Ptačí pavilon v zoo Dvůr Králové n. L. žije

Před dvěma lety vyšel na stránkách Fauny článek seznamující s otevřením nového pavilonu ptáků v zoo Dvůr Králové n. L. Pavilon byl otevřen 13.3. 1998 a oslavil tedy druhé narozeniny. V článku bylo projeveno přání, aby se líbil návštěvníkům i ptákům. Můžeme s radostí konstatovat, že se líbí. Návštěvníci to projevují slovy chvály a ptáci tím, že řada druhů zahnízdila. Obojí nás těší.

Ledňáčci zelenohlaví

Vegetace se rozrostla do pralesních porostů. Některé banánovníky rostou po úrodě ve druhé generaci. Dojem džungle je dokreslen mlžným oparem. Byl instalován společně s novým systémem mlžení až za provozu pavilonu, slouží i ke snížení teploty za letních veder. Ale vraťme se k hnízdícím ptákům. Hnízdění začala podle očekávání na hale „B“ s volně létajícími ptáky a vodopádem. Jako první zahnízdili ledňáčci zelenohlaví. Vybrali si umělou skalní dutinu a zdárně odchovali první dvě mláďata. Částečně si opatřovali potravu přirozeným lovem v bazénu. Byl to krásný pohled, když se vrhali jako šipky za rybkou a zářící kapkami vody ji odnášeli mláďatům.

Tyrani bentevi

Druzí zahnízdili tyrani bentevi. Jejich hnízdištěm se stala rozsocha akátu, kde si postavili kulovité hnízdo s postranním vchodem. Jako třetí potěšili drozdíci šupinkoví. Tento obtížně odchovatelný druh už měl řadu mláďat. Další druhy postupně též přistoupili k hnízdění. Celkem bylo na pavilonu odchováno 14 druhů do dospělosti. Dalším 12 druhům se nepodařilo mláďata odchovat nebo došlo pouze ke snůšce vajec.

Úspěšně byla odchována mláďata u těchto druhů: dudek chocholatý, arassari řasnatý, chřástal žlutozobý, leskoptev královská, turako chocholatý, kystráček modrolící, čírka žlutozobá, majna Rothschildova, bulbul čínský, ara hyacintový a tři druhy již jmenované. Většina hnízdí opakovaně. Dále ve třech hnízdech odchovali pět mláďat kolpíci afričtí. Na přelomu roku se jim podařila 3 mláďata v jednom hnízdě. Za příznivého počasí už létají do venkovní voliéry s ostatními kolpíky. Mláďata měli i tukani obrovští a holubi nikobarští. U nich se však odchov nezdařil.

Vzácní korunáči šedomodří

V současné době sedí na hnízdě vzácní korunáči šedomodří. Střídají se dobře v sezení a doufáme, že budou úspěšní. Různě umístěné hnízdní podložky nepřijali. Samice snesla vejce raději do bazénu. Nakonec přijali narychlo instalovanou podložku na trubce rosení do které sami nanosili hnízdní materiál.

Samice je značně agresívní a při úklidu častuje ošetřovatele údery křídel. Samec si zachovává určitý odstup. Odchov na pavilonu je spojen s určitými výhodami i úskalími. Ve volné hale mají ptáci široký výběr hnídních možností a potravy. Jako základ podáváme granule Beokkorells a sypkou směs Univerzal. Dále se podává sypká směs pro hmyzožravé ptáky, 2x denně různé druhy ovoce, směs zrní pro holuby, proso a hmyz. Na několika miskách je podáván nektar, který je určen pro loríčky modrotemenné, kystráčky modrolící, sykavky zlatočelé.

Nabídku doplňuje míchanice pro kury a čírky, grity a vitaminózní doplňky. Na hladiny bazénů se hází okřehek, gammarus a plovoucí granule. Nabídka je tedy dost široká a je plně využívána. Výhodou je, že si ptáci vyberou i to, co by v individuálním chovu nedostali. Nektar je oblíben i u holubů a dalších netypických strávníků. Zrním si doplňují krmnou dávku leskoptve atd. Holubi bažantí rádi konzumují hmyz. Jsou podávány i živé rybičky. Ty, kromě ledňáčků, pisil atd., ujídají i datlové malabarští, majny Rothschildovy a dokonce bylo pozorováno krmení vylétlých mláďat bulbulů čínských drobnými rybkami. Tento způsob krmení plně vyhovuje i loríčkům modrotemenným (Loriculus galgulus), kteří mají výběr zrní i hmyzu. Navíc využívají bohatě květů vegetace na pavilonu. Stejně tak činí kystráčci modrolící a sýkavky zlatočelé. Samička loríčka modrotemenného si zastrkuje naštípané lístky do opeření a vystýlá jimi budku. Nezastrkuje je pouze do kostrče, ale všude a tak při odletu do budky byla jak maskovaný horský myslivec. V současné době sedí na snůšce. Intenzivně vybírají puklice drobná kruhoočka járská, u kterých sledujeme párování.

Hmyz

Na pavilonu se množí hmyz i přirozeným způsobem. Žije zde například větší množství kobylek skleníkových. Drozdíci šupinkaví krmí v prvních dnech po vylíhnutí drobným hmyzem a to mívají v nabídce i drobné muší larvy.

