Měkkožraví chovanci našich voliér Tukani – další druhy

Tukan bělolící (Ramphastos vitellinus). Popis a taxonomie druhu. U tohoto druhu je velice zajímavá situace jeho poddruhů, které se výrazně liší svým zbarvením. V minulosti byly uznávány za samostatné druhy, ale ve všech oblastech svého výskytu se běžně kříží, a proto byly sníženy na pozici poddruhů. Jsou jimi: nominátní tukan bělolící vrubozobý (R. v. vitellinus), tukan bělolící žlutohřbetý (R. v. culminatus), tukan bělolící citronový (R. v. citreolaemus) a tukan bělolící arielin (R. v. ariel).

Tukan bělolící

Třída: ptáci (Aves)
Řád: šplhavci (Piciformes)
Čeleď: tukanovití (Ramphastidae)
Druh: tukan bělolící (Ramphastos vitellinus)
Výskyt:     tropické oblasti Jižní Ameriky a Trinidad
Velikost:     48 cm (9 až 14 cm zobák)
Hnízdění: v dutinách stromů
Potrava: plody, příležitostně bezobratlí

Tukan bělolící vrubozobý (R. v. vitellinus):
Vrch těla, břicho, ocas a většina zobáku jsou černé. Svrchní a spodní krovky ocasní jsou rudé. Holá kůže okolo očí a základna zobáku jsou modré, hrdlo bílé, prsa jsou žlutá, po stranách přechází žlutá barva v bílou. Spodní část prsou ostře kontrastuje s širokým příčným pruhem rudé barvy, který odděluje prsa od břicha. Duhovka je tmavě hnědá. Obývá severovýchodní část oblasti, ve které se vyskytuje.
Tukan bělolící žlutohřbetý (R. v. culminatus):
Podobá se nominátní formě, ale základna horní části zobáku je žlutá a žlutý je i celý hřbet zobáku (odtud pojmenování žlutohřbetý) až po jeho špičku. Svrchní krovky ocasní jsou žlutooranžové a hrdlo a prsa jsou bílá (nebo jen lehce žlutavá). Rudý pruh oddělující prsa od břicha je jen úzký. Obývá východní a jihocentrální oblast výskytu. Je velice podobný tukanu rudozobému cuvierovu (Ramphastos tucanus cuvieri) a může s ním být snadno zaměněn.
Tukan bělolící arielin (R. v. ariel):
Podobá se nominátní formě, ale základna zobáku je žlutá (bez žlutého hřbetu jako u R. v. culminatus). Holá kůže okolo bleděmodrého oka je rudá, a celé hrdlo a hruď je žlutooranžová. Obývá jihovýchodní Amazonii. Neoznačená populace z pobřežních oblastí východní Brazílie je prakticky identická.
Tukan bělolící citronový (R. v. citreolaemus):
Podobá se formě culminatus, ale hrdlo má jasně žlutý nádech. Žlutá barva zobáku má zelený nádech. Na základně zobáku těsně u hlavy najdeme žlutooranžovou skvrnu. Duhovka je světle modrá. Obývá severní Kolumbii a severozápadní Venezuelu.
Distribuce všech poddruhů se prolíná, výskyt jedinců, kteří jsou „přechodní“ ve srovnání s výše popsanými poddruhy, se vyskytují v důsledku již zmíněného křížení.

Životní prostředí
Najdeme jej v lesích a lesnatých oblastech. Preferuje vlhčí oblasti, ale místně obývá i suché regiony (obzvláště podél toků). Vyskytuje se především v nížinách, vystupuje ale až do nadmořské výšky 1700 m.
Způsob života
Potravu, kterou jsou plody, hledá v korunách stromů. Pojídá ale také hmyz, malé plazy, vejce a holátka ptáků a žab (pralesniček).
V péči o mláďata jsou aktivní oba rodiče. Do nevystlané stromové dutiny snáší bílá vejce. Samice snáší vejce po 18 dnech od páření. Inkubace trvá 15–16 dní. Ačkoli často sedí velice pevně, stává se, že vejce opouštějí i na několik hodin. Oči se mláďatům otevírají po 3 týdnech. Letky se otevírají ve stáří 4 týdnů. Hnízdo opouštějí ve věku přibližně 8 týdnů, v závislosti na velikosti mláděte.
Chov v ČR
Spolu s tukanem rudozobým se jedná o nejčastěji chovaný druh tukanů rodu Ramphastos. Najdeme jej i v českých chovech, například v Zoo Zlín, Zoo Olomouc, ale i v chovech soukromníků.

