Caniscross a spol. – díl 6.

Prevence u psů. Denní podrobná prohlídka psů musí být pro nás samozřejmostí. Důsledně a pečlivě jim kontrolujeme tlapky. Ani psím nohám tvrdý terén neprospívá. To je pro nás o důvod víc, proč věnovat pozornost výběru vhodného terénu pro canicrossový trénink. V případě nutnosti polštářky tlapek preventivně natíráme vhodnou mastí (jak už jsem zmínil: Indulona, jelení lůj, lékařská vazelína …). Ani drobná poranění: oděrky, prasklinky či opruzeniny nepodceňujeme a pozorně přeléčíme. O možnosti vhodného využívání speciálních botiček jsme se již zmínili v předchozích dílech našeho seriálu.

Důležité pravidlo: růst výkonnosti svého psa kladně ovlivníme nejen pravidelným a kvalitním tréninkem, ale i dobrou regenerací sil a pochopitelně kvalitním a plnohodnotným krmivem s vyváženým poměrem všech životně důležitých složek.

„Kdyby psi uměli mluvit, patrně bychom s nimi vycházeli stejně špatně jako s lidmi.“
Karel Čapek

Podpůrné prostředky

Na českém trhu je již i dostatek podpůrných prostředků pro aktivní a pracovně zatěžované psy. Z vlastní zkušenosti mohu s klidným svědomím doporučit vynikající výrobky řady Aquamid technology. Tyto výrobky již dlouho znají a oceňují například holubáři a trenéři dostihových koní. Postupem času byly vyvinuty preparáty i pro psy v zátěži, vhodné zejména pro sportovně využívané saňové psy, lovecké psy, záchranářské psy a chrty, závodící na psích dostizích a při coursingu.

L–karnitin

Vynikajícím přípravkem je např. Aquakar psi, což je tekutý roztok s L–karnitinem pro zvýšení výkonného potencionálu psa. L–karnitin (či carnitin) hraje klíčovou roli v energetické látkové výměně veškerého svalstva včetně srdce. L–karnitin je látka podobná vitaminům. Může být v organismu vytvořen z aminokyselin lysinu a methioninu a je ve velkém množství obsažen ve svalech. Pes však ztratil takzvanou vlastní syntézu, tedy i vytváření L–karnitinu z aminokyselin (pravděpodobně historickou nepřetržitou nabídkou L–karnitinu v mase ulovených zvířat již před tisíci lety). Primárním zdrojem energie pro svaly kostry a obzvláště pro srdeční sval jsou tuky. Potřebná energie pro práci svalů je zajištěna spalováním tuku. Tato forma získávání energie je nazývána také Beta oxidace. Tuky jsou vytvořeny z mastných kyselin a L–karnitin se váže s mastnou kyselinou a propouští ji do mitochondrií (do místa spalování). Protože tuk může být v těle uložen všude, má tělo vždy zásoby energie. Pokud ale chybí L–karnitin v dostatečném množství, nemohou se mastné kyseliny dostat v optimálním množství do mitochondrií. Tělu chybí přes existující zásoby energie ve formě tuku potřebná vlastní aktivní energie. Tak se projevuje nedostatek L–karnitinu zvláště při zvýšeném požadavku na výkon. Podle odborníků vykazuje v devátém roce života jedna čtvrtina a ve věku více než dvanácti let již tři čtvrtiny psů srdeční onemocnění. Tento fakt prokazuje podle nejnovějších poznatků na roky trvající chronický nedostatek L–karnitinu, protože srdeční sval používá téměř výhradně mastné kyseliny jako zdroj energie.
Přípravek Aquakar psi (tekutý), jakož i mnohé jiné – práškové, podporují činnost srdečního svalu, zkracují období regenerace po zátěži a podporují imunitní systém. L–karnitin přenáší mastné kyseliny do mitochondrií (do místa spalování) a tím podporuje tvorbu energie z tuků. Rovněž se podílí na celkové energizaci organismu a zároveň přispívá k redukci případné nadbytečné váhy zvířete. Samozřejmě podporuje srdeční sval a mozkovou činnost a zlepšuje fyzickou a psychickou výkonnost. Navíc podporuje i využitelnost vitaminů rozpustných v tucích.

Elektrolyty

Elektrolyty mají přímý vliv na rozložení tekutin v těle a přenos elektro náboje ve svalech, a tím potažmo i na vyšší výkonnost. Vynikajícím přípravkem na trhu je například tekutý Elektrolyt psi, který výborně napomáhá regeneraci výkonného potencionálu psího sportovce. Při intenzivní zátěži brání (při jeho použití) úniku elektrolytů. Rovněž vyrovnává ztrátu minerálních solí a stopových prvků při svalové únavě, průjmech a horečkách. Umožňuje rychlé opětovné nasazení psů v závodech a stabilizuje jejich výkonnostní potencionál. Jeho využití je rovněž ideální ve stresových situacích i např. při delších transportech zvířat. Je i nesmírně výhodný v horkých letních dnech, což kladně ocení nejen chovatelé severských tažných psů.

