XII. kapitola Kynologie – Reprodukce psů

Řády a předpisy, týkající se chovu psů s průkazem původu. Chceme-li odchovávat štěňata s průkazem původu, musíme se podřídit poměrně přísné a dosti složité legislativě. Pokud se jedná o psy s průkazem původu FCI (Mezinárodní kynologická federace), platí pro všechny chovatele následující řády a směrnice, které si můžete v plném znění přečíst na oficiálních internetových stránkách Českomoravské kynologické unie (ČMKU). Najdete je na http://www.cmku.cz/index2.php?stranka=rady_a_predpisy.

Na co se zaměřit?

Pečlivě prostudujte zejména:
Chovatelský řád FCI,
Řád ochrany zvířat při chovu psů – ČMKU,
Zápisní řád ČMKU.
Směrnice – pro vydávání zápisních a tetovacích čísel, pro označování štěňat narozených v České Republice, k vydávání exportních průkazů původu, pro registraci chovatelských stanic.
Pro laiky a začínající chovatele zde v bodech velice stručně uvedu jen několik nejzásadnějších informací:
1) Aby mohla štěňata získat průkaz původu (pedigree, rodokmen), dále jen PP, musí ho mít i oba jejich rodiče.
2) V České republice musíte se psem nebo fenou, splnit podmínky chovnosti, které si odhlasoval chovatelský klub daného plemene. (Podmínky se pro různá plemena liší. Co je nutné absolvovat s vaším psem anebo fenkou, vám nejlépe vysvětlí poradce chovu klubu, který vaše plemeno zastřešuje). Právo měnit podmínky chovnosti má zase jen chovatelský klub. Aby toho nebylo málo - některé plemeno je zastřešeno jen jedním klubem, jiné hned několika. Jestliže je jedno plemeno zastřešeno více kluby, měly by se kluby dohodnout a podmínky pro uchovňování zvířat by měly být (podle ČMKU) stejné. V praxi tomu tak ale často není.
3) Právo odchovávat štěňata s PP mají v současnosti členové i nečlenové chovatelského klubu. Nečlenové však se svými zvířaty musí splňovat podmínky chovnosti předepsané klubem. (Účastnický poplatek na chovatelských akcích klubu pro ně bývá vyšší).
4) Štěňata se zapisují na chovatelskou stanici FCI, která má mezinárodně chráněný název. Chcete-li získat mezinárodně chráněnou chovatelskou stanici FCI, doporučuji začít vše vyřizovat minimálně půl roku před plánovaným vrhem!
5) Jména štěňat s PP nejsou chovatelem vybrána úplně nahodile. Řád panuje i v tomto:
jména štěňat z prvního vrhu, odchovaných ve stanici, začínají vždy od písmene „A“.
Štěňata z vrhu druhého mají jména od „B“ atd. Jakési „příjmení“ každého štěněte potom tvoří název chovatelské stanice – například Eros Neiro (Eros – jméno psa, Neiro – chovatelská stanice), Adam Hvězda Sibiře (Adam – jméno psa a Hvězda Sibiře – chovatelská stanice).
Jestliže chovatel odchovává ve stanici více plemen současně, má každé plemeno svoji vlastní abecední řadu. Jméno každého konkrétního psa však musí být naprosto identické a nikdy se u dalších psů neopakuje.

Praktické kapitoly z psí reprodukce

Pohlavní dospělost feny se projeví prvním háráním. Feny valné většiny dnešních prošlechtěných plemen se hárají poměrně brzy, a to již někdy mezi šestým až desátým měsícem věku. V této době je však fena pro reprodukci nezralá a jejímu krytí psem musíme zamezit. Podle chovatelských řádů je možné malá plemena (do 35 cm kohoutkové výšky) využít k reprodukci od jednoho roku, střední a velká plemena až od 18. měsíců věku. Období odkdy můžeme zvířata využívat k chovu, nazýváme chovatelskou dospělostí.
A naopak – chovnost většiny fen končí v osmém roce života. Naproti tomu, psí samci mohou být využíváni k reprodukci až do vysokého stáří.

