Přece mě tu nenecháte!

Je tu září a s ním znovu škola, práce, povinnosti – a starosti. Nejen pro nás, lidi, ale i pro psy. Jak pro ty, kteří si užívali dovolenou s námi a doprovázeli nás na každém kroku, tak pro ty, co strávili dobu naší dovolené u příbuzných nebo v psím hotelu. Hrozící odloučení je děsí.

Proč nechtějí být sami?

Vrozené instinkty přikazují psům držet se smečky za každou cenu. Jedině dobře fungující smečka může všem zajistit dostatek potravy a ochranu před nepřáteli. Koho smečka opustí nebo vyžene, ten je odsouzen ke strádání a smrti. Proto jsou psi ochotni snášet kdejaké ústrky, křivdy i nevybíravé zacházení – všechno je lepší než samota.
Období prázdnin a dovolených je pro psy obdobím velké nejistoty. Před odjezdem „smečky“ na dovolenou je byt plný zavazadel a všichni jsou nervózní a chovají se docela jinak než obvykle. Pes tu nervozitu cítí a přebírá – má pocit, že se na něj jeho „smečka“ zlobí, a bojí se opuštění. Stále se plete pod nohy a snaží se být vzorný a užitečný, jen aby ho „smečka“ nepřehlédla. Někdy to vyjde a na dovolené jsou všichni celé dny spolu, což je pro psa náramně příjemné. Jindy se psí obavy naplní a „smečka“ odjede sama. To je pro psí dušičku katastrofa, i když se mu dostane té nejkvalitnější náhradní péče. V obou případech nastává často po návratu domů svízel nazývaná separační úzkost nebo také strach ze samoty.

Nejistota, nuda a strach

Psi, kteří si zvykli motat se celé dny kolem svých lidí a mít je kdykoli k dispozici pro hry, procházky, výlety nebo jen pro přitulení a pomazlení, se neradi smiřují s tím, že musí zůstávat zase dlouhé hodiny sami doma. Nudí se (zkuste si být doma sami osm hodin bez televize, knížky, novin, počítače, mobilu!), mají strach z neznámých zvuků zvenčí, při každém příjezdu výtahu se těší, že už samota skončí. Zkoušejí, zda by hlasitým štěkotem přece jen nepřivolali někoho z rodiny. Ještě hůře jsou na tom psi, kteří se po dovolené v psím hotelu konečně zase setkají se svou „smečkou“. Rozhodně nemíní dopustit, aby se jim zase ztratila. Hlídají si ji na každém kroku a stávají se na majitelích vyloženě závislými. Nejsou schopni tolerovat ani krátkou samotu. Panikaří, když páníčci odcházejí do práce, škrábou stěny a podlahu kolem dveří a oken, celou dobu samoty štěkají a vyjí. Takto rozvinutý problém se pak řeší jen velmi těžko s pomocí léků a speciálních cvičení.

Postupný návrat do starých kolejí

Návrat z dovolené by se měl naplánovat tak, aby měla celá rodina včetně psa dost času k adaptaci na běžný program pracovních dnů. Psovi je třeba postupně věnovat stále méně pozornosti i v době, kdy jsou ještě všichni doma. Je dobré dát mu hračky, se kterými si vystačí sám (například míč z tvrzeného plastu s otvory, kterými při otáčení vypadávají dobroty, duté pryžové hračky s nejrůznější náplní, velké uzené kosti), a naučit jej s nimi správně zacházet. Když je pes vyvenčený a pořádně unavený po vydatné procházce, nakrmený a zaujatý hračkou, je možné odejít na krátkou chvíli z bytu a dobu samoty postupně prodlužovat. Výborným pomocníkem ke snazšímu přivyknutí na samotu jsou syntetické feromony ve formě odpařovačů do zásuvky nebo obojků. Jde o specifickou vůni, produkovanou kožními žlázkami v okolí mléčné žlázy kojící feny. Lidé ani jiné druhy zvířat ji nevnímají, ale pro psy je to informace o tom, že jsou v bezpečí a není třeba se ničeho bát. S feromony, vhodnými hračkami a šetrným opatrným postupem stačí psovi, který byl zvyklý před prázdninami zůstávat bez problémů sám doma, obvykle týden a se samotou se zase smíří. Pokud by i přes veškerá opatření váš pes projevoval příznaky velké nervozity a strachu před vaším odchodem do práce nebo by si sousedé stěžovali na dlouhotrvající štěkot a vytí, obraťte se včas na svého veterinárního lékaře. Doporučí vám vhodný postup a léky, které psovi pomohou se strachu ze samoty zbavit.
Zdroj: www.zvirataazdravi.cz