XIV. kapitola Kynologie Jak zabránit nechtěným štěňatům?

Co s nechtěným nakrytím? Při dnešním počtu opuštěných psů v útulcích, pro které se jen velice obtížně nachází umístění, by se měla rodit pouze plánovaná a chtěná štěňata, která najdou vhodné majitele. Jinými slovy řečeno, měli bychom jít formou čistokrevné plemenitby a do reprodukce zapojovat jen kvalitní zvířata.

Není rozumné bezcílně množit „voříšky“, které potom nikdo nechce. Stejně tak je neetické množit psy, kteří byli na bonitaci z chovu vyřazeni, a prodávat po nich štěňata bez průkazu původu. Tito psi se do chovu nedostali obvykle pro těžkou dysplazii kyčelních kloubů či jiné geneticky podmíněné onemocnění, hrubé vady exteriéru nebo povahy, a je zde vysoké procento pravděpodobnosti, že budou v chovu tyto vady předávat dál. Mnoho majitelů fen proto často řeší otázku, co dělat, aby jejich fena štěňata neměla. Během období hárání, které se u většiny kulturních plemen opakuje dvakrát do roka, je nutné fenu neustále hlídat a zamezit nežádoucímu styku s jakýmkoli psem. Kritický je zejména 10.–14. den od počátku hárání. Na to však nespoléhejte, rozpětí, kdy je vaše fena svolná ke styku se psem, může být v praxi daleko širší.

Způsoby řešení

Pokud nám přesto fena uteče a dojde k nechtěnému nakrytí, existují tyto možnosti řešení:
1. Nechat všemu přírodní průběh a počkat, co bude dál. Až 30 % krytí je neplodných. Fena tedy nutně nemusela zabřeznout. Se 70 % pravděpodobností proběhne gravidita a fenu necháme přirozeným způsobem štěňata odrodit. Po porodu doporučuji feně jedno nebo dvě štěňata ponechat a ostatní nechat u veterinárního lékaře uspat. Je to způsob pro fenu nejpřirozenější a nejšetrnější.
2. Nechcete-li na feně chovat nikdy, pokud to dovolí její věk a zdravotní stav, je možné počkat a 2 týdny po ukončení hárání ji nechat vykastrovat. Je to velmi účinné a trvalé řešení, jak zamezit nežádoucím štěňatům.
3. Ve vysokém věku feny, kdy je pro ni porod i kastrace rizikem, se doporučuje Metoda „pozdního potratu“. Počkáme 28–33 dní od předpokládaného data krytí a fenku necháme na specializovaném veterinárním pracovišti vyšetřit ultrazvukem. Pokud se gravidita potvrdí, veterinář nasadí hormonální terapii, po které se otevře děložní krček a plody jsou vypuzeny ven. Majitel, vzhledem k malému vyvinutí zárodků obvykle nepozoruje nic nebo jen menší krvácení, podobné jako u hárání. Je to metoda celkem šetrná a lze ji s jistými výhradami doporučit i u fen, na kterých později ještě plánujeme chovat.
4. Použít aplikaci přípravků, zabraňujících zahnízdění vajíčka v děloze. Injekčně se aplikují syntetické pohlavní hormony 3., 5., eventuálně ještě 7. den po krytí. Je zde však riziko pyometry (zánět dělohy), poruchy krvetvorby (anémie) a dalších zdravotních komplikací. Jak pyometra, tak těžká anémie může skončit dokonce i úhynem feny. Velké množství fen po takovém zásahu již nikdy nezabřezne. Je to metoda pro organismus feny nejhorší a v žádném případě bych ji nedoporučovala u fen, od kterých byste ještě někdy chtěli odchovat štěňata!

Kastrace a sterilizace feny

Kdo nechce, aby jeho fena měla štěňata, může ji nechat sterilizovat nebo kastrovat.
Jaký je rozdíl mezi sterilizací a kastrací?
Sterilizace – vejcovody se podvážou, a stanou se tak neprůchodné. Fena dále hárá, hormonální cyklus a všechny vnitřní samičí orgány (děloha i vaječníky) zůstávají zachovány. Nemůže však dojít k zabřeznutí.
Kastrace – při kastraci se odejme většina vnitřních samičích orgánů (vaječníky i děloha). Fena se hormonálně změní, již nehárá. V naší republice většina veterinářů doporučuje provádět kastrace po prvním hárání. (Naproti tomu, například v USA, se povětšinou provádějí kastrace rané, již po druhém měsíci života. U tak raných operací je však vysoké riziko pozdější inkontinence.) U větších a zvláště pak u obézních fen mohou někdy nastat po kastraci s neudržením moči problémy. Není to zase až tak časté, ale majitel feny by měl o tomto pozdějším možném následku, který s sebou kastrace nese, vědět. Dnes je dokázáno, že jde o hormonální záležitost (nedostatek estrogenu u kastrovaných fen), a veterináři se problém snaží řešit hormonální substituční léčbou (bývá úspěšná až u 75 % takto léčených fen). Kastrace před prvním háráním je výraznou prevencí rakoviny mléčné žlázy. Celá operace, samozřejmě, probíhá v celkové anestezii. Někteří veterinární lékaři vedou řez do boku, jiní v alba linea. Jizva je potom dlouhá (dle velikosti feny) okolo 10 až 20 cm. Celková doba rekonvalescence činí 14 dní až 3 týdny. V této době by fena neměla skákat ani vykonávat prudké pohyby.