Hárání feny

Podle toho, kolikrát ročně se feny hárají, mluvíme o plemenech, kde feny hárají většinou dvakrát ročně (diestrické) a o plemenech, kde fena hárá zpravidla jen jedenkráte za rok (monoestrické).
Většina kulturních plemen psů hárá dvakrát ročně. Vlci, primitivní a severská plemena hárají obvykle jen jedenkrát do roka. Hárání u většiny fen trvá 14 až 21 dní (maximální fyziologické rozpětí je 7 až 30 dní, některá primitivní plemena a vlčáci mají hárání ještě podstatně delší).
Fáze hárání
1) Proestrus – fáze přípravná, období zrání folikulů. Výtok je sytě červený, fena psy odhání, není ještě svolná k páření. Fena často močí, láká psy z okolí, má silně oteklé zevní pohlavní orgány.
2) Estrus – dojde ke spontánní ovulaci. Výtok z pohlavních cest slábne, fenka se stává svolnou k páření. Období svolnosti k páření může být u různých fen různě dlouhé, může trvat 2 až 10 dní, někdy i více. Výtok z pohlavních orgánů slábne, je hnědavý.
3) Metestrus – fáze poříjová. Dále jsou dvě možnosti, a sice, že fena zabřezne a pak následuje gravidita nebo nezabřezla a dostaví se čtvrtá fáze.
4) Anestrus – klidová fáze, mezi háráním. Období pohlavního klidu.
Určení nejvhodnější doby krytí
• Přirozený a nejjednodušší způsob – zkušeným plemeníkem.
• Reflex „nehybnosti“ feny, ocas na stranu, nechává psa na sebe naskakovat a drží.
• Laboratorní diagnostika     – poševní cytologie,
– progesteronový test,
– ovulometrie.

Krytí

Při pohlavním aktu je sperma deponováno do přední třetiny pochvy, do těsné blízkosti zevní branky děložního krčku. Nasávacími pohyby dělohy se dostává přes děložní krček do dělohy. Místem oplození, kde se setkává vajíčko se spermií, je přední třetina vejcovodů.
K oplození nedochází bezprostředně po krytí, protože spermie v pohlavním aparátu feny procházejí ještě obdobím zrání (kapacitace). Ta trvá 6 až 10 hodin. Teprve potom je spermie schopná oplodnit vajíčko.
Při samotném aktu krytí dochází u psovitých šelem ke svázání, které trvá 10 až 45 minut.
Za svázání je zodpovědná anatomie pohlavního aparátu psa i feny. V těle pyje zduří houbovité těleso, které brání vysunutí pyje z pochvy. (Fena má v pochvě podobná tělíska, která při překrvení zduří). Právě proto, aby nedošlo k uskřinutí močové trubice a spermie mohly být deponovány do pohlavního aparátu feny, má pes v penisu pyjovou kost. Močová trubice vede kanálkem uvnitř.

Překrývání

Názory chovatelů i praktických veterinárních lékařů na tzv. překrývání se velice liší. Pravdou je, že vystihneme-li správně vrcholnou fázi říje feny a nakryjeme, následné překrytí nemá již praktický význam. Následné krytí v tomto případě nemá vůbec žádný vliv na počet později narozených štěňat. Podle Lázničky (2001), zbytečně vysokým objemem ejakulátu spíše zatížíme imunitní systém feny. Jestliže je krytí načasováno na správnou dobu, z výše uvedených důvodů, Láznička (2001) překrytí nedoporučuje.
Jiná je situace u problematických fen, případně i u prvniček, které se psa bojí a nechtějí ho na sebe pustit. Celá řada chovatelů se v takovém případě snaží psovi fenu prostě „přidržet“. V takovém případě si však nemůžeme být jisti, že je fena ve vrcholné fázi říje. Potom krytí raději opakujeme, nemá však smyslu dříve než ob den (pondělí – středa – pátek). Jsou feny, které můžete krýt v průběhu celého hárání jen dva dny a existují i feny, které by se nechaly pářit deset dnů po sobě. Oba výše uvedené případy jsou však extrémy. Většina fen je svolná v průběhu 3 až 5 dní.
I po nakrytí předem určeným a námi vybraným psem musíme fenu stále hlídat, abychom zamezili nežádoucímu překrytí jakýmkoli jiným psem. Samozřejmě, že fena může mít štěňata po několika různých otcích (dnes mnohokrát dokázáno při ověřování paternity na základě analýzy DNA).