Vitaminy jsou více či méně nezbytné pro každý organismus. Neslouží mu jako materiál k výrobě energie, ale pomáhají řídit výrobu energie a využívají látek uložených v potravě. Při činnosti jich ubývá, a proto musí být tělu stále dodávány. Některé druhy si dovedou některé z vitaminů sami vyrobit, jindy vznikají až při trávení potravy z provitaminů, ve většině případů je však nutno vitaminy organismu dodávat v potravě. Nemohou se navzájem nahrazovat. Jsou obsaženy v nejrůznější potravě, důležité vitaminy A, B1, B2 a C se všechny nacházejí v ovoci. Ovoce je základem výživy většiny takzvaných měkkožravých ptáků a zároveň je doplňkovým krmivem pro většinu semenožravých druhů, které chováme ve svých voliérách a klecích.
Vitamin A je vitamin růstový, ovlivňuje rozmnožování, plodnost a schopnost vidění. Je potřebný pro vývoj a funkci nervové a kosterní soustavy. Nedostatek vytváří dispozice k onemocnění dýchacích ústrojí, k zažívacím potížím, katarům a infekcím. U dospělých ptáků se nedostatek vitaminů A projevuje menší pohyblivostí, ospalostí, načechraným peřím, záněty sliznice a očí. Jeho nedostatek rovněž způsobuje snížení snášky a její poruchy, zpožďování růstu, špatnou pigmentaci a opeření, slepotu nebo otékání víček a vysokou úmrtnost mladých ptáků. Je důležitý pro látkovou výměnu glycidů a kontroluje funkci a ukládání vitaminu D a kalcia. Nejvíce vitamínu A obsahuje broskev (0,50-0,67 mg ve 100 g čerstvého ovoce), ostružiny (0,55 mg), třešně (0,30-0,60 mg), meruňky (0,20-0,50 mg), vlašský ořech (0,50 mg). Nejméně jej mají jablka a hrušky (0,01-0,08 mg).
Vitamin B1 má význam pro správnou činnost nervové soustavy, využití glycidů a bílkovin. Jeho nedostatek se projevuje poruchami rovnováhy, křečemi, ztrátou koordinace pohybů, nervovými poruchami a atrofií svalstva. Nejbohatší na vitamin B1 je lískový ořech (0,35-0,50 mg na 100 g), vlašský ořech (0,25-0,50), angrešt (0,15 mg), švestky (0,06-0,13 mg), nejméně jej obsahují jablka a hrušky (0,02-0,05 mg).
Vitamin B2 má významnou roli v oxidačních procesech v organismu a je nezbytný pro růst a vývoj mladého organismu. Je z části dodáván střevní mikroflórou. Jeho nedostatek způsobuje zpomalení růstu a vývoje, poruchy normální funkce některé části kůže a sliznic, poruchy opeřování a depigmentaci. Největší množství jej obsahuje vlašský ořech (0,45 mg), lískový ořech (0,40 mg), meruňky (0,12-0,13 mg), nejméně jablka (0,03-0,05 mg).
Vitamin C je látka, kterou si většina organismů vyrábí sama, stejně tak i ptáci. Jeho nedostatek způsobuje únavu a malou odolnost proti infekčním onemocněním, chybí-li delší dobu, vzniká skorbut (lidově kurděje). Seřadíme-li ovocné plody podle množství vitaminu C ve 100 g čerstvé hmoty, obsahuje největší množství černý rybíz (93-220 mg), jahody (56-94 mg), sladkoplodé jeřabiny (52-120 mg), vlašský ořech (28-40 mg), maliny (30 mg), angrešt (28,5 mg), červený rybíz (14-31 mg), třešně (8-10 mg), broskve (7,8-8 mg), jablka, hrušky a švestky (4-14 mg). Obsah vitaminu C není u všech odrůd ovoce, zejména u jablek, stejný. Nejvíce jej obsahují čerstvé plody. Uložené množství vitaminu C zpravidla klesá.