Obrovitý poštovní holub gigant
Realita je taková, že FCI uznala olympijskou skupinu výstavních poštovních holubů. V zahraničí už má chov těchto holubů tradici. Největší příznivci kategorie C jsou v Evropě Němci a Italové. Holubi této skupiny opustili sportovní trend a je na nich znát přilití příbuzných plemen vzniklých na bázi poštovního holuba (gigant, americký výstavní, německý výstavní holub atd.). Společným znakem výše uvedených plemen je utváření těla a hlavy. Při šlechtění dokonalého výstavního poštovního holuba se nejvíce uplatňuje gigant. Svou stavbou těla pomáhá zlepšovat typ při křížení se standardním poštovním holubem. Zvláště při prolomení povinných kilometrů bude výše uvedené křížení asi stále častější. Tím nechceme říci, jestli je to dobře nebo špatně. Záleží na chovatelích, co budou ve svém chovu preferovat a kam budou směrovat své chovy standardních poštovních holubů bez povinného počtu nalétaných kilometrů.
A jak má tento obrovitý pošťák vypadat? Jaké jsou jeho plemenné znaky? Na tyto otázky odpovíme v následujících řádcích. Gigant je silný kompaktní holub, s krátkým tělem, vodorovně neseným krátkým ocasem a vystouplou širokou hrudí. Hmotnost u holubic je 750 až 1 050 gramů. U holubů je hmotnost ještě vyšší. Uvádí se v rozmezí 800 až 1 150 gramů. Pokud ho porovnáme s poštovním holubem, je jeho hmotnost až trojnásobná. Přirozeně se zhoršily letové schopnosti. Jedná se o ryze výstavní plemeno vhodné pro chov ve voliéře. Hlava tvoří charakteristické klenutí s nejvyšším bodem nad očima. Důležitý je tvar a šířka zobáku. Je střední délky a obě poloviny jsou silné a souměrné. Společně s hlavou tvoří plynulý oblouk. Oči jsou oranžové až červené, bílí holubi mají oči vikvové. Křídla jsou úměrná k délce těla, jsou silná v ramínkách a dobře kryjí hřbet. Konce letek se nekříží. Ocas je krátký, úzce složený a nenarušuje hřbetní linii. Dobře rostlý obrovitý poštovní holub vytváří pověstný klín a při uchopení doslova vyklouzává z ruky. Opeření je pevné, pružné a velká pozornost je stejně jako u poštovního holuba věnována utváření letek a rýdovacích per. Gigant se vyskytuje v líbivých barvách poštovního typu. Požadují se čisté a pravidelně rozložené vzorky. Nejčastěji se můžeme setkat s holuby v základní řadě modré, červené (v kresbě pruhové, kapraté) a běloušů. Poměrně vzácně se vyskytují v barvě bílé. Snad pro tyto jednoduché, ale oku lahodící znaky se gigant prosazuje nejenom u nás, ale i v zahraničí.
A kde gigant vznikl? Obrovitý poštovní holub má původ ve Spojených státech amerických. Při šlechtění nového plemena se vycházelo z poštovních holubů. Křížili se s užitkovými plemeny. Uvádí se mondén, karnó, king a anglický výstavní holub. První standard byl vytvořen v roce 1929. U nás byl první vzorník zveřejněn v roce 1979. V Evropě je gigant nejvíce prošlechtěný v Maďarsku. Jejich chovy jsou pověstné kvantitou, ale i kvalitou chovaných zvířat. V mnoha směrech zastiňují zemi svého původu.
V České republice je chov obrovitého poštovního holuba na vzestupu. Patří mezi současná módní plemena. Pro svoji ušlechtilou postavu si získává stále nové obdivovatele. A kde se rekrutují noví chovatelé těchto líbivých holubů? Napoví nám synonymum jeho názvu. Jak již víme, gigantovi se říká obrovitý poštovní holub. Z vlastní zkušenosti můžeme říci, že bývalí chovatelé poštovních holubů a zvláště standardů tvoří nezanedbatelnou část současných chovatelů gigantů. A z jakého důvodu? Pokud jim náročný sportovní kolotoč neumožňuje zaměstnání, sousedské vztahy nebo zdravotní stav, rádi si pořizují tyto méně náročné holuby. Svým typem jim připomínají jejich bývalé miláčky. Giganta mohou bez problémů chovat pouze ve voliéře. Jedná se o ryze výstavní plemeno. A co je vlastně hnacím motorem jeho vzrůstající obliby? Tajemství nehledejte v opeřenci, ale v jeho chovateli. Tento elegantní holub s pěknou postavou dokáže svému chlebodárci doslova učarovat. A to jsou argumenty, o kterých se dá těžko diskutovat.
Kde se vzal v naší České republice obrovitý poštovní holub? Do bývalého Československa se začali giganti dovážet v sedmdesátých letech minulého století, a to především z Maďarska. Po roce 1989 se mnoho holubů dovezlo z USA. Početné importy převážně špičkových zvířat měly pozitivní vliv na zkvalitnění zemského chovu u nás, ale i na Slovensku. Hlavním propagátorem chovu gigantů v České republice byl Ing. František Leifr. Jeho chovy jsou mezi holubáři opravdovým pojmem. Mezi nezapomenutelné zážitky patří naše první prohlídka jeho chovatelského zařízení v Kralupech nad Vltavou v roce 1996, kde jsme poprvé viděli voliéry plné holubí krásy.
Z návštěvy si pamatujeme zajímavou příhodu. Holubník Ing. Františka Leifra byl položen na strmé stráni a opatřen prostornou voliérou. Při pěkném počasí byli giganti vypouštěni na přilehlý trávník. Jednou se stalo, že na holuby neočekávaně zaútočil dravec. Obrovití poštovní holubi se rozletěli do údolí přes frekventovanou silnici do Kralup nad Vltavou. Za komunikací se rozkládalo rozsáhlé vojenské parkoviště plné zakonzervované těžké vojenské techniky. Mezi bojovými vozidly pěchoty a tanky si to mašírovali mohutní giganti. Na samovolný návrat nebylo ani pomyšlení, vzhledem k jejich všeobecně chabým letovým schopnostem. Celoživotní šlechtitelská práce byla v rukou naší armády. V chovateli by se krve nedořezal. A jak to dopadlo? Nezbylo než přesvědčit vedoucího roty o význačnosti nenadálé holubí návštěvy. Velitel měl pro holubářství pochopení a vše dobře dopadlo. Obrovitým pošťákům příhoda mnoho štěstí nepřinesla. Na výlety mimo voliéru mohli zapomenout.
A co říci na konec? Představením obrovitého poštovního holuba jsme chtěli čtenářům přiblížit jeho standard a výše uvedenými informacemi přispět do bohatého, ba přímo košatého holubářského života.
