Fotografie na titulní straně Vlha pestrá – Merops apiaster Linnaeus, 1758

Patří k našim nejpestřeji zbarveným ptákům, i když to „našim“ je poněkud přehnané. Dr. Hudec říká, že má turkestánskomediteránní typ rozšíření. Sto padesát let se vedou diskuze, jestli může v Čechách hnízdit. V roce 1946 pak přišla migrační vlna na Slovensko a od těch časů sporadicky hnízdí i na jižní Moravě.

Vyhrabává si hnízdní nory do břehů řek jako ledňáčci nebo břehule, ve Střední Asii však i nory na čiré rovině jako vousáci v Africe. Je velká jako štíhlý drozd, létá způsobem vlaštovek. Živí se pouze létajícím hmyzem, zvláštní oblibě se těší vosy a sršni. Dr. Mlíkovský odhaduje hnízdní populaci na 3 až 10 párů, odhady pozdější mluví až o 110 párech a nakonec bylo prokázáno hnízdění i v Čechách. Za teplého jara se mohou vlhy objevit daleko na severu. Ptáci zimují v jižní Africe, kde také existuje jejich stálá populace. K nám přilétají v květnu a zdrží se až do září. V roce 1976 jednu vlhu vystavoval v Praze chovatel z Taškentu. Všichni jsme běhali s plácačkami na mouchy a tloukli vosy, které jsme jí házeli. Neupadla jí jediná vosa, byla neuvěřitelně bystrá a šikovná.