Moje zkušenosti s nákupem papoušků

Rád bych se s vámi podělil o velmi špatné zkušenosti při nákupu papouška senegalského. Chovám senegalce už pěknou řádku let, od šedesátých let minulého století (ale za c.k. Rakouska jsem se nenarodil). Zkušenosti s chovem exotického ptactva bych už nějaké měl mít. Mohl bych psát o těžkých dobách, o strádání našich chovanců pro nedostatek krmení, o pašování prosa z bývalé spřátelené NDR, i o tom, že ten kdo měl penanta, tak byl mezi námi už pan chovatel a aru jsme znali pouze z filmů a z návštěv zoologických zahrad.

Ale k věci, můj chovný pár se mojí neopatrností dostal do krmné chodbičky a serval se přes pletivo, které je jednoduché (proč ho zdvojovat, když se jedná o chodbičku) s druhým párem. Následky byly tragické, samec skončil na podlaze s urvaným jazykem a s kusem vrchního zobáku. Samozřejmě jsem ho ihned utratil, bohužel měl tento pár měl v hnízdě tři dvouměsíční mlaďata. Samička však byla statečná a mladé vychovala k úplné samostatnosti. Ale co s jednou samičkou? Koupil jsem tedy nádherného samce a teď musím čekat na příští sezónu, co bude dál. Tolerují se, a to je prozatím vše.

Skočil jsem na špek

Tato událost mě nakopla k nákupu nového páru. Pátral jsem už delší dobu v inzerátech, když jsem narazil inzerát typu: z rodinných důvodů rozprodávám chovné páry a mladé senegalce! Telefonuji, a s chovatelem se domlouvám na prodeji. Prozatím mladých, chovatel říká, že je připraví, chytí atd. Řekl jsem mu ale, ať nic nechytá, že si přijedu ptáky prohlédnout. Od nás to bylo jen dvacet kilometrů. Jel jsem tam se svou ženou, která za ta léta už také něco o senegalcích ví. Z chovného zařízení jsem nadšený nebyl, ale byla vidět zašlá sláva. Chápu, chovatel má jiné starosti, manželka, děti, rozestavěný dům … No, napovídal toho dost. V prádelně měl dvě klece a v nich po páru mladých senegalců, dle mého úsudku asi dvouleté. V horní kleci pár, pěkný citronek, já však preferuji oranžovobřiché nebo versteri. Ve spodní kleci byly další dva kusy, vypadali pěkně a bylo na nich vidět, že je to také stoprocentně pár. Chovatel se konečně rozhovořil o chovných párech, které jsou údajně jeho pýchou a srdeční záležitostí. Tvrdil, že kdyby neměl k prodeji tak těžké rodinné důvody, nikdy by je neprodal. A já starý hlupák, kterému už není dvacet, jsem na to skočil.

Rozbité osvětlení

Voliérka, ve které byl chovný pár umístěný, však měla rozbité osvětlení a tak jsem špatně viděl. Chovatel slíbil, že to opraví, ať nekupuji zajíce v pytli. Domluvili jsme se, že přijedu o víkendu a pár od něho koupím. Cestou zpět jsem se zastavil u známého, který chová australské papoušky a má obrovskou chuť si pořídit senegalce. Hned se nabídl, že o víkendu pojede se mnou a koupí si mladý párek. Chovatel nabízel mladé páry za sedm tisíc, což pro mého známého, jako invalidního důchodce, byla cena přímo suprová.V neděli odpoledne jsem s mojí ženou a s přítelem vyrazil za nákupem ptáků. Po prvním brnknutí o zvonek nám hned chovatel otevřel, zavedl nás opět do prádelny, kde měl v přepravních klecí ptáky. Kamarád si je prohlédl, dohodli se na ceně a prodej byl uzavřen. Samozřejmě za proslovu, že kdyby nebyl v situaci v jaké je atd... Konečně přicházím na řadu já. Přešli jsme z prádelny do chovného zařízení. Byla tam voliérka s jedním polokrotkým žakem, vedle pár amazoňanů modročelých a voliérka pro odstav mladých senegalců. Další byla ta neosvětlená, voliérka s chovným párem. Chovatel údajně nestačil světlo opravit. Pravil ale, že se nic neděje, že přinese lampu. Po chvíli přišel bez lampy s tím, že je chytne a já si je prohlédnu u okna. Chytil první kus, byl to pěkný oranžovobřichý samec. Líbil se mi. Měl všechny drápky, prsní svalstvo dobře vyvinuté, opeření v pořádku, ale nekroužkovaný. Mezitím chytil druhý kus a já jsem ho u okna opět podrobil prohlídce. Samička to byla hned na pohled, pěkná, sice méně oranžovobřichá, ale ten pár splňoval moji představu. Chovatel pořád povídal, že mladí ptáci ve vedlejší voliérce jsou odchov od tohoto páru, málem slzu pustil nad prodejem krasavců. Cestou domů jsme se ještě zastavili u kolegy, který svůj nový pár vypustil do voliérky, dal nám kávu, podebatovali jsme a já odjel s manželkou domů.

