Je to neléčitelná nemoc, která postihuje především starší osmáky degu. Vyskytují se i výjimky, kdy zákal se objevil i u mladých osmáků. Toto onemocnění může být také projevem alergie či otravy nebo jedním z důsledků cukrovky, která je geneticky podmíněna a vzniká při špatné výživě nebo je příčinou příbuzenský chov.
Onemocnění se pozná velmi jednoduše – oko je černé, s bílým ložiskem uvnitř oka na čočce. Nejlépe je to vidět při umělém osvětlení, když posvítíme opatrně baterkou do postiženého oka nebo si osmáka natočíme proti světlu. Postupně osmáci částečně přestávají vidět, hůře se orientují v neznámém prostoru. Nemocného osmáka necháváme běhat jen v místech, která dobře zná a nepřemísťujeme věci v jeho příbytku nebo v místnosti, ve které ho vypouštíme.
Prevencí je zamezení množení jedinců se zákalem, protože je dědičný, to znamená, že se přenáší z rodičů na potomky. U potomků se může projevit, ale i nemusí. Dále dodržujeme správnou výživu – žádný cukr! Osmáci nemají metabolismus přizpůsobený na zpracování cukrů a tuků. Dáváme jim jen jejich přirozenou stravu - směsky pro osmáky, obilniny, pícniny. Pokud máme nemocného osmáka ve větší skupině zvířat, necháme ho vykastrovat nebo ho oddělíme od chovné skupiny.