Péče o štěně i psího dospěláka – 2. část
Nezapomeňte pravidelně odčervovat: První odčervení - dva týdny po porodu, druhé odčervení - čtyři týdny po porodu a třetí odčervení – šest týdnů po porodu. Dále odčervujeme každých čtrnáct dní až do tří měsíců věku včetně, tzn. i v osmém, desátém a dvanáctém týdnu po porodu. Od tří měsíců věku odčervujeme každé tři měsíce až do jednoho roku věku štěněte. Od jednoho roku odčervujeme každých šest měsíců.
Pozor – je rovněž nezbytné odčervit fenu před krytím, jelikož hormonální změny během březosti aktivují vajíčka škrkavek uložená v orgánech a tito parazité následně přechází přes placentu na plody. Některé průzkumy uvádějí, že až 90 % štěňat se bohužel rodí se škrkavkami. Fenu je vhodné odčervit mírným odčervovacím přípravkem i v průběhu březosti – doporučuji Stronghold, který je velice šetrný a určený i pro březí a kojící feny. Další odčervení bude následovat dva týdny po porodu společně se štěňaty.
Očkování
Na úplném začátku musí štěně podstoupit tři očkování proti těmto nemocem: parvoviróza, parainfluenza, infekční hepatitida, psinka, leptospirosa a event. dnes již méně očkovaná koronaviróza. Očkovat se začíná v šesti až osmi týdnech věku štěněte a potom by mezi jednotlivými očkováními neměl být časový odstup kratší než dva týdny a delší než čtyři týdny, tzn. tři týdny jsou ideální. Vzteklina se může naočkovat buď společně s boostrem při třetím očkování nebo zvlášť jako čtvrté očkování. U trpasličích plemen se většinou upřednostňuje očkování vztekliny zvlášť, aby organismus malého mláděte nebyl zatížen tolika vakcínami najednou.
Každý rok se potom pejsek přeočkuje (revakcinace) proti infekčním a virovým onemocněním a vzteklině (některé vakcíny proti vzteklině „drží“ 3 roky a jsou již v ČR akceptovány, tzn. vzteklinu můžete v tomto případě očkovat každé tři roky). Očkování proti ostatním nemocem je na vašem zvážení či doporučení veterináře a jeho nutnost se často odvíjí od prostředí, ve kterém zvíře žije a od momentální situace. Například:
Lymeská borelióza – výskyt klíšťat v místě pobytu psa.
Tetanus – očkování je aktuální především v době přezubování (asi 4 až 8 měsíců) a to hlavně u loveckých psů a psů pohybujících se v blízkosti koní.
Infekční laryngotracheitida neboli tzv. „kotcový kašel“ – velkochovy, útulky, v současné době se doporučuje očkovat i psy žijící na sídlištích.
Dermatomykóza (očkování proti plísňovým onemocněním kůže) – hrozí u psů s oslabeným imunitním systémem, pes ji ale může chytit také při kontaktu s postiženou kočkou (na dermatomykózy nejčastěji trpí právě kočky).
Týden po očkování pejska příliš nenamáhejte (vynechejte v tomto období sport a jinou nadměrnou zátěž), protože organismus je oslaben vakcínou.
Pozor – není vhodné současně odčervovat a očkovat. Pokud potřebujete pejska odčervit (byť preventivně) a zároveň očkovat, podejte mu odčervovací tabletu (popř. u štěněte suspenzi) týden před datem očkování.
Péče o uši, drápky a srst
Tato péče je velice důležitá a měli bychom jí věnovat čas pravidelně každých šest týdnů. Mnoho dlouhosrstých plemen trpí na zarůstání zvukovodu drobnými chloupky, které mohou být příčinou zánětu ucha. V tomto případě je nutné chloupky z uší pravidelně vytrhávat (někdy stačí prsty, jindy je nutné použít pean – raději navštivte psí salon) a ouška ošetřit vhodnými psími ušními kapkami či gelem.
Stejně tak psí drápky a tlapky potřebují pravidelnou údržbu, aby nedocházelo k deformování prstů a pes nepociťoval bolest při pohybu. Nezapomeňte také vašemu čtyřnohému příteli zkontrolovat tlapky po každé delší procházce a obzvláště v zimním období mu je ošetřovat vhodným krémem z některé řady psí kosmetiky.
Pokud má pejsek delší srst, je nezbytné ho česat – důležitá je pravidelnost, lepší česat patnáct minut denně (například při sledování televize), než potom trápit sebe i pejska dvě hodiny jedenkrát týdně. Na tuto činnost přivykejte psa již od malého štěňátka. Pozor na zplstnatělou srst, mohou se pod ní tvořit ekzémy. I krátkosrstá plemena doporučuji alespoň jemně kartáčovat, masíruje se tím pokožka. Vašeho psího kamaráda vám rádi a odborně dají do pořádku v každém psím salonu.
Koupání
Pokud štěně vyrůstá v čistém prostředí se svojí matkou, která je zdravá a může se o něj plně starat, odchází od ní štěně zcela čisté a voní „štěněčinou“, jak já nazývám tuto krásnou vůni psích miminek. Pokud tedy nemusíte, štěňátko minimálně do čtyř měsíců nekoupejte, protože byste mu tím jen ublížili a navíc je to opravdu zbytečné. Mnoho chovatelů doporučuje poprvé štěně vykoupat nejdříve v šesti měsících. V každém případě však vždy použijte kvalitní šampón určený pro štěňata, po koupání štěně dobře osušte (popř. vyfénujte) a držte jej v teple. Nejvhodnější je koupat večer po posledním venčení, kdy už nemusí pejsek ven a přes noc stihne dobře vyschnout. Štěně ani dospělého psa nekoupejte příliš často, protože psí pokožka má jiné PH než lidská, je více mastná a při nadměrném koupání nebo používání nevhodného šamponu, může dojít k jejímu vysoušení (riziko dermatologických proglémů).
Na psí kosmetice pokud možno nešetřete – drtivá většina kvalitních šampónů se může ředit, takže získáte na obsahu, a rozdíl na srsti i kůži je obrovský (větší lesk, hebkost i hydratace, než u méně kvalitních přípravků).
Zuby
Obzvláště chrup trpasličích a malých plemen je náchylný k tvorbě zubního kamene (zástupci velkých plemen jsou většinou tohoto problému ušetřeni). Proto je vhodné čistit zuby menších pejsků alespoň každý druhý den psím (nebo dětským) kartáčkem a speciální pastou určenou pro psy. Možná se vám bude zdát její cena vysoká (pohybuje se kolem 150 Kč), ale nenechte se mýlit, nakonec zjistíte, že vydrží strašně dlouho a její koupě se vyplatí. V obchodech pro zvířata naleznete také velký výběr různých dentálních žvýkacích pochoutek, které sice čištění zubů nenahradí, ale mají kladný vliv na dásně a mohou zpomalit tvorbu zubního kamene.
Pokud už má pes nános zubního kamene, je nezbytné ho odstranit – dnes je již ve veterinárních ordinacích standardem čištění zubů pomocí ultrazvuku v lehké narkóze. Zubní kámen nepodceňujte, může poškodit životně důležité orgány a vést ke vzniku parodontózy.
