Už standard označuje bernského salašnického psa jako mnohostranného pracovního psa.
O jeho úloze na švýcarských dvorech jsme se už zmínili, je kouzelné vidět psy zapřažené do vozíku a je obdivuhodná jejich radost s jakou tuto činnost vykonávají.
Všichni bernští psi jsou chtiví práce a jsou velmi učenliví. Těší se, když jsou jim přidělovány úkoly a nesmírně rádi je vykonávají. Hans Räber ve své knize uvádí slova Alberta Heima: „Žádný velký pes nezůstane tak dlouho svěží, veselý a zdravý, jako správně chovaný tažný pes.“ Nahradíme-li slovo tažný slovem pracovní, bude toto tvrzení platit i o dnešním bernském salašnickém psu. Najde uplatnění při mnoha činnostech, různých psích sportech, i jako záchranářský pes. V úvahu připadá i sportovní trénink pro tažné psy, samozřejmě s jinými pravidly, než mají tradiční saňoví psi. Vždy je třeba podporovat přirozené schopnosti psa a ten má mít z práce radost. Hans Räber u tohoto psa odmítá bezohledné drezírování a také výcvik na figuranta. To je podle něho relikt ze starých dob, který dnes může sloužit osobní prestiži chovatele, ale nikdy ne psovi. Navádět psa ke kousání je dvojsečné , i když psa baví kousat do rukávu, může se tato činnost změnit ve velmi vážnou záležitost.
Existuje však nepřeberné množství aktivit, které lze s tímto psem provozovat a vždy by tyto aktivity měly působit potěšení oběma subjektům - člověku i psu a udržovat je v dobré kondici.
Hlídání má bernský pes vrozené. „Hlídací instinkt“ však musí probudit vhodným utvářením prostředí, ve kterém žijí. Někteří psi nehlídají dům, protože se jim prostě nestal domovem, protože majitelé s nimi nevytvořili úzký vztah. Bernští salašničtí psi ochraňují domy a lidi pouze na základě vnitřní vazby. Nemá smysl takového psa zavírat na zahradě domu v naději, že bude hlídat, pokud si nevybuduje pevný vztah k rodině. Přitom v každém bernském salašnickém psu dřímá silný sklon chránit majetek „svých“ lidí a také sklon chránit lidi, které miluje.
Mnoho milovníků psů, kteří předtím chovali jiná plemena si u bernského salašnického psa hned všimne jeho silné vázanosti na člověka. Láskyplně nemotornou radostí a přítulností přistupuje ke každému příslušníkovi domácnosti. Láska „jeho lidí“, jakoby pro něho znamenala všechno. Je to pes, který celý den chodí za paní domu a chce se s ní věnovat jejím činnostem. Je nesmírně vděčný za náklonnost a vlídné slovo, naopak hrubost ho může úplně zničit. Dobře vychovaný bernský pes projevuje jakousi přirozenou ochotu žít neustále pro radost člověku, kterého uznává za svého pána. Kdosi ho výstižně nazval „silným medvědem s citlivým srdcem“, proto se na něm tak osudně projevuje izolace při chovu v kotci nebo vyloučení z rodinného života. Degeneruje, otupí, je nervózní, agresivní. Má li se úspěšně rozvíjet, potřebuje, jak už bylo řečeno, těsný styk s lidmi a musí se s nimi účastnit jejich života. Stále je ochoten komunikovat se svým pánem, přijímat a projevovat náklonnost. Přitom neobtěžuje a přes svůj hřmotnější zevnějšek nepřekáží a nevadí.
Kromě krásného vzhledu se asi právě tyhle hřejivé a citové povahové rysy bernského salašnického psa zasloužily o to, že si toto plemeno oblibuje v dnešních dobách, chudých na city, stále více lidí.
V článku byly použity poznatky a materiály Margret Bärtschi, MVDr. Jana Nesvadby a Hanse Räbra, jehož knihu Bernský salašnický pes vydalo nakladatelství DONA v Českých Budějovicích. Zájemci o chov bernského salašnického psa mohou získat informace u hlavního poradce chovu MVDr. Pavla Doubka, Okružní 831, 374 01 Trhové Sviny, telefon: 0602/836 423, 0335/322 978