Krmení zakrslého králíka
Výživa a krmení se často uvádí jako nejvýraznější vnější faktor, který působí na jakékoli zvíře. K dalším vlivům vnějšího prostředí patří dále např. ustájení, ošetřování atd. Někdy jsou procentuální účasti na vlivu prostředí různé dle literatury, to však není podstatné pro tento příspěvek. Hlavní je vnímat, že všechny vnější vlivy musejí být přítomny a jedině jejich vyvážení a harmonie přináší zvířeti pohodlí a uspokojují jeho potřeby.
V tomto příspěvku bych se spíše než na strohé opisování faktů z odborné literatury zaměřil na zohlednění a „vypíchnutí“ těch nejpodstatnějších informací, zvláště těch, které mají zcela zásadní vliv na organismus a tím zdraví králíka. Pokud má čtenář zájem, tak doporučuji vyhledat si příslušnou odbornou literaturu k samostudiu, nicméně jsem přesvědčen, že pro potřeby chovatele zakrslého králíčka doma jako mazlíka je nejdůležitější především zvýraznit určitá fakta. Tento díl bude pojednávat o kvalitativní složce, tj. o tom, čím králíka je vhodné krmit a čím ne. V následujícím díle bude zmíněna kvantitativní složka výživy, tj. jakou technikou a v jaké míře je králíka nejvhodnější krmit.
Nevhodná krmiva pro králíka
Hned ze začátku bych začal krátce tematikou, která se bude věnovat nevhodným krmivům. Možná je to pro některé čtenáře až úsměvné, ale o to horší je fakt, že stále někteří lidé ve snaze připodobnit krmení králíků lidské stravě dělají mnohdy až fatální chyby ohrožující zdraví zvířete. Že králík je striktní býložravec (tzv. herbivor), asi netřeba dále rozvádět. Jen bych tedy krátce zmínil, že jestliže je v podstatě 100 % přirozený býložravec, tak je tomu zcela adekvátně uzpůsoben jeho trávicí trakt. V souvislosti s tím bych tak rád podotknul, že je tedy od majitele králíka více než nevhodné se mu snažit podávat krmiva, na která jeho trávicí trubice není uzpůsobena. Jsou i takové případy, kdy např. chovatel občas králíčkovi dal ochutnat třeba čokoládu nebo kousek např. šunky. Každý králík je individuální tvor, některý králík nad tím přirozeně ohrnul nos, jiní králíci to i ochutnali. V každém případě je třeba se vyvarovat podobných nevhodných krmiv. On si to majitel mnohdy neuvědomuje, ale v podstatě králíkovi víc uškodí, než udělá dobře. To, že nám, lidem, třeba čokoláda chutná, neznamená, že králíkovi bude chutnat taky. Toto si někteří lidé neuvědomují a ve snaze králíčkovi dopřát třeba sladké mu jen a jen uškodí, protože králičí trávení není na podobná krmiva uzpůsobeno. Opravdu malou, ryze sporadickou dávku (pár ukousnutí) třeba ještě „pro jednou“ strávit dovede, ale je velice špatné usuzovat, že „když se našemu miláčkovi po třeba čokoládě neudělalo špatně, tak mu ji mohu podávat více a častěji, protože si na ni zvykne...“ Nezvykne. A naopak pak může majitel být rád, že to vůbec přežije. Podobně je to s dalšími nevhodnými krmivy, jako jsou např. čerstvé pečivo, masné výrobky, mléko, jogurty, exotické ovoce a zelenina, koření atd. V rámci pobytu králíka mimo klec je nutné ho hlídat a nenechat pobíhat po bytě, byť i krátce, bez dozoru. To platí zvláště pro případ, kdy máme byt zkrášlen rostlinami, které obsahují jedovaté metabolity.
Kompletní krmné směsi
Pod tímto pojmem (často zkratkou KKS) se značí směs, ve které jsou již vhodně a „přímo na míru králíčkovi“ zastoupeny všechny složky výživy. K této směsi tedy není již třeba nic přidávat – tím by se naopak změnil poměr živin.
V zooobchodech je nyní nepřeberné množství mnoha výrobků desítek krmivářských firem, které nabízejí kompletní krmné směsi. Mezi komponenty patří velmi často ječmen, oves, slunečnice, kukuřice, granulované krmivo, někdy i vojtěškové úsušky (částečně mají nahradit seno) a zejména různé tzv. extrudované výrobky. Všechny tyto součásti tedy máme možnost vidět na první pohled v sáčku směsi. Gramáž těchto směsí bývá menší, většinou se nevyrábějí ve větších „pytlech“. Extrudované složky směsi se zpracovávají tak, že se v extrudéru (charakter „mlýnku na maso“) působí na rozmleté komponenty vysokou teplotou a tlakem, což kladně ovlivní stravitelnost některých živin. Tyto extrudované částice jsou často různě barevné a mají různý tvar, čím se zdají být pro zákazníka atraktivní součástí výrobku. Z vlastní zkušenosti mohu však potvrdit, že každý králík je originální zvíře – někteří jedinci tedy i tyto složky směsi přijímají rádi, jiní méně a někteří se toho ani netknou.
