Majitelé psů často zapomínají, že i psí tlapky a drápky potřebují naši starostlivost. O psí tlapky musíme pečovat především v zimním období, kdy mrzne a na silnicích a chodnících je sůl a různé jiné posypy, ale k jejich poškození může dojít i při častém či delším pohybu na asfaltu nebo kamenitém terénu. Drápky se musí stříhat pravidelně asi za jeden a půl měsíce, pokud si je pejsek neobrousí sám, což se u většiny „bytových“ pejsků nestává.
Na trhu je mnoho přípravků na ošetření popraskaných psích tlapek působením špatného terénu, mrazu či již zmiňované soli a jiných posypů. Tyto krémy slouží také většinou jako prevence a zanechávají na tlapkách ochranný film (např. krém na tlapky s včelím voskem Europet Bernina Protect Plus, který používám já). Můžete se rovněž poptat jiných chovatelů či v internetových diskusích, jaké konkrétní přípravky na ochranu tlapek používají a jsou s nimi spokojeni. Na spodní straně tlapek se také musí čas od času prostříhat srst mezi polštářky, aby se na ni nechytaly nečistoty, kamínky a v zimě netvořily sněhové bambule. U některých plemen (pudl) se stříhá i srst mezi prsty. U většiny pejsků se potom srst na vrchní části tlapek vytvaruje dokulata, aby packy vypadaly upraveně. Dobrý psí kadeřník zná triky, jak pacičky ještě zkrášlit - srst na tlapkách potom vypadá bohatá a nadýchaná. Nejen majitelé výstavních psů ocení hezkou úpravu tlapek. Pokud během venčení zpozorujete, že je pejsek neklidný a kouše si packu či pokulhává, ihned zkontrolujte, zda se mu do tlapky nezapíchl střep, trn či jiný ostrý předmět. Packy je vhodné kontrolovat po každém venčení, obzvláště pokud jste s pejskem absolvovali delší procházku v přírodě. Varovným signálem je také nadměrné olizování tlapky (v tomto případě se však může jednat o zlozvyk).
Pokud si pejsek neobrousí drápky sám, je nezbytné mu je pravidelně stříhat, a to každých šest až deset týdnů (nezapomeňte na pátý prst, který je umístěný vzadu na předních končetinách). Pokud jste se rozhodli tyto úpravy dělat sami, sežeňte si speciální nůžky na drápky. Na výběr máte více druhů – např. gilotinové nůžky nebo nůžky připomínající „zahradnické v malém provedení“. Než se pustíte do stříhání, je dobré vědět, že psí drápy jsou zcela jiné než lidské nehty – v psím drápku je umístěna živá tkáň (cévka), která se nesmí přestřihnout. Přestřihnutí této žilky je pro pejska velice bolestivé a dochází ke krvácení, které je nutno zastavit. Zvíře se navíc po této špatné zkušenosti brání dalšímu stříhání drápků. Pokud má váš pes některý z drápků bílý, podívejte se (můžete proti světlu), kde mu končí žilka, a teprve potom začněte stříhat (u ostatních drápků bude žilka končit v přibližně stejném místě). Pokud má pes všechny drápky černé, je poměrně těžké odhadnout, kde žilka končí, proto stříhejte velice opatrně a raději jen malé kousky. I tomu nejzkušenějšímu chovateli, psímu kadeřníkovi či veterináři se někdy stane, že žilku přestřihne – v tomto případě se používá speciální přípravek na rychlé zastavení krvácení, případně namočte čistý hadřík do studené vody a drápek chlaďte, dokud nepřestane krvácet (pejskovi můžete dát rovněž chladit packu pod proud studené vody). Potom nechte pár minut psa v klidu, protože by si mohl dováděním či hrabáním krvácení znovu spustit. Jestliže se na stříhání drápků necítíte, navštivte s vaším čtyřnohým kamarádem psí salon nebo svého veterináře, kde mu drápky rádi a rychle ostříhají. Stříhání drápků je pro většinu pejsků nepříjemná procedura, proto je potom odměňte nějakou dobrůtkou. Péči o drápky rozhodně nepodceňujte, protože příliš dlouhé drápy mohou vést až k postupné deformaci (zakřivení) prstů na psí tlapce a znepříjemňují psovi pohyb. Navíc v dlouho nestříhaných drápech dochází k prorůstání živé tkáně, takže nakonec se může stát, že už nepůjdou pořádně ostříhat, jelikož budou prorostlé onou žilkou. V tomto případě nechte drápky ostříhat veterinářem, který je po zákroku odborně ošetří. Málokdo také ví, že pejska může na stříhání drápků připravit, aby celou proceduru lépe snášel. Svému čtyřnožci před stříháním jemně krouživými pohyby masírujte vrchní část tlapky – jedná se o tzv. dotyky TTouch, které kladně působí na psychiku zvířat a v tomto případě připravují psa na stříhání drápků a současně „dělají jeho krok jistějším“.