Většina fen jsou výborné matky, může ale dojít k situaci, že má fena po porodu vážné zdravotní komplikace nebo dokonce zemře, popřípadě má více štěňat, než je schopna uživit. Rovněž se může stát, že najdeme psí sirotky, které zlí nezodpovědní lidé nechali někde v krabici (i s tím se bohužel setkáváme). Ve všech těchto případech je potom částečná či úplná péče o štěňátka na nás. Jak v těchto případech postupovat?
Pokud najdete opuštěná štěňata, můžete je předat do nejbližšího psího útulku. Pokud však máte dostatek času a podmínky se o ně postarat, a cítíte se na minimálně třítýdenní péči ve dne v noci, navštivte s nimi nejdříve veterinárního lékaře. Ten je prohlédne, zda jsou zdravá, řekne vám jejich přibližný věk, případně štěňátka rovnou odčerví a poradí vám, jaká bude následovat veterinární péče.
Pro všechna psí novorozeňata je vždy ideálním řešením najít náhradní matku, ne vždy se to však podaří. Zkuste případ medializovat například v rádiu, možná se ozve majitel feny, která by štěňátka přijala (např. fena, která o vlastní potomky přišla, má jich malý počet nebo fena prodělávající falešnou březost). I kdyby se vám však novou psí maminku podařilo najít, je nezbytné se do doby předání štěňat o ně postarat.
Štěňata umístěte doma do vyšší prostorné krabice, do které dáte na dno čistou deku či jinou teplou přikrývku. Pokud ještě štěňátka pořádně nechodí, nedovolte jim vycházet z krabice, aby se někam nezatoulala a neprochladla. Starším štěňatům udělejte do krabice vchod a rozmístěte kolem ní noviny nebo čurací dečky (inkontinentní dečky z lékárny), aby na ně začala chodit dělat svou potřebu. Pokud nechcete, aby štěňátka běhala po celém pokoji, můžete vytvořit ohrádku z papírových kartonů nebo zakoupit speciální ohrádku pro štěňata.
Pro štěňátka do tří týdnů věku je ideálním řešením elektrická vyhřívaná dečka, kterou umístíte na dno krabice a na ni položíte nějakou pokrývku či ručník (nikdy nedávejte štěňata přímo na dečku!). Vyhřívanou dečku nedávejte na celou plochu dna, aby si mohla štěňata sama volit chladnější či teplejší místo. Až začnou být štěňátka aktivní, tak dobře zajistěte elektrický kabel, aby si neublížila. Teplo v pelíšku lze zajistit také přímotopem umístěným poblíž nebo termo nádobou. Pokud máte jen jedno štěně, můžete mu navíc dát do pelíšku většího plyšáka a tikající budík, který mu bude připomínat tlukot matčina srdce. Štěňátko tak bude klidnější.
Počítejte s tím, že štěňátka, která jsou již schopna sama vylučovat (asi od desátého dne věku), konají svou potřebu vždy po každém krmení, vyspání či delší aktivitě. Proto je dobré dát na pokrývku v krabici ještě čurací dečku, která výborně saje, a tu obměňovat. Čurací dečka je navíc měkká a má příjemný povrch.
Teplota prostředí pro štěňata do 7 dnů stáří by měla být 32 stupňů Celsia, každý další týden ji potom můžete snížit o dva stupně, až se postupně dostanete na běžnou pokojovou teplotu. Teplotu vždy měříme na úrovni štěňátek, tzn. v krabici, později v jejím okolí. Štěňátka nesmí být v průvanu či na přímém slunci. Vlhkost vzduchu by měla být kolem 50 %. Pokud je v pokoji, kde jsou štěňátka ubytovaná, příliš suchý vzduch, umístěte v blízkosti pelíšku např. lavor s vodou (až štěňata začnou chodit, dejte ho na bezpečné místo, aby do něj nespadla).
Pokud mají štěňátka po narození svoji psí mámu, měli bychom dohlédnout na to, aby všechna štěňata pila alespoň první den života mlezivo (kolostrum), které fena v prvních dnech po porodu produkuje. Mlezivo je výživnější než mléko vylučované později a navíc obsahuje nejvíce obranných látek, které chrání štěňátka před řadou onemocnění.
Když fena nemůže kojit nebo nemá pro všechna štěňátka dostatek mléka, případně jste o ni přišli a nemáte po ruce jinou kojící fenu, měli byste co nejrychleji sehnat umělou výživu pro štěňata (veterinární lékař, kamenný obchod pro zvířata, internetový obchod). Chovatelům doporučuji mít vždy jedno balení této výživy pro jistotu doma (např. Royal Canin 1st Age Milk).
