Poprvé k nám tato velkolepá show zavítala v roce 2004 a zcela zaplněná O2 aréna bez dechu čekala na začátek programu. Po dvou hodinách jedinečné podívané odcházely okouzlené davy lidí – vždyť dosud zde neměly možnost vidět podobně velkolepé představení plné ušlechtilých koní, vynikajících jezdců, nádherných kostýmů a podmanivé hudby.
Na počátku stálo rozhodnutí producentů Petera Massineho a Roberta Wagnera představit divákům atraktivní plemena koní, která by jinak mohli vidět jen při zahraniční návštěvě některého světoznámého hřebčína. Zpočátku počítali především s koňmi z Iberského poloostrova, ale postupně do svých vizí zařazovali i další atraktivní plemena. V programu se tak postupně objevili koně arabští, fríští, Quarter Horse, shetlandi či islandští poníci. Dále museli najít výborné jezdce, kteří by koně předvedli v divácky atraktivních ukázkách, což se jim posléze podařilo, a tak se vždy můžeme těšit na zajímavé osobnosti. K dobré podívané neodmyslitelně patří i výpravné kostýmy, které pro účinkující šije tým specialistů, pohádkový dojem dotváří perfektní osvětlení. Oba producenti však šli ještě dál a do týmu angažovali výborné tanečníky a posléze také jedinečnou operní pěvkyni Arndis Hallu, která se stala doslova hlasem Apassionaty. Pak už „stačilo“ secvičit program, všechny účinkující posadit do aut a kamiónů (z toho jedenáct pro koně) a vyrazit na turné po světě! Na show se podílí osmdesát pět členů týmu, čtyřicítka koní, pro pokrytí povrchu arény je zapotřebí šedesát tun písku.
V rámci Apassionaty se také českému obecenstvu představilo mnoho zajímavých osobností, které by jinak mohli spatřit jen na některém zahraničním veletrhu. Nádherné lusitanské koně představil Luis Valenca, jejich dlouholetý chovatel a čestný člen Portugalské jezdecké školy. Jeho svěřenci předvádějí pod sedlem krásné klasické pas de deux a vrcholem jsou pak skoky nad zemí na ruce, včetně kaprioly, levády či courbetty. Dvojnásobný mistr světa v jízdě na islandských ponících – těmito tituly se může pochlubit Styrmir Ánarson, který pochází z Islandu, ale již mnoho let žije a pracuje s koňmi v Německu. Společně s dalšími jezdci předvádí jedinečné chody islandských poníků v působivé čtverylce a na pár chvil se s ním můžeme ocitnout v zemi sopek i ledu - Islandu. Cutting je westernová disciplína, kterou lze laicky popsat jako oddělení telat od stáda. Koně mají pro to speciálně vyvinutý cit, který se nazývá cow sense a právě ten režisér vtipně využil v případě vystoupení vynikajícího cuttingového jezdce Jörga Pasternaka. Při vystoupení stačilo Pasternaka stylizovat do role šerifa a místo telat dodat „prchající zločince“ – kůň na ně reagoval stejně perfektně, jako by to udělal v soutěžní aréně! Roland Heiss má – jak již jeho jméno napovídá vřelý vztah k ohni a při jeho vystoupení opravdu hoří. Jeho riskantní kousky obdivovali diváci na mnoha známých světových show, včetně Equitany, přiježděnost koní, se kterými vystupuje, je fantastická. Předvádějí např. piruety mezi koši s ohněm a jezdec má otěže připnuté k pasu! Vzpínají se a piafují pod ohnivou bránou a uvádějí v úžas svou neohrožeností. Poetično vnáší svými ukázkami Sylvie Willms, která se u koní pohybuje již od dětství – není divu, její rodiče Alex a Celine jsou světově známý pár, který se věnuje tréninku a vystoupením s koňmi celý život. (Celine můžete potkat i v ČR, konkrétně ve Spomyšli, kam přijíždí již několik let na drezúrní semináře.) České diváky, ale také např. britskou královnu Alžbětu, okouzlila Sylviina drezúra ve volnosti s bílým hřebcem Litadorem – jde o jedno z nejemotivnějších vystoupení v rámci programu.
Ač se to zdá poněkud překvapivé, v této světové show měli čest účinkovat i čeští jezdci. Doslova do lasa polapil manažery Leo Holcknecht, mistr světa v tricích s lasem pro rok 2002. S běloušem Zélandem se brzy stali miláčky publika a jeho neuvěřitelné „kouzlení“ s lasem vždy vyvolalo bouři potlesku. Dnes má již k dispozici nového mladého koně, ale matador Zéland ještě rád vystupuje. Moudře se ohlíží po divácích a poslouchá, zda mu dost tleskají! Dalšími čestnými hosty se stalo voltižní družstvo s mistrem světa Petrem Eimem a svým vystoupením jen dokázali, že se máme čím chlubit! A kdo ví, možná se letos dočkáme i dalšího českého hostování!
Chvílemi se zdá, že studnice nápadů celého týmu je nevyčerpatelná a tak je rok co rok obdivovat. K dotvoření atmosféry samozřejmě přispívá i speciálně komponovaná hudba, která je pečlivě připravena pro konkrétní koně a výstup. Neméně nápadité jsou speciální světelné a kouřové efekty a také obrovské promítací plátno (o rozměru 55×9 m, stačilo by na zakrytí Brandenburské brány) na krátké stěně haly, kde se promítají snímky korespondující s aktuálním děním v aréně. Také tanečníci mají několik vstupů a samozřejmě zde nechybí perfektně „namixovaný“ sled jednotlivých vystoupení. Akční podívaná se střídá s poetickými vystoupeními, po klasické drezúře přijde odlehčení v podobě legračního vstupu s oslíkem, vzápětí kolbiště ovládne divoká jízda džigitů. Vše pak vyvrcholí ve velkolepém finále a při děkovačce, kde před aplaudující obecenstvo předjedou všichni účinkující. Pro každého účinkujícího jsou standing ovation tou nejlepší odměnou za neustálé cestování, trénink a nekonečnou práci. My, diváci, vidíme už jen to pozlátko a výsledek mnohaměsíční práce, ale málokdo má představu, co za touto show stojí.
Samozřejmě se najdou čeští šťouralové, kteří zapomínají na to, že Apassionata je v první řadě výpravná podívaná určená co nejširšímu diváckému okruhu, a pak se ozývají hlasy, že to či ono nebylo úplně dokonalé a že to mohlo být lepší. Tito kritici mě vždycky pobaví, protože mají samozřejmě možnost i na českých výstavách předvést své „show“, ale jak všichni víme z úrovně českých výstav, skutek jaksi utek! Pokud někdo jde na Apassionatu s tím, že uvidí olympijskou drezúru nebo špičkové slide stopy, jaksi zapomíná, že to není prioritním cílem této podívané. Svůj úkol show rozhodně plní – a to propagovat koně, ukázat jejich eleganci i nejrůznější plemena a využití. Věřím, že se mnoho dětí nechá okouzlit pestrou podívanou a tato podívaná v nich vzbudí touhu naučit se jezdit nebo proniknout do tajů komunikace s koňmi … Za pár let z nich mohou být hvězdy sportovních kolbišť nebo prostě jen milovníci koní, kteří se „equusbacilem“ nakazili právě na Apassionatě!