Tukan hnědohřbetý

(Ramphastos swainsonii)
Třída: ptáci (Aves)
Řád: šplhavci (Piciformes)
Čeleď: tukanovití (Ramphastidae)
Druh: tukan hnědohřbetý (Ramphastos swainsonii)
Výskyt: Jižní Amerika
Velikost: 52 až 56 cm
Hmotnost: 580 až 750 g
Počet vajec: 2 až 4, bílá
Hnízdění: v dutinách stromů
Potrava: plody, příležitostně bezobratlí

Popis
Stejně jako ostatní tukani rodu Ramphastos je výrazně zbarven s typickým mohutným zobákem. Samec je dlouhý 56 cm a váží 750 g, samice je pak dlouhá obvykle 52 cm a váží 580 g. Zbarvením se pohlaví neliší. Jsou převážně černí, zadní část hlavy, záda a břicho je kaštanová. Tváře, hrdlo a hruď jsou jasně žluté. Hruď od břicha odděluje úzký a širší červený pruh. Svrchní krovky ocasní jsou bílé a spodní krovky ocasní jsou červené. Nohy jsou modré. Zbarvením opeření se podobá menšímu tukanu krátkozobému (Ramphastos sulfuratus), ale zobák je zbarven zcela odlišně. Je diagonálně rozdělen na dvě části – horní jasně žlutou a spodní kaštanovou.
Své vědecké jméno získal po anglickém ornitologovi a umělci Williamu Swainsonovi.
Výskyt
Obývá oblast od východního Hondurasu až do severní Kolumbie a západního Ekvádoru. V oblasti od jižní Kolumbie do východního Peru jej zastupuje blízce příbuzný tukan žlutohrdlý (Ramphastos ambiguus). 
Způsob života
Pohybuje se ve skupinách od 3 do 12 jedinců. Jeho let je těžký a vlnovitý, obvykle neuletí více než 100 m najednou. Primárně se jedná o stromového plodožera, ale živí se i hmyzem, plazy, malými ptáky a žábami. Často při hledání doprovází hejna tukanů krátkozobých. Většinou hnízdí v nížinných lesích. Do stromové dutiny snáší 2–4 bílá vejce. Vejce inkubují obě pohlaví po dobu 14–15 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a opeřují se ve věku 6 týdnů.
Chov v ČR
Podle dostupných informací v současné době v ČR chován není.

Tukan krátkozobý

(Ramphastos sulfuratus)
Třída: ptáci (Aves)
Řád: šplhavci (Piciformes)
Čeleď: tukanovití (Ramphastidae)
Druh: tukan krátkozobý (Ramphastos sulfuratus)
Výskyt: Střední a Jižní Amerika
Velikost: 42 až 55 cm
Počet vajec: 2 až 4, bílá
Hnízdění: hnízdo v dutinách stromů
Potrava: plody, bezobratlí a drobní obratlovci

Popis
Délka těla tohoto druhu včetně zobáku se pohybuje v rozpětí 42 až 55 cm. Velký a pestře zbarvený zobák měří přibližně 12 až 15 cm, což činí asi jednu třetinu celkové délky těla. Opeření je převážně černé s krásně žlutým krkem a hrudí. Přepeřování probíhá jednou ročně. Nohy jsou zbarveny modře, ocasní pera jsou na špičce červená. Zobák je převážně zelený s červenou špičkou a oranžovými boky.
Výskyt
Vyskytuje se od severního Mexika po Venezuelu a Kolumbii. Obývá koruny tropických, subtropických a nížinných deštných lesů až do výšky 1 900 m n. m. Hnízdí v dutinách stromů, často s jinými tukany. Dno dutiny je většinou pokryto zbytky strávených plodů.
Způsob života
Jako ostatní tukani je i tento druh velice společenský. Osamocení ptáci jsou viděni jen vzácně. Po krajině se pohybuje v hejnech od šesti do dvanácti ptáků. Nepatří mezi dobré letce a podobně jako turakové se pohybuje především přeskakováním ze stromu na strom. Uvnitř skupinek těchto ptáků existuje určitá rodinná hierarchie. Ptáci se dorozumívají především svými zobáky a vzájemným krmením plody. Celá rodina dokonce, jak je psáno výše, přespává v jedné dutině.Jejich potrava sestává především z rozličné škály plodů, ale také požírají malé ptáky, vejce, hmyz a plazy. Samice obvykle snáší 2 až 4 (vzácněji jedno) bílá vejce. Vejce zahřívají oba rodiče. Inkubace trvá přibližně 15 až 20 dní. Mláďata jsou vzletná přibližně po osmi až devíti měsících.

