Základy chovu. V České republice má chov gekonů dlouhodobou tradici. Za posledních pár let se vytřídilo několik velmi oblíbených druhů a jiné se dostaly do ústraní. Některé druhy se nedají chovat v zajetí téměř vůbec, můžou to být gekoni závislí na specifické potravě, například na termitech. Ještěři jsou ektotermní živočichové, znamená to, že jejich tělesná teplota je závislá na teplotě okolí. Proto je musíme chovat ve vyhřívaných teráriích, které zařizujeme dle jejich přirozeného biotopu.
Pokud se rozhodujeme o pořízení gekonů, musíme si uvědomit, co to bude v budoucnu obnášet. Základní pravidlo je, že se nejedná o domácí miláčky. Mnoho teraristů je tak nazývá a mnoho druhů je opravdu velmi mírných a zvyknou si na manipulaci. Přesto nikdy žádný ještěr nemůže žít jako pes či kočka. Proto si musíme uvědomit, z jakého důvodu je chováme či chceme chovat. Je to zejména kvůli studiu jejich přirozeného života.
Pokud sdílíme domácnost s jiným lidmi (rodiče, manželka, děti) musíme se s nimi domluvit, zda jim naše záliba nebude vadit. Spousta lidí je na plazy přímo alergická. Rozhodně svůj chov nemůžete utajit. Pokud bydlíme v pronajatém bytě, měli bychom si ověřit zda nemáme ve smlouvě zákaz chovu domácích zvířat.
Dále si musíme uvědomit a spočítat, kolik nás bude chov stát a zda dokážeme svůj chov ekonomicky zvládnout. Jde zejména o pořizovací cenu terária, výbavy a gekona. Dále jsou to výdaje na elektřinu a krmení. Jedno terárium domácí rozpočet moc nezatíží, ale pokud se náš koníček rozroste na desítku terárií, vyšplhají se měsíční náklady i přes 1000 Kč, což již může stát za zvážení.
Pokud tedy máme souhlas a víme, proč se do chovu „pouštíme“, musíme připravit vše, abychom následně získaného chovance mohli ubytovat. Je tedy nutné se rozhodnout, jaký druh chceme chovat a zařídit mu terárium podle jeho požadavků. Dále si obstaráme základní pomůcky jako jsou vitamíny, pinzeta či peán, spínací hodiny do zásuvky, box na krmný hmyz, několik náhradních žárovek a hlavně kvalitní literaturu. Význam těchto pomůcek si vysvětlíme dále.
V případě, že byste v pozdější době svůj chov z jakéhokoliv důvodu nezvládli, vždy uvažujte, aby se gekon dostal do dobrých rukou. Existuje mnoho variant. Můžete ho prodat jinému chovateli či darovat do některého terarijního spolku. Nikdy jej nevypouštějte do volné přírody, jelikož nemá šanci na přežití a vy tím porušujete zákon o týrání zvířat.
To je základní otázka při pořizování vašeho prvního gekonka. Měli bychom se rozhodnout z chovatelského hlediska pro méně náročný druh. Jako začátečníci nikdy nekupujte mládě staré několik dní. Vždy je vhodnější koupit dražší mládě, staré alespoň jeden měsíc. Většina druhů se dá sehnat v internetové inzerci, kde je i kontakt na chovatele, kterého můžete po domluvě navštívit. To je ten nejideálnější způsob nákupu, jelikož si můžete prohlédnout chov a rodiče svého mláděte a vyslechnete si mnoho rad do chovu. Další možností je nákup na terarijní burze, které se pořádají skoro ve všech krajích naší republiky i v zahraničí. Zde je již ale několik rizik – prodejce nemusí být chovatelem nebo se jedná o importovaný druh. Poslední možností je nákup na inzerát, kdy vám vybraného gekona zašlou kurýrní službou. Doporučuji využívat tuto možnost až jako poslední. Vždy bychom měli vybírat od známého chovatele a gekona si nechat zaslat pouze za ideálního počasí.
Pro přepravu využíváme plastové boxy vybavené papírovým kapesníkem, který je vhodné v teplejším počasí navlhčit. Stromovým druhům do boxu umístíme i větev na šplhání, musíme ji však pevně zajistit. Při přepravě dbáme na teplotu, příliš nízká či vysoká způsobuje veliké problémy a ohrožuje ještěra. V den přepravy nebo několik dní předem musíme také obstarat vhodné krmení. Gekona doma ihned umístíme do zařízeného terária a zapneme vytápění a osvětlení. Krmíme druhý až třetí den po přivezení.
Terárium je základem chovu každého terarijního zvířete. Je třeba jej zařídit stejně jako biotop živočicha v přírodě. Základním údajem je velikost. Existují různé vzorce na výpočet velikosti terária, kdy se násobí délka zvířete určitým koeficientem. Ovšem dnes je již minimální velikost u většiny druhů popsána, a proto se jí můžeme držet. V části o popisu druhů naleznete vždy u každého druhu osobně vyzkoušenou velikost.
Před pořízením terária se musíme rozhodnout jaký zvolíme materiál. Terária pro gekony mají průměrný rozměr 50×50×50 cm (šířka×hloubka×výška), proto je zhotovujeme nejčastěji ze skla, dřeva nebo laminované dřevotřísky. Každé terárium může tvořit dekoraci bytu, proto klademe důraz na zpracování. Terárium umisťujeme nejlépe do výšky očí, abychom měli jednoduchý výhled do terária. Umístění by nemělo být v temné, chladné či naopak silně osluněné místnosti.
