Péče o zakrslého králíka rady a tipy od chovatele a posuzovatele
Cílem tohoto příspěvku není v žádném případě nějaké opisování faktů z různých brožurek o zakrslých králících, nicméně já se na problematiku podívám opravdu spíše ze své vlastní zkušenosti chovatele a posuzovatele. Pokusím se tak spíše zaměřit na nějaké informace, které jsou často opomíjeny a které mají zásadní význam pro život „zakrslíka“ v novém prostředí.
Příchod nového „spolubydlícího“
Pořízení jakéhokoliv zvířete předchází základní nutnost položení si několika stěžejních otázek. S pořízením zvířete přebíráme zodpovědnost za jeho samotnou existenci u nás a na případné porušení nebo nevytvoření adekvátních podmínek péče, ošetřování a krmení v chovu zvířete je u nás legislativní opatření. Dále je potřeba akceptovat fakt, že králík se průměrně dožívá asi sedmi až osmi let. Králík se tedy při vhodné péči dožívá podstatně vyššího věku než někteří malí hlodavci (myši, potkani, křečci apod.). Proto je potřeba intuitivně počítat s tím, že se k němu kupující „uváže“ na delší dobu. Pokud králíčka kupujeme dětem, tak až od určitého věku. U dětí je vhodný věk pro pořízení králíka od jejich deseti let, dříve bychom jim králíka kupovat neměli, protože až od přibližně tohoto věku jsou děti relativně schopny pochopit nároky králíčka. Dále musí rodič počítat s tím, že zájem o zvíře může u dítěte po několika měsících opadnout a rodičům nezbude než se o králíčka starat sami. Toto si málokterý rodič při koupi zvířete pro svoji ratolest uvědomuje a hovořím z praxe, když doporučuji si nákup zvířete dopředu dobře rozmyslet a uvážit. Dalším aspektem je seznámení domácnosti s očekávaným zakoupením králíka. Pokud žije člověk sám, je to jednoduchá záležitost, ale pokud domácnost obývá více lidí, tak je třeba vzít v úvahu jisté další aspekty, především dostatečný čas na péči o zvíře, ale také možný výskyt alergie. Také je nutné vyřešit případnou náhradní péči v případě náhlé nutnosti opustit byt s králíkem na delší dobu (např. dovolená, služební cesta, v horším případě nemoc atd.). Péči v tomto období většinou může zajistit soused či příbuzný, ale i tak je nutno vzít možnost delší absence doma v potaz. Krmivová základna v dnešní době není již problém. Existují desítky a desítky krmivářských firem, které vyrábějí různé krmné směsi a krmivářské doplňky. Uživit jednoho, dva králíky tedy nevyžaduje nějaký závratný finanční výdej, který by musel domácnost nějak ekonomicky ohrozit. Tolik přibližně k základním otázkám před zakoupením zvířete, přičemž však musíme brát individuálně tu kterou domácnost. Nelze se „hned a teď“ v zooobchodě, po zhlédnutí krásné „chlupaté kuličky“ jménem třeba králík, „rozhodnout“ pro jeho chov, aniž bychom dopředu uvážili, zda jsme vhodné péče o něj schopni. Právě z podobných unáhlených rozhodnutí později postupně vyvstávají další a další problémy v souvislosti s péčí a nejvíc na to samozřejmě doplatí jen a jen ono zvíře.
