I pes malého plemene musí být vychován

Mnoho majitelů psů malých plemen se mylně domnívá, čím menší pes, tím menší nároky na jeho výchovu, případně výcvik. Se psy malých plemen cvičím již přes dvacet let, měl jsem postupně dva malé knírače, kteří byli drženi v bytě, měli složeny zkoušky z výkonu, měli i bonitaci. Nyní dva roky mám v péči svěřeného Jack Russel teriéra, který rovněž žije v bytě, zatím jsme složili dvě zkoušky z výkonu.

Za období posledních asi pěti let jsem měl možnost se přesvědčit o tvrzení, které uvádím v prvním souvětí tohoto příspěvku. Setkal jsem se s případem Anglického kokršpaněla, který terorizoval rodinu majitele, dále to byl jorkšírský teriér, který nechtěl pustit paničku do postele, Pekinéz, okupující gauč, Jack Russel teriér, určující směr vycházek při venčení, další Jack Russel teriér, chytaný majitelem v rukavicích …

Posledně jmenovaný naštěstí začal asi v půl roce navštěvovat kurzy na našem cvičišti a dnes je z něj kamarád celé rodiny. Popisované případy jsem náhodně pozoroval a k dokreslení informací mně vždy, možná někdy i nechtěně, přispěli sami majitelé při našem vzájemném setkání.

U všech těchto psů byl primární problém v tom, že jejich páníčci podcenili výchovu svých miláčků. Když jsem s nimi na toto téma hovořil, tak téměř polovina z nich tvrdila, že mají psa jako kamaráda a nějaká výchova, to je týrání …

Podařilo se mi uspět s argumentací a praktickými příklady u posledního popisovaného případu Jack Russel teriera, kdy majitelka nakonec usoudila, že už bude muset s tím psem něco dělat, což se také podařilo. Jsem toho názoru, že všechna malá plemena psů potřebují alespoň základní výchovu. Pokud přibude výcvik v základní ovladatelnosti – tím lépe. K tomu se přikláním z následujících důvodů.

• Malá plemena psů rychleji dospívají, bývají většinou dost temperamentní (nejen španělé a teriéři), potřebují usměrnit důslednou a cílevědomou výchovnou činností ze strany majitelů.
• I přes tisíciletý proces domestikace je pes (i malé plemeno) stále šelmou, která má charakteristické rysy svého chování.
• Potenciální majitelé mnohdy podlehnou módnímu diktátu a pořídí si plemeno, které neznají, zejména z hlediska povahových rysů.
• Malí pejsci jsou přímo „magnetem“ k polidšťování ze strany svých paniček i páníčků.

Co zahrnuje výchovu psa v širším pojetí?
• Návyk na prostředí, určení místa štěněte v novém domově.
• Návyk na jméno, obojek, vodítko.
• Učení čistotě.
• Psík musí bez problémů vnímat ostatní členy rodiny, musí být veden k tomu, aby neničil zařízení bytu apod.
• Bez negativní reakce musí od svého majitele snést:
• kontrolu a čištění uší a očí,
• prohmatání tělních krajin,
• umožnit otevření tlamy,
• sáhnutí do misky s krmením či pitnou vodou,
• vedení pejska k lhostejnosti k cizím osobám – žádné neodůvodněné skákání, štěkání apod.

Nejčastější nešvary:
– krmení psa od stolu,
– spaní psa v posteli,
– přehlížení drobných škod způsobených psem bez adekvátního opatření ze strany páníčka.
Za vším je nutno vidět nedůslednost, mnohdy neznalost, ba i strach majitele.
Psi, bez rozdílu plemen, jsou naši kamarádi a měli bychom je tak brát, ale, jako při každé práci se zvířetem, i zde musí být nastavena určitá pravidla soužití. Jedině tak bude náš vztah opravdu kamarádský a bezproblémový.