Všeho s mírou

Při promyšlené skladbě krmných dávek samozřejmě nezapomínáme psům v zátěži dodávat dostatečné množství tuků, a to především v závodním a zimním období.
Dalších vitamínových a minerálních přípravků a doplňků je na českém trhu spousta. Vždy se však vyplatí „pestrou nabídku“ konzultovat se zkušenostmi úspěšných chovatelů, závodníků a dobrých a zodpovědných veterinářů. Staré pravidlo – „všeho s mírou“ – je na místě i zde. Jistě netřeba zdůrazňovat, že ne vše, co do nebe vychvaluje barevná a hlučná – cílená reklama, musí být pro našeho psa vždy právě to nejvhodnější.

Psovitá šelma

Při studiu odborné literatury, profesionálních a veterinárních receptur, nezapomínejme, že pes je šelma psovitá, která v sobě stále nese a skrývá dědictví svých vlčích předků. Je dobré si občas připomenout citát z díla geniálního znalce psů Eberharda Trumlera: „Hlad je pro psy zdravý, protože odpovídá přirozeným stravovacím návykům divokých psů. Přál bych si, aby lidé nechávali své psy hladovět aspoň jeden, ne-li dva dny v týdnu. Většina psů, které vidíme na ulici, jsou mírně řečeno přežraní. Příliš dobré krmení je atentátem na zdraví psa! Žádný divoký pes nežere v přírodě denně, často musí přestát tvrdá období hladu. Díky přirozenému výběru je tomu přizpůsoben a i náš pes to v zájmu svého zdraví potřebuje. Žádná šelma nejde na lov, dokud jí nezačne kručet v břiše – nebude přece pracovat víc, než musí.“
Často si slova Eberharda Trumlera opakuji, přiznávám však, že, poněvadž chovám žravé aljašské malamuty, hladovka se jim ordinuje velmi těžce. Den hladovky jim „dopřávám“ jen jednou za čtrnáct dní. Žravost severských tažných psů je příslovečná: mají ji zakódovánu ve svých genech. Život ve tvrdých arktických podmínkách se s nimi nemazlil, lidé je rozhodně „nehýčkali“, spíše naopak a psi často museli vzít osud vlastního přežití do svých vlastních „tlap a mord“. Jsou schopni sežrat vše, co jen velmi vzdáleně připomíná potravu (což často může způsobit nepříjemné zažívací potíže, zhltnou-li něco nepoživatelného). Dokonce své malamuty podezřívám, že kdybych jim do misek nalámal polystyrén, docela by si na něm smlsli …

Čím krmit?!

Výživou sportovních psů se v našem seriálu nebudeme zabývat příliš podrobně, k tomu jsou určeny specializované publikace. Přesto si však nemohu odpustit několik poznámek, načerpaných z vlastních zkušeností a ze zkušeností úspěšných chovatelů, canicrossařů a musherů.
V naší zemi jsme prakticky až do sametové revoluce krmili své psí miláčky „klasicky“: maso + přílohy + zelenina (vařená nebo syrová). Přitom jsme závistivě hleděli směrem k Západu a záviděli „cizáckým“ kolegům možnost vybírat si z regálů bohatou nabídku speciálních granulovaných směsí pro psy, průmyslově vyráběných firmami světových značek v impozantních obalech. O konzervách s lákavými vinětami nemluvě. Složení speciálních krmiv, jejich energetická vyváženost, vybalancované vitaminové doplňky a stopové prvky, nás naplňovalo za bezesných nocí beznadějnou, bolestnou a sžíravou žárlivostí. A ejhle. Po revoluci se roztrhl pytel se specializovanými obchody pro domácí mazlíčky a trhají se i pytle pod záplavou granulovaných krmiv oněch záviděných světových (i domácích) značek. Jak si jen vybrat a jak vlastně psy správně krmit? Jak už to u člověka bývá – drtivě vítězí pohodlnost: vždyť stačí do misky nasypat granule … Stačí? Dolehne-li finanční tíseň – jsou zapomenuty světové značky prestižních krmiv … Vždyť supermarkety přetékají lacinými granulemi (v také pěkně barevných pytlích) … Jak tedy na to? Už naše babičky nám meldovaly cosi o zlaté střední cestě …

