Zločincem snadno a rychle

Říká se, že člověk by měl v životě vyzkoušet úplně všechno. Pokud byste chtěli zkusit třeba i to, jaké je to ve vězení, a nevíte, jak na to, žádný problém, někdy stačí jen začít chovat zvířata. Začalo to všechno v roce 1995, kdy jsem chtěl začít chovat rysa ostrovida. Tehdy jsem objevil mládě rysa ostrovida (Lynx lynx) a zažádal si o výjimku k chovu, kterou jsem bez problémů dostal, avšak vyřízení trvalo několik měsíců. Já chtěl tenkrát chovat rysa odmalička, a tak jsem nákup nerealizoval.

K chovu rysa ostrovida jsem se chtěl opět vrátit v roce 2008, kdy jsem objevil chovatele, který měl na prodej dospělou samici. Samici jsem měl v plánu později dopárovat a pokusit se o odchov. Jednalo se o zvíře narozené v zajetí v Německu, se kterým bylo povoleno volně obchodovat.

Povolení úřadů

Abych neměl problémy s úřady, tak jsem si nejdřív vyřídil na krajské veterinární správě povolení chovu nebezpečných druhů zvířat. Ústřední komise ochrany zvířat doporučuje velikost kotce na rysa ostrovida minimálně dvacet metrů čtverečních, můj kotec má plochu přes 30 m2, takže povolení chovu na tři roky jsem obdržel. Pak jsem si na CHKO zažádal o výjimku ze zákona 114/1992 na chov rysa ostrovida, neboť tato výjimka platí vždy jen na konkrétní zvíře. Výjimky se původně vyřizovaly na ministerstvu životního prostředí, později na krajských úřadech na odboru životního prostředí a momentálně je vyřizují CHKO podle oblasti, do které spadáte. V žádosti jsem uvedl, že vlastním platné povolení SVS (státní veterinární správy), chovem zvířat se zabývám asi třicet roků a osmnáct let jsem choval pumu americkou (Puma concolor).
Kromě výjimky na rysa ostrovida jsem vlastnil i výjimku ze zákona 114/1992 na dva kusy veverky obecné (Scirius vulgaris). V obou výjimkách je v podmínkách chovu uvedeno, že pokud zvíře zapůjčíte jinému chovateli, musíte toto po určité době ohlásit a dotyčnému chovateli vystavit potvrzení, že jste mu zvíře zapůjčil.

Zasáhl "odborník"

Nabyl jsem proto dojmu, že si mohu zvíře zapůjčit, což jsem i učinil, a dohodl jsem se s chovatelem, že pokud výjimku dostanu, rysa od něj odkoupím. Pokud se mi to náhodou nepovede, tak mu jej vrátím. Chovatel s tímto souhlasil, protože se právě chystal rekonstruovat kotec. Na zapůjčení jsem si samozřejmě nechal vystavit potvrzení.
Potom jsem se však náhodou dozvěděl, že o výjimce bude rozhodovat i jeden odborník, který mi před lety přijel zkontrolovat můj chov pumy spolu s televizním štábem a prohlásil (i když můj chov nikdy neviděl), že můj kotec je nevyhovující a že zvíře týrám. Potom chtěl můj kotec vidět, což jsem mu po takovémto prohlášení samozřejmě neumožnil. Z tohoto důvodu jsem zapůjčeného rysa vrátil. Pak mi bylo skutečně sděleno, že chov nedoporučuje dotyčný „odborník“ na šelmy. Já jsem už však v té době ve vyřizování výjimky nepokračoval, načež mi bylo sděleno, že se řízení přerušuje z důvodu nedodání podkladů z mé strany. Výjimka mi tudíž nebyla zamítnuta. Tímto jsem pokládal celou věc za ukončenou.

Trestní oznámení

V roce 2009 však na mne podal podnikatel – konkurent trestní oznámení z důvodu chovu rysa. Pokud si myslíte, že naše soudy pracují pomalu, tak se mýlíte. Do měsíce (i když jsem do té doby nebyl nikdy trestán) jsem byl odsouzen za úmyslný trestný čin, za porušení zákona 114/1992, k pokutě 15 000 Kč s podmínkou, že pokud do určitého termínu nezaplatím, půjdu na dva měsíce do vězení. Myslel jsem si, že zákon 114/1992 řeší ochranu zvířat ve volné přírodě, ale zřejmě je jeho účelem trestat i toho, kdo by chtěl chráněný druh rozmnožovat. Pokud bych jakýmkoliv způsobem ublížil danému zvířeti nebo poškodil stát alespoň o jednu korunu, tak uznávám, že je takovýto postup správný. Zaujala mě třeba internetová stránka www.selmy.cz, kde jsem se dočetl, že za dvacet let bylo zastřeleno asi 500 rysů. Asi byste neuhádli, kolik lidí za to bylo potrestáno. Také se můžete podívat na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/409231100060605-udalosti-v-regionech-ostrava/, a pokud vás zajímají povolení chovu, výjimky ze zákona 114/1992, tak na www.tropichukvaldy.cz v sekci O nás.

Rada na závěr

Pokud nechcete se svým koníčkem dopadnout podobně jako já, je to jednoduché: nechovejte žádná zvířata a raději nemějte pro jistotu ani žádné jiné koníčky. Až přijdete domů z práce, pusťte si v televizi nějakou telenovelu, a až půjdete spát, nechte si zdát o demokracii v této zemi.