Dalším typem krmných směsí jsou „celkově“ granulované kompletní směsi. Tam jsou v podstatě všechny potřebné složky (živiny, minerální látky, vitamíny, …) semlety a vytvoří se z nich masa, která se protlačuje přes různě velké otvory v matrici stroje. Hlavní rozdíl tedy je, že v tomto typu kompletní krmné směsi jednotlivé součásti přímo nevidíme. Barva granulí bývá většinou krásně zelená, což značí velký podíl kvalitního sena, resp. vlákniny. Tyto krmné směsi se zpravidla vyrábějí ve větších baleních. Vyrábějí se i „pytlovaně“ ve velkých baleních, což ocení zvláště chovatelé králíků v čistokrevných chovech nebo i neorganizovaných drobnochovech. Většinou je to tak, že se vyrábí směs pro jedince v chovné kondici, což je relativně vhodné (v adekvátní míře – o tom v příštím dílu) i pro zakrslíky. Je třeba však dodržet dávkování, protože tím, že je zde vyvážený obsah koncentrovaných živin, může při nesprávném dávkování snadno dojít k případnému tloustnutí králíků – jestliže je budeme překrmovat. Zcela nevhodné pro zakrslé králíky jsou však krmné směsi určené na výkrm králíků. V žádném případě si však nelze dávat rovnítko mezi obecně pytlovanou krmnou směs (lidově a velmi obecně „granule“) a výkrm králíků na maso. Jak jsem již výše zmínil, některé krmivářské firmy se zaměřují i na jednotlivé životní údobí a chovatelské kategorie, a to, že směsi vyrábějí i ve větších baleních, je z důvodu lepšího prodeje a v zájmu zákazníka (pro chovatele chovajícího třeba 30 králíků např. i na výstavy je samozřejmě vhodnější koupit rovnou větší balení, než xkrát chodit a nakupovat po menších baleních). Pro potřeby chovatelů králíčků chovaných jednotlivě (případně v páru) jako pet–zvířata vycházejí firmy také vstříc a vyrábějí často i menší balení, které při vhodném dávkování vydrží asi na tři měsíce.
V souvislosti s kompletními krmnými směsmi bych rád zmínil, že trh nabízí poměrně širokou paletu firem a jejich směsí. Tak jako asi všude jsou firmy, které jsou našimi i evropskými špičkami a mají receptury do nejmenšího detailu propracované a maximálně vyvážené. Mezi ně patří i takové, které zachovávají i např. vhodný poměr hrubé vlákniny i v extrudovaných komponentech svých směsí (dokonce se tak nemusí přidávat ani seno jako doplněk). Naproti tomu stojí však i takové značky, kde je např. potřeba hrubou vlákninu ve formě kvalitního sena či slámy dodávat navíc. Chce si to opravdu projít receptury jednotlivých značek. Je více než jasné, že každý má nějakou oblíbenou značku, která jeho svěřencům vyhovuje.
Celkově lze tedy konstatovat, že zákazník má velmi pestrý výběr a je jen na něm, pro kterou značku se rozhodne a která kompletní krmná směs bude jeho svěřencům chutnat. Mnoho lidí, zvláště v dnešní době, vychází i z ceny směsi, a proto je dobré si prokalkulovat náklady na jeden kilogram a poté srovnávat různé firmy a zejména různá hmotnostní balení směsí.
Vlastní krmné směsi a jejich možné úskalí
Vlastní krmné směsi se týkají chovatelů, kteří chovají více králíků. Většinou to jsou chovatelé čistokrevných králíků („na výstavy“). Hodně takových chovatelů má již ze své, mnohdy letité, empirie (zkušenosti) sestavenu vlastní krmnou směs. Většinou jsou v ní zastoupeny obiloviny s přídavkem olejnin a minerálních látek. Dá se říct, že co chovatel, to jiná receptura krmné směsi. Hodně spíš ale závisí na přizpůsobení toho kterého chovu na tu kterou krmnou směs.
Někdy se stane, že chovatel „mazlíka“ má třeba prarodiče, kteří mají na venkově možnost získání různých obilovin za poměrně solidní ceny, a proto je napadne ušetřit a koupit „nějaké to obilí“. Tady bych však upozornil, že jednostranná výživa (třeba jen ječmen a seno) není rozhodně optimum, zvláště pro mládě v růstu a vývoji, které nárokuje kvalitní a adekvátní složení své krmné dávky. O to horší je, když se takto třeba koupí pytel potravinářské pšenice a později se zjistí, že není zcela ideálně vhodná pro králíky, alespoň tedy jako hlavní složka vlastní krmné směsi. S ječmenem a ovsem je to lepší, protože to jsou hlavní králíkářská krmiva. Nicméně i tak pro potřeby „mazlíka“ vidím jako podstatně lepší zakoupení nějaké kompletní krmné směsi, která se většinou cenou až tak neliší a především obsahuje všechny komponenty ve vhodném poměru.
Závěrem …
V příspěvku jsem se snažil uvést nejpodstatnější informace o krmení králíků, resp. o jeho kvalitativní složce (čím krmit a čím nikoliv). Zaměřil jsem se hlavně na své zkušenosti z praxe. Pro čtenáře je asi hlavní pochopení a využití systému kompletních krmných směsí, které jsou optimální, zvláště z toho hlediska, že nemusíme hlídat zastoupení jednotlivých živin a jejich nákup i zkrmování je podstatně jednodušší.
Pozn.:
obr.4: Slunečnice je typickým zástupcem olejnin používaných ve výživě králíků. V kompletních krmných směsích může být použit např. tzv. slunečnicový extrahovaný šrot. Samotná slunečnice se v drobnochovu používá místně před výstavami, kdy příznivě ovlivňuje kůži a hlavně srst zvířat. Nelze ji však zkrmovat jako jedno z hlavních krmiv, protože zapříčiňuje nežádoucí tloustnutí.