Než umělou výživu seženete, je možné krmit neslazeným kondenzovaným mlékem (např. Tatra) ředěným vodou v poměru 2:1 (mléko : voda). Vodu používejte nejlépe kojeneckou, popř. pitnou převařenou. Kondenzované mléko však nemůže dlouhodobě nahradit speciální štěněcí mléko, které byste měli co nejdříve sehnat. Jako náhražku nepoužívejte dětský sunar ani kaše, nejsou vhodné. Na krmné dávce se poraďte s veterinářem, který ji odhadne podle velikosti, váhy a kondice štěněte. Na speciálním štěněcím mléce máte potom přesný návod, jakým množstvím krmit. Standardní krmná denní dávka bývá asi 17 ml na každých 113 g váhy. Je tedy třeba štěňátko zvážit, spočítat denní krmnou dávku a tu potom rozdělit mezi počet krmení během 24 hodin. Doporučuji dát první dvě až tři krmení menší dávku, aby se štěňátka adaptovala na nový druh přijímaného mléka. Když začnete krmit plnou dávku a štěňátka nemají žádné zažívací problémy, po třech až čtyřech dnech jim můžete krmnou dávku zvýšit. Štěňátka často během krmení začnou láhev odmítat, když už jsou plná. Nepřekrmujte. Novorozená štěňata je nezbytné krmit každé 2 hodiny ve dne i v noci (24 hodin denně) až do 7 dnů stáří.
Ke krmení se používá malá lahvička s dudlíkem (k dostání v obchodech se zvířecími potřebami či internetových obchodech). Lahvičku s dudlíkem je dobré opatřit i z toho důvodu, aby štěňátko cvičilo sací reflex. Pokud štěně po dudlíku okamžitě „nechňapne“, tak mu ho vložíme jemně do tlamičky a pohybujeme jím ven a zpět, až se štěně „chytne“. Čím menší otvor v dudlíku, tím je menší riziko překrmení mláděte. Když mléko během krmení teče štěněti všude kolem tlamičky a na čenich, tak to znamená, že je dírka v dudlíku příliš veliká a mléko teče rychleji, než stačí štěně přijímat. Štěňátko krmíme raději pomaleji a po malých dávkách, než abychom ho mlékem „dusili“. Dočasně jako první pomoc lze použít místo lahvičky větší plastovou injekční stříkačku (je nutné ji obsluhovat s velkým citem, abychom mláděti nedávali do tlamičky příliš velká „sousta“). Kapátko nedoporučuji používat, jelikož se jím dostává do zažívacího traktu štěněte hodně vzduchu a mládě má potom bolestivé křeče. Při krmení hlídáme teplotu mléka, která by měla být 38 až 39 stupňů Celsia (při kápnutí na zápěstí nesmí být mléko horké). Já například mám vždy po ruce nádobu s horkou vodou a když se mi zdá mléko v lahvičce studené, tak vložím na chvíli lahvičku do horké vody, aby se mléko přihřálo. Potom znovu vyzkouším teplotu mléka na zápěstí a pokračuji v krmení. Po krmení se musí vše dobře umýt v horké vodě a pokud to materiál lahve a dudlíku dovoluje, alespoň jednou denně vyvařit. Novorozená štěňátka jsou velmi citlivá na nečistoty a bakterie, obzvlášť, když jim chybí protilátky z mleziva a mateřského mléka feny. Postup při krmení štěňátek je v podstatě stejný jako při krmení lidských miminek, včetně toho, že by si měla po krmení říhnout.
Štěně máme při krmení na ručníku na klíně bříškem dolů (nikdy ho při krmení nepokládejte na záda!) a jednou rukou ho přidržujeme pod hrudníkem. Hlavička by měla být nakloněná nahoru a mírně natažená dopředu, zatímco štěňátko leží a může volně pohybovat nohami. Dejte dobrý pozor, aby se při krmení nedostalo štěněti mléko do čenichu, mohlo by ho vdechnout a mít potom problém s plícemi. Připravte si žínku nebo papírové kapesníčky a mléko z čenichu otírejte.
Štěňátka nejsou schopna v prvních dnech svého života sama vylučovat (bez naší pomoci by zemřela), proto jim po každém krmení musíte proti směru hodinových ručiček jemně masírovat bříško v okolí pupíku a jemně krouživými pohyby okolí genitálií a řitního otvoru. Ideální je použít vatovou kuličku jemně navlhčenou teplou vodou. Raději nemasírujte „nasucho“, abyste nepodráždili jemnou kůži štěňátek. Musíme mít také připravený dostatek buničiny nebo papírových utěrek na utření moči a exkrementů. Štěňátka začínají sama vylučovat až asi od desátého dne života. Mezi 10. a 14. dnem stáří také začínají vidět.
Během prvního týdne věku může dojít k náhlému úmrtí štěněte, když je příliš slabé či má nějakou vrozenou vadu.
