Neofémy – soužití ve třech. Je to již nějaký čas, co se mně velice zalíbily neofémy modrohlavé. Pořídila jsem si tedy mladý nepříbuzný pár v mutaci modrý pastel. Bohužel, domnělá samička časem přepeřila v krásného samce. V únoru jsem proto zakoupila skořicovou samičku a umístila ji ke dvěma samcům do voliéry.
Samci ji přijali velice dobře. Celou zimu spolu všichni tři ptáci výborně vycházeli. Jak se však začalo blížit jaro, dominantnější samec začal pronásledovat toho druhého. Kupodivu, nebral to nijak vážně. Spokojil se vždy jen s tím, že ho odehnal třeba od krmítka nebo z bidýlka a dále ho už nepronásledoval.
Netrpělivě jsem pozorovala, pro kterého samce se samička rozhodne, abych toho druhého mohla odchytnout z voliéry. Samozřejmě mě napadlo koupit ještě jednu samičku a zkusit chov dvou párů společně, ale po několika rozhovorech se zkušenými chovateli jsem to však zavrhla. Neofémy se totiž navenek neprojevují přehnaně agresivně, stálý stres by však utlačovaného, méně dominantního ptáka mohl i zabít.
Samička se stále nijak nerozhodla. Oba samci se ji pokoušeli krmit, ten dominantnější se ji dokonce pokoušel pářit, ale ona je oba odmítala a ulétávala před nimi. Až jednou jsem si všimla zajímavé věci … Všechny tři neofémy jsou na zemi, samička se páří s dominantnějším samcem, kdežto ten druhý samičku krmí a probírá jí peří na hlavě! Při takové „činnosti“ jsem je spatřila ještě několikrát …
Nakonec jsem to riskla a odchytla z voliéry dominantního samce. Samička se s tím utlačovaným samečkem během pár dnů velice sblížila, neustále se krmili a během čtrnácti dnů začali hnízdit. Samici se tedy asi nezalíbil sebevědomý frajer, ale pozorný, i když poněkud ušlápnutý sameček.
Chovala jsem mimo jiné párek neofém tyrkysových. Moc si spolu nerozuměly. Dokonce natolik, že nezahnízdily. Často jsem pozorovala samičku, jak se staví do pozice na páření, s vystrčeným ocasem, prohnutými zády a svěšenými křídly, a naříkavě volá samečka. Ten však nikdy neprojevil sebemenší zájem.
Ve venkovním výletu byly umístěny také mladé křepelky čínské, které jsem odstavila od rodičů. Jako úkryt jsem jim tam umístila menší kartónovou krabici. A právě tato krabice velice zaujala samičku neofémy.
Začala si totiž pod krabicí hrabat noru! Velice intenzivně se tomu věnovala zhruba měsíc, den co den. Vykusovala hlínu zobákem, křídly ji házela za sebe a nožkama ji vyhrabovala ven. Pak najednou o noru ztratila zájem.
Ale k čemu jí to bylo? Prostě si jen krátila dlouhou chvíli? Nehledala v noře úkryt ani tam třeba nesnesla vejce, což mě okamžitě napadlo. Také jsem nepozorovala, že by hlínu požírala kvůli nějakým minerálům. Dokáže mně někdo odpovědět tuto otázku? Předem děkuji za vaše názory.
Ve společné voliéře jsem také měla mimo jiných ptáků pár neofém a kanárů. Na jaře všichni ptáci začali hnízdit. Bohužel, kromě neofém, které si nepadly do oka, a navzdory nejlepším možným podmínkám k odchovu nezahnízdily. Problém byl hlavně v samci, kterému se nelíbila samice. A tak si našel novou zábavu …
V té době měli kanáři tři mláďata. Samec i samice je poctivě krmili, přesto měli co dělat, aby rodinku uživili. Najednou jsem začala pozorovat samce neofémy, jak pronásleduje samečka kanára a neustále ho chce krmit. Zajímavé je, že kanár se zpočátku bránil, ale pak snad pochopil, že je mu to jen ku prospěchu a poslušně držel. „Neofémák“ ho vždy nakrmil a za chvíli kanár letěl k hnízdu a potravu předal mláďatům. Později, jak mladí kanárci rostli, potřebovali stále více potravy a hlasitě žadonili o nakrmení. V tom se opět na scéně objevil sameček neofémy a několikrát denně krmil přímo mladé kanárky! Pokračoval v tom i po vylétnutí mladých kanárů z hnízda. Samce kanára pak tímto způsobem obtěžoval až do konce léta. Zajímavé je, že samičku kanára se nikdy krmit nepokoušel.