Predační tlak a obhajování hnízdního teritoria

Nevýhodou je jistý predační tlak, zjevný hlavně při odchovu mláďat. Jako škůdci se projevují majny Rothsehildovy, chřástali žlutozobí i některé další druhy. Přistupujeme k odchytu některých jedinců i druhů. Takto byli přemístěni např. lemčíci černouší.

Dalším problémem je intenzivní obhajování hnízdního teritoria, např. u kystráčků modrolících, tyranů bentevi, ledňáčků zelenohlavých. Mistry jsou kystráčci, které jsme chtěli odchytit, ale v současnosti opět hnízdí. Systematicky odhánějí určité druhy. Jeden pták stíhá a druhý vyčkává, až mu partner oběť nažene. Při této souhře se mohou stíhaní ptáci zranit nárazem. Úspěšnější odchovy jsou proto u drobných pěvců, kteří neupozorňují na vylétlá mláďata. Například drozdíci sice varují, ale snaží se narušitele odlákat. Timálie stříbrouché se slétnou kolem mláděte (nejen rodiče) a velmi intenzívně varují, čímž predátora spíše přilákají. Tyto okolnosti vyžadují znalost umístění hnízd, inkubace i sledování mláďat. Mladí bulbulové čínští byli rodiči zdárně dokrmeni v kleci. Některá jiná mláďata byla dokrmena uměle. Ledňáci zelenohlaví při rychlém průběhu hnízdění mláďata velmi brzy odhánějí a několikrát byla též dokrmována. Dalším činitelem je dostatek hmyzu a preferovaného krmiva během hnízdění, které alespoň omezí napadání mláďat. Zranit křídlem může i holub korunáč. Tento případ se již pravděpodobně stal, i když se při pozorování chovají k ostatním tolerantně. Získaná etologická pozorování jsou cenná a v některých případech nová. 

U majn Rothschildových došlo k několika hnízděním, takže nemohly být odchycené.V přírodě jich na Bali přežívá posledních asi 30 exemplářů. V zajetí se množí a jsou v Evropském záchovném programu. Koordinátor chovu sleduje početnost a výměnný chov, aby nedocházelo k příbuzenské plemenitbě. Na pavilonu se podařilo odchovat 10 mláďat. Krásné kulovité hnízdo si postavili na frekventovaném místě u lavičky pity kápovité. Druh vzácně hnízdící a poměrně těžko dlouhodobě udržitelný. Z 90 % stavěl hnízdo samec a za základ používal velmi silné klacíky. Bohužel hnízdění přerušilo zranění oka samice. Byla odchycena a léčena. V současnosti je už opět na pavilonu. Těchto několik případů ukazuje, že prostředí se silně podobá skutečným vztahům v přírodě a není možné na pavilon umístit příliš velké množství ptáků. Všichni se navzájem znají a na každého nově vypuštěného hromadně reagují. Je tomu tak v naprosté většině případů. Samozřejmě se noví ptáci vypouštějí, ale musejí se dlouhodobě sledovat. V některých případech jsou umístěni v klecích, aby se seznámili s ptáky i prostředím.

Návštěvníci mohou sledovat umělé krmení mláďat

Mezi pavilonem A a B je umístěna odchovna, kde mohou návštěvníci sledovat umělé krmení mláďat. Mláďata či vejce se odebírají jen v případě ničení snůšky atd. Jinak se samozřejmě preferuje přirozený odchov. Uměle byli loňského roku odchováni dva marabu afričtí nar. 3. a 6.2. v líhni. Po čase se rodičovský pár zklidnil a další dvě mláďata odchoval přirozeným způsobem. Během dvou let zde bylo odchováno větší množství kachen a čírek, husy labutí a velké, pelikáni bílí a rudohřbetí, sovice sněžné, tenkozobci opační atd. Letos jsme se pokoušeli zachránit odvržené mládě jeřába královského, přes veškeré úsilí uhynul. Pitva prokázala, že zachránit nešel. Druhé mládě vyrůstá na zimovišti s rodiči a má se čile k světu. Odchovnu již opustili 4 pelikáni bílí. Pátý je zdárně odchováván rodiči. V současné době je v odchovně pelikán kadeřavý a dalších několik vajec je v líhni. Tento druh je jeden z nejvzácnějších s celkovou populací asi 2500 párů. Úspěšnost v přírodních koloniích je asi 0,8 mláděte na hnízdo. O to cennější je tento úspěch. Loňský rok byl nejúspěšnější v historii zoo na počet odchovaných mláďat. Podařilo se odchovat 26 druhů ptáků. Vejce sneslo 55 druhů a vylíhlo se 162 mláďat. Z odchovů bylo opakovaně přistoupeno k reintrodukci sov pálených do přírody. Tento druh je silně ohrožen s populací nižší, než u výra velkého.

Věříme, že i letošní rok bude stejně úspěšný. Přijeďte se podívat, milovník ptáků jistě nebude zklamán. Ostatní zde najdou alespoň chvilkovou oázu klidu a odpočinku.