„Kuchař“ Welch

Psi trénovaní pro canicross by stejně jako psi využívaní pro závody psích spřežení, měli být atlety a obrazně řečeno, měli by mít stravu a podmínky stejné jako oni. Tedy to nejlepší a nejvhodnější! Úspěšní světoví musheři (jezdci se psím spřežením) jsou naprosto přesvědčeni, že podstatnou složkou psí stravy je maso!
Jim Welch tvrdí ve své knize The Speed Mushing Manual, že rýže a malé množství granulované stravy (přidávané kvůli vláknině a uhlovodanům) slouží už po léta jako doplněk masových diet u všech vítězných týmů. Welch doporučuje, aby se maso, kromě zvěřiny zkrmovalo (pokud nehrozí nebezpečí nákazy) syrové. Vařením se zbytečně ztrácí řada důležitých živin a vitamínů. Možnou nákazu totiž zničí nejen vaření, ale i dlouhodobé (alespoň měsíční) zmrazení masa. (Osobně se musím přiznat, že se nákazy obávám, a proto převařuji téměř – až na malé výjimky – veškeré maso. Vím, že své psy ochuzuji, ale snad je také zároveň i chráním.)
V USA, Kanadě a na Aljašce se v mimozávodním letním období krmí často rybami. Rybí maso obsahuje mnoho důležitých prvků a mělo by se rozhodně alespoň občas na našem psím jídelníčku objevit.
A v jaké konzistenci Jim Welch potravu svým psům předkládá? „Někteří lidé připravují psí jídlo tak, že ho namočí, až se z něj stane jakási kaše. Já sám dám všechny součásti do kbelíku, přidám horkou vodu a zamíchám. Pak si vezmu až po rameno dlouhou gumovou rukavici a hnětu vše důkladně dohromady, až je z toho rozkošně blátivá kaše.“ (Jiní musheři ovšem odporují, že tato konzistence neodpovídá přirozené stravě psovitých šelem a dávají svým psům celistvější kusy masa.)
Na rozličné doplňky stravy mají závodníci svoje názory a často svoje vlastní tajné recepty. Někteří preferují vejce pro jejich vysoký obsah bílkovin a bohatství tuků. V létě však pozor na nebezpečí salmonelózy. Mnoho musherů používá kukuřičný olej jako zdroj tuku a vitamínu E. Upřednostňují také jeho lehkou stravitelnost. Mnozí také využívají v závodní sezoně výhod hovězího loje či vepřového sádla. Jiní v neposlední řadě přísahají na med …
V misce našeho čtyřnohého atleta nezapomínejme ani na vnitřnosti, především játra a srdce. Mnozí závodníci přidávají i olej z klíčků pšenice, B vitamíny nebo některý z prostředků, které podporují tvorbu červených krvinek. Pohled na vitamínové přídavky se názor od názoru různí a vede k nekonečným diskuzím. Řiďme se zásadou, že vitamínovými přídavky nesmíme psům především uškodit – předávkovat. Musheři věří především na vitaminy B12, B6, B15 a C. Co se týče vitamínu C, doporučuje se psovi ve stresu podávat denně množství 50 až 200 mg. Například Larry Galoman je skálopevně přesvědčen, že vitamin C napomáhá jeho psům zvýšit odolnost vůči nemocem nebo zkrátit dobu případné rekonvalescence. Chovatelé zvláště severských psů věnují často pozornost tabletám zinku.
Zásada: nejsme-li si jisti potřebou a účinky vitaminových doplňků, neváhejme se poradit se svým veterinárním lékařem. Méně může být více …
V miskách našich čtyřnohých přátel by neměly chybět ani mléčné výrobky: především tvaroh a sýry. A samozřejmě ovoce a zelenina. Zde se řiďme především chutí svých psů. Moji psi zbožňují takřka veškeré ovoce – sbírají jahody, trhají třešně, baští jablka a hrušky, ořechy, rybíz, zbožňují švestky …

Jak se v tom vyznat …

Kvalitní kompletní granulovaná krmiva tedy rozhodně nejsou všelékem, ale dnes jsou v krmných dávkách našich čtyřnohých přátel téměř nezastupitelná. Jejich komplexní vyváženost nám dává klid, že svým kamarádům dáváme skutečně to nejvhodnější. Ten, kdo by chtěl krmit výhradně „klasickou“ stravou, musel by být prakticky „psím dietologem“, neřku-li „vědcem“. Smiřme se s faktem, že naprosto optimální dieta pro závodní (a nejen pro ně) psy neexistuje. Charlie Chapmain dává přednost hovězímu masu, Jim Welch koňskému. Welch ovšem tvrdí: „Kdybych si musel vybrat pro psy jen jediný druh masa, byla by to drůbež!“ „Kuchař“ Chapmain Charlie Chapmain po svém vítězství na světovém šampionátu v roce 1984 zveřejnil (lépe řečeno odtajnil) svoje psí diety:

Chapmainova závodní dieta pro 24 psů
Hovězí maso 30 %, drůbeží maso 30 %, vejce 5 %, játra 20 %, šálek kostní moučky, šálek kukuřičného oleje, šálek oleje z pšeničných klíčů, šálek Red Cell (přípravek povzbuzující tvorbu červených krvinek – pozn. aut.), suchá psí strava 15 %.
Chapmainova letní dieta
Hovězí maso 60 %, drůbeží maso 20 %, vejce 5 %, suchá psí strava 15 %, dva šálky kostní moučky, jeden šálek oleje z pšeničných klíčků.

Příliš mnoho informací?

Nevěšte hlavu nad přívalem informací. Jak to říkávala naše babička? Zlatá střední cesta?! Rozhodně však nikdy nesmíme zapomenout na nejdůležitější dietetickou složku psí potravy, kterou je bezesporu voda a tekutiny obecně – včetně masových vývarů. V tréninkovém a závodním období vždy musíme bezpodmínečně psy napájet! Ale to je pro nás snad již samozřejmostí …