Chtěla bych tímto článkem přispět nemalou měrou k propagaci čistokrevného chovu morčat a ke všemu, co s tímto chovem souvisí. Největším úspěchem je založení ZO. Ráda bych širokou veřejnost seznámila s prací této nové ZO a snad i tímto článkem upozornila a probudila ty ortodoxní chovatele, kteří tento nový obor stále odmítají vzít mezi sebe.
ZO byla založena v červnu r. 1999 a již na ustavující schůzi byly vytýčeny základní body, které se tato organizace snaží plnit na 100% a které by jí zařadily mezi ostatní odbornosti z velké rodiny ČSCH. Jako hlavní bod našeho prvního snažení jsme si určili obstarání standardu morčat. Až posléze jsme si uvědomili, jak nelehký cíl to je, ale myslím, že i toto úskalí jsme zdárně zdolali. Od ČSCH jsme obdrželi starší vydání německého standardu, který je v současné době nevyhovující, ale v začátcích matně nastínil budoucí kroky. V následné době jsme po osobním navázání kontaktu s německým chovatelem získali nynější německý standard a ještě standard anglický, který nám na požádání zaslala anglická posuzovatelka drobných hlodavců p. Eveline Van Vliet.
Doufáme tedy, že ve výstavním roce 2000 bude již tato otázka vyřešena. Rukou v ruce s vyřešením této otázky byla touha pořádat výstavy, registrovat morčata do chovu a vést plemennou knihu. To se nám z velké části také vyplnilo. Do současné doby jsme zaregistrovali za r. 1999 - 66, 2000 - 42 chovných jedinců. Účastnili jsme se výstav v Lounech, Praze, Českých Budějovicích a v Úvalech. Stále se učíme a vše se vylepšuje, těžko sice získáváme respekt u dlouholetých chovatelů drobného zvířectva, ale časem si jistě zvyknou, že mezi ně opravdu patříme. Začátkem r. 2000 se začali rozmnožovat první registrovaní jedinci, takže i plemenná kniha brzy rozběhne svou činnost.
Za velký úspěch považujeme import 50 kusů morčat, které se nám podařilo získat od německých chovatelů. Podařilo se uvést do našich chovů tak ojedinělé druhy morčat o kterých se nám při založení ZO ani nesnilo, např. merino, texel v barvě šiml, saténový americký crested, angora a coronet. Bohužel asi 10 % těchto importovaných morčat nedosahovalo takové kvality, jakou jsme vzhledem k jejich cenám očekávali, ale i přes tyto nedostatky jsme více než spokojeni a tato akce završila naše snažení v roce 1999.
Největší radost nám udělal vysoký zájem o náš klub a do dnešního dne počet členů přesáhl číslo 100. Do naší ZO vítáme opravdu každého, kdo má zájem o moderní čistokrevný chov morčat, ale i toho, kdo vlastní 1-2 morčátka pro potěchu. Neradi však mezi sebou odhalujeme tzv. množitele, kterým nezáleží na kvalitách chovných jedinců, nesnaží se o zlepšení typu a už vůbec neuznávají jejich přednosti. Morčata pouze množí jako krmivo pro plazy, nebo je zpeněžují ve výzkumných laboratořích. Jistě i prostřednictvím tohoto časopisu se již mnoho chovatelů o naší ZO dozvědělo. A tak doufám, že i tímto článkem jsem přispěla k větší informovanosti ohledně těchto domácích mazlíčků. Netvrdím jako v mnoha jiných článcích, že si s chovem poradí odrostlý kojenec, ale je to dobrý začátek pro každého, kdo si chce ověřit svoje schopnosti a netroufne si (třeba z prostorových důvodů) na nic většího. Ráda bych každého upozornila na množství zkušeností, které se mezi členy klubu hromadí a rádi pomůžeme, poradíme a poskytneme jakoukoliv pomoc, která bude v našich silách. Bohužel, co se týče veterinární pomoci, má spousta našich členů negativní zkušenosti. Pokud nepřijde do ordinace s morčetem dítě, ale dospělý chovatel, hledí na nás mnohdy jako na „podivíny“ a morče je pro ně jen cosi, co je zdržuje od větších „výdělečně perspektivnějších“ pacientů. Již několika našim členům se stalo, že po nasazení nevhodných antibiotik zvíře zbytečně uhynulo. Tímto nechceme říci, že morče berou všichni veterinární lékaři tak, jak jsme výše napsali, jsou i tací, kteří v mnoha případech velice ochotně pomohli. Byla již situace, kdy si ponechali několik morčat v ordinaci a po celonočním studiu odborných knih se snažili pomoci, těm velice děkujeme.