Jaké nádrže pro vodní drůbež?

Tento dotaz často dostávám od chovatelů vodní drůbeže. Jenom malá hrstka chovatelů vodní drůbeže může své chovance mít na vodní hladině, tím myslím volně tekoucí toky, případně rybníky. Má to svoje výhody i nevýhody. U volně tekoucích říček či potoků si chovatel předem musí zjistit (pokud nejsou v jeho vlastnictví) komu patří. Jinak by se mohl dostat do problémů s majitelem těchto ploch, popř. i s majitelem pozemků sousedících s vodní hladinou.

Jak již víme, vodní drůbež, hlavně kachny, je drůbež toulavá. Jakmile se dostane na vodní hladinu, brouzdá v ní a často se dostává i dále od vašeho pozemku. Tam kachny vylezou na břeh a „zválcují“ vše, na co šlápnou, v tom si nezadají ani husy.
Ještě, když je poblíž řeky mokřina, zkáza je hotová a nastávají problémy se sousedy. Chovatel je pak nucen, když nechce mít problémy, prostor pro chov vodní drůbeže oplotit. Zaplotit je zapotřebí i vodní hladinu. Zaplocení vodní hladiny musí provést po dohodě s majitelem toku, což bývá rybářský svaz, různá povodí apod.

Dále je možné vodní drůbež na vodní hladinu vypouštět (pokud není veliká). Stačí dvakrát denně. Drůbež si na tuto proceduru zvykne. Do vody vklouzne v době snášky vajec. Hlavně u kachen nastane páření a pak důkladná koupel. To samé platí i u hus. Musím poznamenat, že voda je pro páření vodní drůbeže dosti důležitá, významně ovlivňuje oplozenost vajec. Kachnám postačí nižší sloupec vody, pro husy je třeba hlubší voda, v závislosti na tom, jaké plemeno chováme. Platí: čím těžší plemeno hus, tím hlubší nádrž. Nejen při páření, ale i při koupeli se vodní drůbež radostně potápí a v případě, že máme nižší hladinu vody, může nastat úraz zvířete. Při páření hus houser husu skoro celou potopí. Pro naše svěřence je nejvhodnější tekoucí voda. Čeho je ale potřeba si všimnout a co zabezpečit? Při oplocení malého potoka je nejlépe použít tyčovinu, ale nepřitloukat ji napevno. Při povodních nebo zvětšení toku se na zábrany nachytá spousta listí, klacků apod., a pokud zrovna chovatel není doma, aby oplocení vyčistil, laťky se odtrhnou a neudělá to tolik škody, jako když máme vodu oplocenou pletivem. Tam je síla vody tak silná, že nám může strhnout kus oplocení i se sloupky. V případě, že máme vodní prostor společně s loukou oplocený, je dobré břehy potoka zpevnit. Vodní drůbež dovede udělat z malého potůčku během pár měsíců koryto – rozryje svými zobáky břehy. Proto je potřeba buď natlouci na kraj břehů různě profilovaný plot, nebo není-li oplocení, břehy delšího koupaliště zabezpečit padlými stromy apod. Chovatelé jsou dosti vynalézaví a rozhodně si sami poradí.
Horší je ale, když nemáme pro chov drůbeže tekoucí vodu. Co s tím? Záleží hodně na chovateli, jaké má estetické cítění a také finanční hotovost … Řada chovatelů používá pro svá zvířata různé nádoby, podle toho, co je zrovna k mání. Nebývají zrovna estetické, ale v krajním případě stačí. Je ale zapotřebí, aby tyto nádoby alespoň zakopal do země, či obložil kameny apod.

Voda se musí častěji vyměňovat, především v letních měsících. Zkažená voda nejen nepříjemně zapáchá, ale naši svěřenci ji pijí i přes to, že mají nádobu k napájení u krmítek. Je vhodné, aby v nádržích byly umístěny nejlépe dřevěné žebříky, podobné jako mají slepice do kurníku, které slouží pro snadnější vylezení z nádoby. Na dno žebříku je třeba připevnit těžší neostrý předmět, jako závaží. Vrchní část žebříku je potřeba také zabezpečit, jinak se může stát, že spadne. Pokud vodní drůbež nemůže z nádoby vylézt, utopí se. Nejednou se stalo, že chovatel takto vlastní neopatrností přišel o kvalitní zvířata.
Řada chovatelů volí pro své svěřence okrasné rybníčky. Tyto mohou být i součástí zahrady, především u zakrslé vodní drůbeže. Rybníček či nádržku zhotovujeme z betonu nebo třeba ze zesílené folie, okolí můžeme ozdobit různými druhy kamenů – mně se osvědčily kameny z Labe, tzv. labáky. Pokud děláme nádržku pro vodní drůbež z betonu, nejlépe je vyhloubit jámu do spádu, který nám pomůže při čištění nádrže. Nemusíme pak používat žebřík. Když máme nádržku vyhloubenou, naneseme na dno lehký potěr z betonu a na tento potěr položíme a přichytíme nejlépe rabicové pletivo. Na toto pletivo přidáme další vrstvu betonu s přídavkem lepidla a uhladíme do požadovaného tvaru, na okraj přibetonujeme kameny (ne moc velké, aby neznemožňovaly drůbeži vylézt z vody a také nebránily při čištění nádrže).

Často se setkáváme s nádržemi z různých igelitů či folií, pro chovatele je to také možnost. Ale musí vědět, jaké kachny chce v tomto rybníčku chovat. Zcela nevhodné jsou folie pro pižmovky, které je jistě brzy potrhají svými ostrými drápy.
Nikdy nedávejte do takto upravených nádrží vodní rostliny, vodní drůbež je během pár minut zničí. Na vodní hladinu můžete nasypat okřehek z okolních rybníků, ten vodní drůbež přímo zbožňuje. Okřehek se dá použít i do míchanic, je kvalitním krmivem.

Jak vidíte, možností, jak zabezpečit vodní hladinu našim svěřencům, je několik. Věřím tomu, že někteří chovatelé využívají i jiných možností. Budeme rádi, pokud nám o tom napíšete.