Základní tvar terária je kvádr orientovaný na výšku nebo šířku a nebo krychle. Dvířka by měla být vždy v přední stěně, manipulace z vrchu často gekony stresuje. Dvířka jsou buď na pantu nebo posuvná v kolejnicích. Vždy musí být snadno zavíratelná a těsná aby, nemohli uniknout gekoni ani krmný hmyz. Ventilace je dalším důležitým faktorem, obvykle je větší větrací pruh ve stropě terária a slabší proužek pod dvířky. Tímto zajistíme dobré odvětrání terária. Terárium umisťujeme na světlé místo, které ale není přímo osvětlené sluncem, které by mohlo v letní dnech terárium nadměrně přehřívat.
Vyhřívání terária je nezbytné, nejčastěji se řeší obyčejnou wolframovou žárovkou daného příkonu. Výhodou je, že je terárium žárovkou vyhříváno i osvětleno. Bohužel Evropská unie nám brzy tyto žárovky vyřadí z prodeje, a tak budeme muset najít alternativní řešení, protože se budou prodávat jen úsporné žárovky. Dalšími možnostmi je vyhřívání topným kamenem či kabelem. V tomto případě je ale nutné denním druhům přisvítit ještě zářivkou. Vždy bychom měli změřit teplotu v teráriu před umístěním zvířat a vyladit ji na požadovanou hodnotu. V teráriu vytvoříme určité zóny. Zóna pro vyhřátí v okolí tepelného zdroje by měla mít maximální teplotu. Dále musíme vytvořit chladnější stinné místo, kde budou mít gekoni možnost ochlazení. Nejčastěji se teplota pod zdrojem pohybuje okolo 30 až 35 °C a chladnější místo by mělo mít 25 °C. Ovšem je to jen hodnota orientační, některé druhy například nesnáší teploty vyšší jak 30 °C (Coleonyx elegans).
(Poznámka: zapojení elektroinstalace by měla provádět jen osoba k této práci proškolená, jinak může hrozit zásah elektrickým proudem či požár.)
Substrát vybíráme totožný s přírodními podmínkami. Pro pouštní terária se hodí říční písek, který propereme a přesejeme na potřebnou jemnost. Pro tropická terária volíme lignocel, rašelinu buď v čistém stavu nebo míchanou s pískem v poměru 1:1. Také se často využívá lesní hrabanka, kterou je ale nutné dobře sterilizovat. Vrstva substrátu je minimálně dva centimetry, v jednom rohu ale navršíme až deseticentimetrovou vrstvu substrátu, který pravidelně vlhčíme.
Dalším vybavením terária je mělká miska na vodu, která by měla být přímo úměrná svou hloubkou k velikosti gekona, aby se v ní nemohl utopit. U menších druhů je vhodné dát do misky několik oblázků, které vytvoří ostrůvky. Dekoraci použijeme dle biotopu – kameny, větve na lezení, květiny.
Květiny můžeme volit umělé, které mají velikou výhodu v nenáročnosti a jednoduché údržbě. Přesto přírodní dekoraci nejlépe docílí živé květiny. Jako nejvhodnější se jeví květina Scindapsus, fikus benjamin či voděnka. Květiny neumisťujeme blízko tepelných zdrojů, protože by se spálily listy. Obvykle květiny v teráriích trpí nedostatkem světla a vysokou teplotou. Proto je někdy nutné uvadlé květiny z terária vyndat a nechat „vzpamatovat“ mimo terárium.
Úkryt slouží gekonům pro chvilky odpočinku, je důležitý pro minimalizaci stresu zvířat. V pouštních a stepních teráriích tvoříme úkryt z naskládaných kamenů nebo kokosových slupek či dutého kmene a kusů kůry. V tropických teráriích tvoří úkryt kus opřené kůry o zadní stěnu nebo smotek listů květin. Zajímavý způsob ukrývání mají druhy z rodu Uroplatus a Rhacodactylus, kteří se maskují přes den díky svému zbarvení na větvích a kmenech stromů. Maskování je natolik dokonalé, že gekona v teráriu hledáme i několik minut. Proto najít takového ještěra v přírodě může trvat i několik měsíců, nehledě na to, že žijí i v několika metrové výšce nad zemí.
Zadní stěnu terária je možné dekorovat jak esteticky, tak i účelně. Mnozí gekoni rádi po zadní stěně šplhají. Nejčastěji se zadní stěna pokrývá vrstvou betonu nebo se na ní lepí lepidlem kameny či kousky kůry. Zadní stěnu můžeme také vytvořit z polystyrenu nebo ytongu. Vždy je důležité dbát na estetickou i účelnou stránku. Zadní stěna by měla vytvářet několik polic, na kterých můžou gekoni odpočívat.
Péče o terárium není moc náročná, pokud to porovnáme například s chovem psa. Přesto musíme dodržovat následující důležité činnosti. Každý druhý den bychom měli vyměnit vodu v misce a misku důkladně umýt. Nejméně jednou týdně vybereme trus a vyleštíme vodou skla terária (nikdy nepoužíváme žádné čistící prostředky). Jednou ročně provádíme důkladné vyčištění celého terária, při kterém umyjeme veškerou dekoraci a vyměníme substrát za nový. Občas se stane, že přestane svítit žárovka či zářivka, musíme ji vyměnit co nejdříve.
(Pokračování příště.)