Jedeme znovu k chovateli

Voliérka byla připravená a tak jsem dal otevřenou přenosku na dno a čekám. Samec vylétl a za chvilku vyšla i samička, ale ouha, utíkala se schovat za pařez. Chvíli čekám a nic, tak jsem ji vytáhl a pustil v chodbičce na zem. Neulétla, běžela přes celou chodbičku do kouta a po chvíli zase pěšky do druhého kouta. V tom mě napadlo – pěšák. Proto měl chovatel ve voliérce šero … Samička lezla po pletivu a po zemi a chovatel naoko nadával na svoji nešikovnost při chytání, zatímco já kontroloval samečka. Prostě divadýlko. Manželka ihned nastartovala vůz a jelo se zpět. Celou cestu jsem si nadával, tohle se mně ještě nestalo, ta drzost. Manželka chtěla chovateli napřed zavolat, ale já jsem měl strach, že se bude vymlouvat, že není doma, ať přijedeme jindy atd.

Výmluvy a přemlouvání

Auto jsme zaparkovali za rohem, zvoním a nic. Byla už tma a tak jsem viděl, že je v pokoji. Přelezl jsem plot a bouchám na okno. A rychle zpátky přes plot, měl totiž psa, boxera, naštěstí pro mě byl v domě. Chovatel otevřel, netušil, že jedeme s papoušky zpět! Když nás uviděl, dělal jakoby se nic nestalo. Co je, povídá, a já zlostí bez sebe, pane, vždyť jste mně prodal samičku, která pouze běhá. A chovatel na to, to není možný, co jste jí udělal? To mě dojalo. Ale pak pravil, že je samička asi několikerým hnízděním vysílená, a že mě dá, co si vyberu. V prádelně už měl klec zase obsazenou jiným párem, to mě překvapilo. Ale já jsem chtěl nazpět peníze. Nechtěl jsem už od tohoto „chovatele“ nic koupit. On mě však začal přesvědčovat, že má luxusní pár, který si chtěl nechat, ale mně ho prodá. A hned, že pro něj dojde.

I starý kozák nechá napálit

Někam odešel a za chvíli přinesl v síťce jednoho ptáka. Z klece vyndal mladé ptáky, ty strčil do bedny od zeleniny a pustil ptáka ze síťky. Opět šel někam pro druhý kus, který také pustil do klece s tím, abych si je prohlédl. Ptáci vypadali uspokojivě, ale já už byl ostražitý. Jednoho jsem si chytil sám, prohlížím ho, a když došlo na drápky, tak chovatel povídá, že má drápky všechny a tak luxusní pár by mohl prodat za dvojnásobnou cenu. Nechal jsem ho domluvit a povídám, tady na prvním prstu chybí drápek. Vím, že u samičky je to spíše kosmetická vada, ale já jsem už z principu nechtěl nic koupit. Řekl jsem mu, že mě tahá za nos, lže a dělá ze mě blbce. Zvýšeným hlasem jsem požádal o vrácení peněz, s tím, že okamžitě odjíždím. Dodal jsem, ať je rád, dokud jsem ještě klidný. Překvapil mě. Vytáhl peníze a vrazil mně je do ruky. Asi odhadl, že bych nelenil a okamžitě šel na policii. Před domem jsem si oddechl, v dnešní době by mně dalo pořádně zabrat, než bych ty peníze z něho vydoloval. Napsal jsem tento článek, abych upozornil nakupující, že je potřeba být stále ve střehu. Uvádím příklad, jak se i starý kozák nechá napálit vykukem, který vám zahraje na city a přitom se snaží kupujícího podfouknout. Nikdy dříve jsem se s takovou drzostí nesetkal, možná jsem měl obrovské štěstí na poctivé chovatele.