Převoz domů
Bezprostředně po zakoupení králíčka je potřeba ihned vyřešit otázku jeho transportu domů, kde bychom již měli mít přichystanou a vybavenou klec spolu se vším potřebným. Většinou se to děje i tak, že se klec koupí i s králíčkem na místě v zooobchodě. Na samotné zvíře bychom měli mít připravenou transportní bedničku. Nemusí to být zrovna známá plastová přepravka pro kočky, která je cenově náročnější. Postačí i pevnější kartonová krabice, kde musíme zabezpečit ventilaci. Ideální je mít krabici s králíkem při transportu zavřenou. Tma je pro králíka mnohem menší stres než krabice s otevřeným víkem. Taktéž je tedy nutné nechat králíka při převozu v klidu, resp. ho nějak nehladit. Navzdory tomu, co si hodně lidí myslí, tak hlazení králíkovi při transportu psychicky nepomůže, jednoznačně naopak je to pro něj stres navíc. Do přepravky (krabice) není zpravidla třeba králíka na cestu domů vybavovat nějakým krmivem, ať již suchým nebo vodou. Králík je natolik ve stresu, že stejně žrát nebude, i když by pociťoval hlad. Jediné, co přepravovaní králíci někdy jsou schopni zkonzumovat, tak to je mrkev. To platí pro tradiční představu transportu domů, který není zdlouhavý a děje se v současnosti už téměř výhradně autem. Králíci zvládají transport domů různě, někteří lépe, jiní hůře. Obecně nebývá problém, jen v horkém létě je nutné přepravu domů zkrátit na nejmenší možnou dobu, protože horko a stres jsou ty nejhorší stavy pro králíka a zdlouhavý transport obecně má výrazně negativní vliv na pozdější aklimatizaci zvířete doma.
Ustájení
Doba, kdy byli někteří doma králíci „chováni“ v akváriích, snad již konečně minula a tyto zcela nevhodné ubikace nahradily vzdušné a pevné klece. Při výběru klece je nutné brát v potaz opět několika aspektů. Tím hlavním je předně její prostornost. Zakoupený dvouměsíční králík samozřejmě postupně roste a vyvíjí se. Přibližné hmotnosti dospělých zvířat jsem uvedl ve svých minulých seriálech. Připomínám jen tedy, že u zakrslého („krátkouchého“) je to při správné výživě a péči asi 1,2 až 1,4 kg. U zakrslého berana (se svěšenými ušními boltci) je to asi 1,5 až 1,85 kg. Z tohoto se logicky generuje potřeba větší klece pro zakrslé beránky. Optimální prostory pro dané zvíře kupujícímu doporučí prodavač, obecně platí, čím větší, tím lepší. Další otázkou je vzdálenost mříží. U větších vzdáleností dříve hrozilo např. zaseknutí končetiny mláděte králíka. Dnes již je vše většinou v pořádku, ale i tak je třeba si klec dopředu detailně prohlédnout. Důležitým aspektem je také otvírací zařízení, které by mělo být natolik kvalitní, aby jej králík neotevřel. Málokdo by věřil, jak schopný je králík v otvírání, zvláště pokud se nudí. S nudou souvisí také vybavení klece, ke kterému by měla patřit napáječka a miska na krmivo. Miska na vodu je místo napáječky méně vhodná, pokud není dobře upevněná, tak si králík vodu skoro vždy vylije a znehodnotí podestýlku, kterou je tak potřeba vyměnit po kratší době, než je obvyklé, protože vlhkost v podestýlce je přímo „motorem“ pro růst a množení plísní. Co se týče podestýlky, je ideální dát na dno staré noviny, na ně vrstvu hoblin a na hobliny ještě slámu. Hobliny zabezpečí sání a sláma je vhodná, protože si i králík občas zakousne nějaké to stéblo. Piliny nejsou vhodné, protože dráždí oči. Noviny se snažíme dolů položit tak, aby měl králík co nejmenší možnost je vyhrabat, to například znamená, že umístíme misky na jejich překlady. V zooobchodech jsou k dostání i různé „hračky“ pro králíky, zejména závěsného charakteru nebo prolézačky. Pokud máme jen jednoho králíka, tak mu můžeme jednu takovou dřevěnou hračku zakoupit a nainstalovat do klece. Pokud máme v kleci dva králíčky, tak to není nutné, protože si společnost budou králíci dělat navzájem. Králík si s hračkou sice nebude nějak výrazně hrát (oproti třeba andulce, která hračky přímo miluje), ale z hlediska prevence nudy je zakoupení vhodné, přičemž sami uvidíme, jaký názor má králík na hračku a jak ji využívá. Klec plná hraček není vhodná, opravdu stačí jen jedna.
(Pokračování příště.)