Tukan rudozobý

(Ramphastos tucanus)
Třída: ptáci (Aves)
Řád: šplhavci (Piciformes)
Čeleď: tukanovití (Ramphastidae)
Druh: tukan rudozobý (Ramphastos tucanus)
Výskyt: Amazonie
Velikost: 55 až 60 cm (zobák 14 až 18 cm)
Hmotnost: asi 600 g
Počet vajec: 2 až 4, bílá
Hnízdění: v dutinách stromů
Potrava: plody, příležitostně bezobratlí

Popis
V minulosti byl rozdělován na dva samostatné druhy, které jsou dnes brány jako jihozápadní nominátní poddruh tukan rudozobý obecný (R. t. tucanus) a severovýchodní poddruh tukan rudozobý cuvierův (R. t. cuvieri). Ten byl v roce 1827 popsán jako samostatný druh tukan cuvierův (Ramphastos cuvieri). Oba poddruhy se od sebe liší především barvou zobáku. Důvodem snížení na úroveň poddruhů je fakt, že se v místech styku jejich populací běžně kříží. Dalším poddruhem je tukan rudozobý inka (R. t. inca) pocházející z Bolívie. Jeho status poddruhu je však sporný a může představovat pouze stabilní hybridní populaci mezi druhy R. tucanus a R. v. culminatus. Z uvedeného je krásně vidět, jak je situace v systematice tukanů rodu Ramphastos složitá. Jako ostatní tukani je velice výrazně zbarven. Celková délka činí 5 až 60 cm a váží okolo 600 g. Zobák je pak obvykle dlouhý 14 až 18 cm. Jedná se o jediný druh tukana, který svou velikostí převyšuje tukana obrovského (R. toco). Zbarvení je černé s bílým hrdlem a prsy, která jsou oddělena červeným pruhem od černého břicha. Kostřec je jasně žlutý a spodní krovky ocasní jsou rudé. Holá kůže okolo očí je modrá. Zobák má žlutou špičku, hřbet a základnu horní čelisti. Základna spodní čelisti je modrá. Zbytek zobáku je u poddruhu cuvieri převážně černý a u poddruhu tucanus červeno-hnědý. U kříženců se pak červená a černá barva vyskytuje v různém množství. Samci se od samic liší větším vzrůstem a delším zobákem, jinak jsou ale vzhledově stejní. Poddruh cuvieri je prakticky stejně zbarven jako tukan bělolící žlutohřbetý (R. v. culminatus), ale culminatus je menší, má proporčně kratší zobák a mnohem více kýlovitou horní čelist zobáku.
Výskyt a životní prostředí
Vyskytuje se napříč Amazonií, v jihovýchodní Kolumbii, východním Ekvádoru, východním Peru, severní Bolívii, severní a východní Venezuele, severní a západní Brazílii, včetně amazonského povodí u řek Tocantis a Araguaia a oblasti Guianas. Preferuje deštné pralesy, ale obývá i lesnaté oblasti a místně i říční lesy včetně savan „Cerrado“.
Způsob života
Pohybují se v malých skupinách, častěji v párech. Let je „těžký“ a vlnovitý. Obvykle neuletí více než 100 m najednou. Primárně se živí plody v korunách dřevin, ale bere také hmyz, plazy, ptačí vejce a další malé obratlovce. Při hnízdění snáší 2–4 bílá vejce do nevystlaných dutin v trouchnivějících částech živých stromů nebo do dutin vykotlaných datlovitými ptáky. Vejce inkubují obě pohlaví po dobu 14–15 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a opeřují se ve věku 6 týdnů. Poté jsou ještě několik týdnů krmena, než dosáhnou vzletnosti.
Chov v ČR
Spolu s tukanem bělolícím se jedná o nejčastěji chovaný druh rodu Ramphastos. V současné době je chován například v Zoo Plzeň.
(Dokončení příště.)