Holubi na mezinárodní výstavě okresů Hodonín – Senica

Ve dnech 23.–25. října 2009 se v chovatelské hale ZO ČSCH Hodonín uskutečnila mezinárodní soutěžní výstava, na které se sešlo více než 700 okrasných holubů v nebývale pestré kolekci plemen všech skupin. Spolupráce se slovenskými chovateli z okresu Senica se odrazila nejen na posouzení zvířat, kterého se rovným dílem ujali naši a slovenští přátelé, ale slovenští holubi také významně přispěli k atraktivnosti expozice, a tak jsme mohli porovnat úroveň chovu holubů v obou zemích.

Výstava moravských bagdet a indiánů

Pravou ozdobou výstavy však byla současně probíhající speciální výstava moravských bagdet a přehlídka indiánů původního anglického směru šlechtění, kteří mají na Hodonínsku své pevné místo. Ve všeobecné části výstavy umístěné převážně do voliér kralovali, jak jinak, než moravští pštrosi, které minimálně v rázech modrém bezpruhém, bělopruhém a pruhovém, červeném a běloocasém vystavovali jedni z našich nejlepších chovatelů. 

Kdo také zaujal?

Z dalších plemen zaujali jednotlivci mezi moravskými voláči sedlatými, slovenskými voláči, brněnskými voláči, ze strukturových holubů zejména staroholandští kapucíni, také černoocasí pávíci a šmalkaldští barevnohlávci. O početné zastoupení rejdičů se svorně podělili naši a slovenští chovatelé, kteří dovezli také dosud neobvyklého alteldského rejdiče. Pozornost upoutali běloprsí rostovští postavoví rejdiči černí, sibiřští a severokavkazští rejdiči, stejně jako rackové italští siví a afričtí v černém a strakatém rázu. V části expozice v klecích dominovali koburští skřivani, NVH v rázech žlutěplavém, červeněplavém a modrém pruhovém a mezi nejlepší exempláře výstavy právem patřila jedna z holubic texana. Slovenští chovatelé předvedli několik dalších atraktivních plemen rejdičů a voláčů, zejména pak oba anglické voláče a polské dlouhozobé rejdiče. Z tradičních plemen nechyběli nejen rysové v široké škále zbarvení, ale také majestátní římané a na zdejší poměry zde bylo dost prácheňských káníků. Speciální výstava moravských bagdet výstavě kralovala. Nejkvalitnější byl původní bílý ráz, který vynikal probarveností a kvalitou obočnic. 

Holubáři bez hranic

Pouze jeden vystavovatel, a to navíc rakouský, předvedl holuby žluté, jejich typ, včetně výjimečně zdařilé zadní partie, lákal k zamyšlení a následování. Podobně typické holuby bylo možno najít mezi černými a černými straky, u kterých bychom dále měli klást důraz na probarvení i kvalitu bradavičnatých ozdob. Výčet barev doplňovaly moravské bagdety červené a šedohnědé. Početně silná expozice anglických indiánů měla odpovědět na otázku, zda můžeme vyšlechtit indiány kratší a širšího těla při kvalitních bradavičnatých ozdobách. Na tuto otázku odpověděli kladně zejména někteří z černých holubů, ale též červení se nebáli ukázat tyto své přednosti, avšak oproti černým pokulhávali v oblasti prošlechtění hlavy a bradavičnatých ozdob. Červení měli nejlíbivější postoj, který byl vyšší než u žlutých či bílých, kteří tvořili lepší průměr. Tato malá generálka na blížící se evropskou výstavu, která se v listopadu uskuteční právě na Slovensku v Nitře, nám zejména připomněla, že naše národy jsou si stále velmi blízké a holubáři neznají hranice. A to je to podstatné.