Od počátku druhého týdne můžeme interval krmení prodloužit na 3 hodiny (krmíme stále 24 hodin denně!) do konce třetího týdne. Na konci třetího týdne stáří začínáme štěňátkům přimíchávat do mléka vařený vaječný žloutek (2 až 3 dny), aby si zvykala na hustší stravu. Počínaje čtvrtým týdnem věku můžeme noční krmení vynechat (štěňátka již můžou mít šestihodinovou noční pauzu v jídle), ale přes den krmíme stále po 3 hodinách. Nyní již začínáme přivykat štěňata na tuhou stravu, tzn. mixujeme rýži s vařeným kuřecím masem a trochou vařené mrkve. Nejdříve nabízíme tuto kaši štěňátkům na prstu, který dáme k tlamičce a počkáme, až mládě samo ochutná. Postupně potom přikládáme štěňátka k misce s kaší a stále jim podáváme kaši z misky na prstu, až pochopí a začnou jíst sama. Pokud kaše příliš „lepí“, trochu ji zředíme čistou teplou vodou nebo např. kuřecím nesoleným vývarem. Nesmíme také zapomínat na misku s pitnou vodou, protože štěňata již začínají sama pít.Vodu měníme alespoň dvakrát denně, aby byla stále čerstvá. Vedle misky s vodou můžeme ještě pár dní dávat druhou misku se štěněcím mlékem, na které byla mláďata zvyklá. Misky volíme úměrně veliké štěňátkům, spíše s nízkým okrajem, a po každém krmení je umyjeme.
V tuto chvíli se již dá říci, že máme vyhráno. Od pátého týdne stáří začínáme štěňátka přivykat na štěněcí granule, které vybíráme podle jejich předpokládané velikosti v dospělosti. Volíme tedy štěněcí granule buď pro malá, střední nebo velká plemena. Granule kupujte, prosím, co nejkvalitnější, protože jejich kvalita se odrazí na zdraví i kráse pejsků. Na krmení pro štěňata není dobré šetřit, protože takto ušetřené peníze byste později dali (nebo noví majitelé) za veterináře, když by měl kvůli nekvalitní stravě pejsek problémy například s klouby. Granule štěňátkům zpočátku vlhčete vlažnou vodou či kuřecím vývarem (bez soli), později jim je podáváme suché. Do granulí můžete občas přimíchat nakrájené vařené kuřecí maso, pejsci to milují. Také je možné přimíchat trochu štěněcí konzervy. Vše vždy podávejte vlažné nebo pokojové teploty, nikdy nedávejte pejskovi krmení z ledničky či příliš horké (mohl by vzniknout zánět žaludku). Nutno dodat, že tak často oblíbené piškoty, by měly sloužit pouze jako pochoutka či odměna starších štěňat, nikoli jako hlavní krmení! Neobsahují potřebné látky pro růst a vývoj štěňat.
Od pátého do sedmého týdne krmíme štěňátka alespoň pětkrát denně (v noci již vydrží bez jídla), od počátku osmého týdne až do šesti měsíců věku stačí čtyřikrát denně (minimálně však třikrát!). Pokud jste hodně pracovně vytíženi a nestíháte štěňátka tak často krmit, můžete jim zkusit nechat granule v misce permanentně (toto však lze praktikovat pouze u starších štěňat, která již přijímají granule a nemají sklon k přejídání).
Nejdříve v sedmi týdnech věku můžeme štěňátka umístit do nových domovů.
Nezapomeňte štěňátka pravidelně vážit (alespoň každých pět dní) a zapisovat si jejich váhu, abyste měli přehled, jak přibírají. V případě jakéhokoli problému mohou potom vaše poznámky (nejen o váze) pomoci veterinárnímu lékaři. Zvyšující se váha každý druhý nebo třetí den je ukazatelem růstu. Štěněcí sirotci mohou ale během prvních pár dní po narození trochu váhy ztratit. Pokud jsou však zdraví a nemají nějaké střevní potíže, začnou potom zase rychle přibírat a vy jim začnete pomalu zvyšovat krmné dávky. Desátý den stáří by měla mít štěňátka přibližně dvojnásobek porodní váhy.
Štěňátka pravidelně odčervujte již od konce druhého týdne věku a v sedmi týdnech je nechte poprvé očkovat. Do místnosti, kde se pohybují, nechoďte v botách z venku, aby se nenakazila nějakou psí nemocí, jejíž zárodky utkví na podrážce. V dnešní době jsou velice agresivní i lidské chřipky, proto se od maličkých raději držte dál, pokud jste nemocní. Když máte nějaké pochybnosti (zdravotní stav štěňat, krmení atd.), okamžitě kontaktujte veterinárního lékaře nebo zkušeného chovatele, rádi vám poradí.
Umělý odchov štěňat a koťat je velice podobný. Tento návod proto můžete použít i pro koťátka (na trhu je také speciální mléko a spousta značek granulí pro koťata, velice kvalitní je např. Royal Canin).
Umělý odchov štěňátek je velice náročný, minimálně tři týdny se nevyspíte. Navíc vždy hrozí riziko, že to nevyjde, což je potom velice bolestné. Když se však odchov podaří, bývají tato mláďata k lidem extrémně přítulná. A pohled na zachráněná zdravá štěňátka (stejně tak ale na jakékoli jiné zachráněné zvíře) je pro nás tou největší odměnou. Je to jeden z nejkrásnějších pocitů, jaký může člověk zažít.