Za Spolek chovatelů hmyzožravého a plodožravého ptactva (SCHHAPP) bych rád představil malý seriál o druzích plodo a hmyzožravého ptactva chovaných v ČR.
Třída: ptáci (Aves)
Řád: šplhavci (Piciformes)
Čeleď: vousákovití (Capitonidae)
Druh: vousák senegalský (Lybius dubius)
Výskyt: tropická západní Afrika
Velikost: 25–26 cm
Hmotnost: 80–108 g
Počet vajec: 2
Hnízdění: dutiny dřevin
Potrava: plody, příležitostně bezobratlí
Jedná se o přibližně 25 cm dlouhý druh vousáka rodu Lybius. Váha činí 80 až108 gramů. Ačkoli se u většiny vousáků vyskytují chlupovitá pera okolo zobáku, podle kterých dostala čeleď jméno, u vousáka senegalského jsou více výrazná, především pod spodní čelistí zobáku. Dominantní barvou opeření je černá – hlava, záda, křídla, ocas a pruh oddělující hruď a břicho. Horní část hrudi je zbarvena červeně, stejně tak i břicho. Na břichu je však červená smíchána s bílou. Okolo očí je žlutá holá kůže. Jediným rozdílem mezi samcem a samicí ve zbarvení je přítomnost černých skvrnek na bílých bocích samice. Samec má tyto boky bez skvrn. Jako u většiny vousáků je zobák silný, s různými výrůstky v podobě „zoubků“ a rýh. Celkově je jeho vzhled „zvláštní“, což se odráží i v odborném pojmenování „dubius“ což znamená pochybný.
Obývá suché, aridní oblasti západní Afriky. Zde žije v přítomnosti stromových houštin, především akácií, baobabů a fíkovníků. Preferuje otevřené lesy a sekundární porosty. Vhodné teritorium musí obsahovat mrtvé stromy a větve pro hnízdění.
Prímárně jsou plodožraví. Plody sbírají na divoce rostoucích nebo pěstovaných dřevinách. Skupiny vousáků senegalských putují ze stromu na strom, přičemž všude po své cestě rozšiřují semena, čímž napomáhají obnově lesů. Menší druhy vousáků často „cestují“ společně s vousáky senegalskými, pro jejich schopnost zpracovat plody různé velikosti. Součástí jejich stravy mohou být i bezobratlí. Velice často pijí, nejčastěji ze stromových štěrbin a „nádrží“.
O hnízdění v přírodě je známo velice málo. K hnízdění si vybírají mrtvé stromy, které důkladně prozkoumávají. Jedná se o velice teritoriální druh, který si agresivně brání své hnízdní území. V přírodě, v závislosti na oblasti, probíhá hnízdění téměř během kteréhokoliv měsíce. Nejčastěji však od května do září.
Dvoření se skládá z nabízení potravy, klepání zobákem do větví a hlasových projevů. Dvoření se obvykle děje dva měsíce před samotným hnízděním. Páření většinou probíhá po vzájemném krmení. Snůška čítá dvě vejce, která jsou inkubována nejméně šestnáct dní. Mláďata jsou krmena hmyzem a plody a vyvíjejí se relativně pomalu. Hnízdo opouštějí ve věku čtyřicet dnů.
V našich chovech se nejedná o příliš vzácného chovance. Jejich odchovy se daří celkem pravidelně a v současné době jsou odchováváni u několika chovatelů.