudy se zabláceným kožichem od her a ráno vylezou krásně vyčištění a bílá je opravdu bílá. Jejich srst také přejímá pachy prostředí, kde žijí. Strakáč chovaný v bytě, s udržovanou srstí, nepáchne psinou.

Krmení

Krmení je absolutně bez problémů, zbaští a dobře stráví vše co mu páníček předloží, ať se krmí granulemi nebo masem a přílohami. Miluje i zeleninu a ovoce a na zahrádce se klidně sám obslouží.

Snížená vnímavost bolesti

Veterinární ošetření je bez problémů, byl vyšlechtěn k pokusům a opravdu má sníženou vnímavost bolesti. Po zdravotní stránce nemá plemeno víc problémů než kterékoliv jiné. S čím je u tohoto plemene problém, je naše národní povaha. Chovatel vlastnící nějakého toho dovozového „Fon“ se dívá na národní plemeno a ještě k tomu české národní plemeno, jako na Alíky, které si pořizují ti, co nemají na pořádné psy. Věřte mi, za ty roky, co strakáče chováme, jsme se setkali se spoustou lidí na výstavách i mimo ně a vím o čem mluvím. Tím víc mě těší, že jsou lidé, kteří si pořídí strakáče, jdou jej samozřejmě předvést na výstavu, ale pokud není ten jejich krasavec tím krasavcem i v očích rozhodčího, nezoufají, protože mají dobrého kamaráda - rodinný barometr a vyrovnávač tlaku a co si budeme nalhávat, já osobně si neumím život bez těchto potvůrek už ani představit.

Přeji vám všem - dvounohým, štěkajícím, mňoukajícím, syčícím, nebo třeba řechtajícím - štěstí, hodně zdraví a hlavně ať Vás život dlouho baví.