Hlavonožci představují velmi rozmanitou skupinu živočišných druhů, do níž každou chvíli přibývá nějaký nový a zcela unikátní druh. Tito velmi zajímaví tvorové si vyvinuly kuriózní způsoby pohybu, zbarvení a chování, jež nás stále uchvacují a překvapují. Objevovat tento úžasný svět hlavonožců lze v dnešní době díky moderní technice prakticky neomezeně.
Hlavonožci žijí jen ve slaných nebo brakických vodách (v ústí řek), čistě sladkovodní druhy neexistují. Jedná se o dokonalé predátory s výborným zrakem a vybavené perfektními zbraněmi v podobě zobáků, jedovatých slin a přísavných ramen. Díky obrovské diverzitě osídlili tito unikátní tvorové všechny oceány ve všech hloubkách. Člověku nezbývá než žasnout a postupně objevovat tajemství jejich každodenního života.
V roce 1998 byla u pobřeží tropického ostrova Sulawesi objevena podivná proužkovaná chobotnice. Podle jejího zajímavého způsobu života a zejména její schopnosti napodobovat ostatní mořské organismy dostala jméno „mimic octopus“ (Thaumoctopus mimicus). Její ramena dosahují rozpětí až čtyřicet centimetrů, samotné tělo je velké pouhých šest centimetrů. Dokáže napodobit minimálně patnáct jiných druhů živočichů – mimo jiné i jedovaté perutýny, mořské hady, trnuchy, sasanky, strašky, hvězdice, kraby, mušle, platýze a dokonce i medúzy. Napodobování je opravdu dokonalé, na první pohled netušíte, že je před vámi chobotnice, mnohdy ani na ten druhý. Během napodobování používá nejen barvoměnu, ale také se přizpůsobuje celým tvarem těla a postavením ramen. U hlavonožců se často setkáváme s jejich dokonalou kamufláží v prostředí a geniální barvoměnou. Přesto je tento druh chobotnice první, u kterého pozorujeme napodobování ostatních živých zvířat. Často bývá zaměňována s chobotnicí „wunderpus“ (Wunderpus photogenicus), také nedávno objevenou v Indonésii, která má poněkud jiné zbarvení a aktivuje za soumraku.
O inteligenci a vynalézavosti hlavonožců nemůže být sporu. Nejen, že se dokáží všude schovat, splynout s prostředím, dokonce napodobit jiné zvíře, pro své bezpečí umí využívat i různé předměty. Drobná dvaceticentimetrová chobotnička Amphioctopus marginatus, známá hlavně pod svým anglickým názvem „coconut octopus“, využívá kousky kokosového ořechu a staví si pevnosti jako své útočiště. Ovšem nejen kokos jí může posloužit, často využívá lastury nebo i kousky plastů.
Nejnebezpečnější chobotnicí v oblasti Indo–Pacifiku jsou modrokroužkované chobotnice rodu Hapalochlaena. Jejich slinné žlázy obsahují jed tetrodotoxin produkovaný bakteriemi. Tento jed je smrtelný i pro člověka. Tyto chobotničky dorůstají maximální velikosti přibližně golfového míčku. Jejich typické výstražné modré kroužky nejsou na jejich těle vůbec vidět. Ukazují je, pouze pokud se cítí být ve stresu. Nedávný výzkum prokázal, že veškeré druhy chobotnic jsou prakticky jedovaté. Některé více, jiné méně, ale v zásadě jejich slinné žlázy vždy obsahují nějaký jed. Zobákům chobotnic je tedy lepší se vyhýbat a neškádlit je.
(Pokračování příště.)