Červené oko – co s tím?

Má Váš pejsek zarudlé oči? Trpí častým výtokem z očí? Tře si oči po vycházce? Má přivřená víčka? Jistě jste se s podobnými příznaky u svých psích kamarádů setkali. Tento článek se vám pokusí přiblížit, jak se při podobných problémech zachovat a jak postupovat.

Spojivka

Spojivka (conjunctiva) je hojně krvená a inervovaná struktura oka, zabezpečující ochranu rohovky, dynamiku slz, pohyb a imunologickou ochranu oka. Pokrývá vnitřní plochu očních víček, vnější i vnitřní stranu třetího víčka a přechází na část oční koule (bulbus). Dá se říci, že je nejexponovanější sliznicí těla a na vnější vlivy obdobně reaguje zánětlivou reakcí. Typickými klinickými příznaky „červeného“ oka bývá překrvení spojivky, její otok a zduření, zvýšený výtok, přivírání víček, častá bolestivost a případně svědivost. A právě tyto změny mohou poukazovat nejen na nemoci spojivky, ale i na celkové onemocnění pacienta. Taktéž mohou signalizovat vážnější onemocnění očí, zahrnující chybné postavení víček, chybně vyrůstající řasy, nemoci rohovky, nedostatečná tvorba slz, zánět hlubších struktur oka nebo zvýšení nitroočního tlaku (glaukom).
Náhle vznikající záněty spojivky (conjunctivitis acuta) bývají způsobeny účinkem virů, bakterii, plísní i parazitů. Z infekčních příčin bych zejména jmenoval herpesvirové a kalicivirové onemocnění koček, se kterým se v naší praxi můžeme často setkat. Jedná se o chorobu horních cest dýchacích, postihujících i spojivku a rohovku oka. U psů se setkáváme s infekcí viru psinky a adenoviry.

Neinfekční zánět

Velmi významný, častý především v teplých a větrných měsících, je i neinfekční zánět spojivky, který je vyvolán mechanickým drážděním cizími tělesy a alergeny, osinami, prachem, pyly, chemikáliemi a jinými toxiny. S tímto druhem zánětu se nejčastěji setkáváme po vycházce ve vysoké trávě v období pylů. Podrážděná spojivka pacienta svědí a může se na ní snadněji prosadit bakteriální infekce. Ve většině případů jsou postiženy obě oči, které jsou silně zarudlé, bolestivé a přivřené. Z očí vytéká charakteristický hlenovitý výtok. První pomocí od majitele při zaznamenání těchto potíží by mělo být odstranění vyvolávací příčiny výplachem očí, nejlépe borovou vodou nebo jiným obdobným přípravkem. Při neustoupení příznaků je vhodné vyhledat veterinárního lékaře. Zpravidla je pak nezbytné provést důkladné oftalmologické vyšetření a zahájit odpovídající terapii antibiotiky. Léčiva se mohou aplikovat formou kapek nebo mastí. Výhodou kapek je dobrá prostupnost léčiva do tkání, nevýhodou je kratší doba účinku. Proto na našem pracovišti doporučujeme opakovanou aplikaci kapek přes den a použití masti na noc. Při silné zánětlivé reakci je vhodné podávat kombinace antibiotik a kortikosteroidů, kterému ovšem musí předcházet fluoresceinový test pro případné odhalení poškozené rohovky. Vhodné je i vyšetření správné produkce slz a nitroočního tlaku, jenž by nás mohly upozornit na závažnější onemocnění oka.

Folikulární zánět

Vlivem dlouhodobého mechanického dráždění nebo antigenní stimulace vzniká na spojivce, obzvláště na vnitřní straně třetího víčka, folikulární zánět spojivky (conjunctivitis follicularis). V tomto případě dochází ke zduření lymfatické tkáně fyziologicky se vyskytující ve spojivce a to nejčastěji u jedinců mladších osmnácti měsíců. Při vyšetření jsou patrné malé uzlíky, pokrývající různá místa na spojivce, překrvení tkáně a výtok. Takto typický nález může být doplněn cytologickým vyšetřením nebo biopsií. Terapie by měla zahrnovat výplachy spojivkového vaku a aplikace širokospektrálních antibiotik v kombinaci s kortikosteroidy. Pokud zánět neodpovídá na léčbu, mělo by následovat mechanické odstranění folikulů při místním znecitlivění kyretáží nebo za pomocí vhodných chemických přípravků.

Nedostatečná produkce slz

Poměrně závažnou nosologickou jednotkou, celoživotně vyžadující terapii, je nedostatečná produkce slz. Tvorbu slz zajišťuje slzná žláza a přídatná slzná žláza třetího víčka. Při snížení tvorby slz se neuplatňuje jejich ochranná činnost. Dochází k vysychání oka, zvýšenému tření a rozvoji bakteriální infekce. Nedochází pouze k zánětlivému poškození spojivky, ale také k zánětu rohovky (keratoconjuctivitis sicca). Ten v případě zanedbání může přejít v rohovkový vřed. Zde k určení diagnózy je potřeba provést slzný (Schirmerův) test a také vyšetřit případné poškození rohovky pomocí barvících metod. Vhodný je i cytologický rozbor stěru ze spojivkového vaku. Podle individuálního postižení očí se k dlouhodobé terapii používají kombinace látek podporujících tvorbu nebo nahrazujících funkci slz, a samozřejmě látky antibakteriální a protizánětlivé.

Chybné postavení víček

Nejen u predisponovaných plemen psů se také můžeme setkat s dlouhodobým zarudnutím spojivky vlivem chybného postavení víček. Při vchlípení (entropium) nebo vychlípení (ektropium) víček dochází k dlouhodobému dráždění oka vnějšími vlivy nebo samotným víčkem. Medikamentozní léčba má pak jen přechodnou účinnost. Proto je vhodné po dokončení tělesného vývoje u takto postižených jedinců chirurgicky upravit chybné postavení víček. Chirurgické řešení je také doporučováno při dráždění kožními záhyby v okolí očí. Často postiženým plemenem bývá shi-tzu nebo mops.

Prevence

Mezi prevenci u zdravého zvířete patří i kontrola očí. Každý majitel by měl být schopný zhodnotit stav oka a zvládnout výplach očí při akutním problému. V každém případě u příznaků „červeného oka“ doporučuji vždy vyhledat odbornou veterinární pomoc. Je důležité mít na paměti, že i nepatrné, banálně vypadající poškození tohoto nenahraditelného orgánu, může mít v pozdější době závažné následky.