Magické slovo endurance – XXII. Část

Vražedné vedro a vyprahlá zem. Kluzce mazlavé bláto a chladný vítr s přeháňkami. Severní Čechy nebo jižní Morava. Černá a bílá, noc a den. Rozdílné kulisy, jiní účastníci, a přesto stejná dramata. Sport nabízející velké příběhy a který proběhnutím cílem nekončí. To byla letošní mistrovství republiky juniorů i seniorů, to je endurance.

Juniorské Mistrovství České republiky

Juniorské Mistrovství České republiky konané v severním cípu Čech se běželo v romantické zvlněné krajině kolem Havraních skal. Pořádající oddíl JK Minifarma Sloup Lenky Stanojkovičové vítal první účastníky již od čtvrtka, prvního prázdninového dne. I přes start závodu o šesté ráno už bylo teplo téměř na koupání. Jedenáctka mladých účastníků se již záhy po startu jasně vyprofilovala na ty, kteří chtějí bojovat o titul šampióna, a na zúčastněné. První třicetikilometrové kolo dojelo společně šest nejrychlejších dívek v čele s uskupením tří sester Terberových, jediný mladý muž pak o dvanáct minut později. Ale vstup do veterinární kontroly čelo dostihu roztrhal. Nejdříve se zklidnila hnědka Welfare Markéty Terberové, o tři minuty později sivý hřebec Predator Martiny Drásalové, pak po desítkách sekund následovaly Karsen Karolíny Pflugové, Arista Kateřiny Hemzalové a Kiev de Villeneuve Terezy Terberové. Po startu do druhé etapy se první pětice rychle spojila a navzdory narůstající teplotě udávala tempo dokonce vyšší než v prvním kole. Dojezd byl opět společný a vstup do veterinární kontroly proběhl jako přes kopírák, jen Kiev de Villeneuve neprošel. Do závěrečné části šla Markéta s tříminutovým náskokem a úsměv ji už neopustil. Trojice pronásledovatelek se sice brzy spojila, a ač jela na hranici možností, z náskoku Welfare neukrojily ani vteřinu. Staronová princezna české endurance obhájila titul, který za poslední čtyři roky vybojovala třikrát. Jen v roce 2008 ji ve spurtu v cílové rovině porazila Martina Drásalová. Ta prokázala své schopnosti v cílové rovině i letos. S náskokem tří vteřin získala druhé místo. Bronz brala čtrnáctiletá Karolína Pflugová o vteřinu před Kateřinou Hemzalovou. Pátá po hodině dojela nejmladší účastnice Natalie Terberová. Tím v podstatě závody skončily. O kvalitě výkonů prvních čtyř dvojic nejlépe vypovídá, že vítěz na stejné trati v seniorské soutěži měl o hodinu čtyřicet minut pomalejší čas, v žádném jiném dostihu dne – na 40, 60 a 80 km – nebylo zajeto kolo rychleji než nejpomalejší první kolo juniorského šampionátu. Mistrovství opět ukázalo, že máme juniory schopné podávat špičkové výkony, což o měsíc později stvrdil výsledek na mistrovství Evropy juniorů: vynikající třinácté a čtrnácté místo Katky Hemzalové a Markéty Terberové.

Enduranční premiéra

Přesně o tři týdny později hostil jihomoravský Mikulov ve své enduranční premiéře mezinárodní závody a seniorské mistrovství republiky zároveň. Na první pohled velké sousto, ale zkušený tým rodiny Nachtigalových byl dostatečnou zárukou dobré organizace. Dusný páteční podvečer přerušil vydatný liják a chladný západní větřík. Nadobro ukončil tropy začátku prázdnin. Vítané osvěžení a téměř ideální teplota, nicméně hluboký terén a v jílovité půdě zrádně kluzké cesty viničné hory. Kdo předpokládal rovinné dostihy, byl krutě vyveden z omylu. Ze svahu do svahu, to byl neutuchající evergreen celé trati s výjimkou pár kilometrů delšího kola. Jen v tom kratším, třicetikilometrovém kole se muselo vystoupat a seběhnout celých 560 výškových metrů. Mistrovství České republiky v přes noc změněných devadesáti osmi kilometrech se běželo společně s mezinárodní soutěží juniorů i seniorů, celkem devatenáct dvojic, pro osm z nich však nakonec byla trať nad jejich síly. Ti, kteří toužili po vavřínech, se brzy oddělili od účastníků a bojovali nejen s terénem a časem, ale zejména sami se sebou. Tempo téměř celé první kolo diktovala jedna z papírových favoritek Lucie Škábová s klisnou anglického polokrevníka Žoly. S touto dvojicí se vzdálili i další předpokládaní aspiranti na titul, Barbora Pflugová se shagya valachem Ahmedem, Miroslav Drásal s plnokrevným arabským hřebcem Predator a samozřejmě Petr Jadlovský s velmi zkušeným arabským valachem Arsanem. Tempo a způsob jízdy Lucie byly více podobné terénní zkoušce v military než závodu endurance, a to byl pro nejzkušenějšího jezdce pole Petra Jadlovského jasný signál k samostatné jízdě o pár minut zpět. Veterinární kontrola po prvním okruhu mu dala plně za pravdu, a tak do druhého kola po prvním Predatorovi startoval o dvě minuty později právě Arsan a pak se ztrátou dalších zhruba čtyř minut Ahmed. Žoly vystartovala o dalších osm minut později a reálná šance na titul se tím pro ni velmi vzdálila. V první třetině dlouhého kola se Arsan s Ahmedem spojili a stíhací jízdou sjeli vedoucího Predatora. Společně ve svižném tempu dojeli všichni do cíle druhého kola. První do veteriny vstoupil opět Predator, půl minuty po něm Arsan a další tři a půl minuty ztrácel Ahmed. Široko daleko nikdo, navíc Žoly neprošla veterinou a závod pro ni skončil. Situace na startu do závěrečného kola byla velmi podobná té předchozí, ale přesto vše bylo jinak. Během prvních kilometrů se sjeli Predator s Arsanem a tato pánská jízda diktovala tempo, které nedovolilo Báře Pflugové je dojet. Naopak náskok se postupně zvyšoval až na téměř patnáct minut. Na posledním chladicím bodě, necelých pět kilometrů před cílem, se Arsan lehce odpoutal od Predatora a dojel do cíle jako Mistr republiky. Predatora se svým jezdcem, či v té chvíli spíše spolujdoucím, ještě minula ke konci zrychlující Bára Pflugová s Ahmedem. Přesto, že dorazili do cíle druzí, ze stříbra se neradovali. V závěrečné veterinární kontrole byli z důvodu nečistých chodů vyřazeni. Predator byl znovu nasednut několik desítek metrů před cílem, a protože posléze velmi rychle prošel veterinární kontrolou bez jakýchkoliv výtek, stříbrně vklusal do mety. O hodinu později cílovou pásku protli Eva Machková se shagya klisnou Sigitou společně s Tomášem Pflugem na nejmladším koni mistrovství shagyovi Alexander. Tomáš však nešťastně následoval příkladu své dcery Báry a byli taktéž bohužel diskvalifikováni. Úžasný příběh vůle a odhodlání Evy Machkové, dámy se šesti křížky, byl tak završen nečekaným happyendem v podobě bronzové medaile při první účasti na mistrovství republiky.