Stračka malá

Nenašel jsem jediný článek, kde by se psalo o malém skromném ptáčkovi „stračce malé“. Nepatří mezi krasavce, není žádnou ozdobou voliéry, kde by hýřila barevnými barvami nebo svým zpěvem. To však neznamená, že by se mělo na ní zapomínat.

Odchov ve voliérách nebo klecích?

Z vlastní zkušenosti vím, že je tento malý ptáček zajímavý. Velikost je 90 mm, křídlo 46-50 mm, ocas 28-33 mm. Žije v Africe jižně od Sahary až po Jihoafrickou republiku. Z astrildovitých ptáků má největší areál rozšíření. Stračku malou lze se zdarem odchovat v pokojových voliérách a klecích, s větším úspěchem však v prostornějších voliérách. Voliéra musí být chráněna proti nárazovým severovýchodním větrům a alespoň několik hodin denně by mělo do ní svítit slunce. Do horní poloviny voliéry dávám bidélka a husté svazky březových větviček. Nezbytným doplňkem voliéry je rostoucí keř, který ptáci čile po celý den prolézají. Vyplašené stračky se vždy v keři schovávají.

Hnízdění a snůška

Na hnízdění zavěšuji budky asi ve výši bidélek. Budky mají rozměry 12x12x12 cm a vletový otvor o průměru 3 cm. Je možné také použití budky týchž rozměrů, které mají vletový otvor přes celou 1/3 stěny. Do budek dávám suchou trávu co nejjemnější a cupovaný sisálový provázek nastříhaný na 5-6 cm délky.

Ve voliéře se stračky dobře snášejí s ostatními ptáky, ale okolí hnízda si dovedou statečně bránit a troufnou si i na většího spoluobyvatele. Sameček projevuje zájem o samičku zásnubním tancem, podobným tanci chůviček. Snůška čítá nejčastěji 4-6 vajíček, které zahřívají oba rodiče střídavě 11 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo 17. až 20. den a jsou ještě asi 10 dnů přikrmována.

Pokud staří mláďata pronásledují, je třeba mladé oddělit. Je to znamení, že se staří připravují k novému hnízdění a potřebují klid. Stračka je velice příjemný a nenáročný ptáček, který udělá radost nejen začátečníkům, ale i zkušeným chovatelům.