Jak vznikl nápad zrealizovat „koňskou sanitku“?
Pavel: Prvotní idea přišla asi před pěti lety od MVDr. Zdeňka Žerta. Jako profesionální přepravci koní spolupracujeme dlouhodobě s Klinikou chorob koní VFU Brno. Doposud se sem postižená zvířata vozila improvizovaně a mnohdy se přepravou stav koně ještě zhoršil. Takže v hlavách jsme to nosili celkem dlouho. Co ale bylo tím impulzem pro faktický rozjezd projektu, o tom lépe pohovoří Tomáš.
Tom: Tím impulzem byla moje návštěva na podzim 2008 na koňském veletrhu Fieracavalli. Zde jsem mohl vidět a osahat si zařízení, se kterým již několik let zachraňují koně v Itálii. Po mém příjezdu zpět jsme s Pavlem sedli a rozhodli, že je nejvyšší čas naši myšlenku zrealizovat.
Jak probíhala technická realizace Horse Emergency a sestavení týmu?
Tom: Při vymýšlení samotného technického zařízení jsme vycházeli v prvé řadě z našich zkušeností a potřeb. Také jsme samozřejmě shromažďovali zkušenosti ze zahraničí. Z různých variant vyprošťování a přepravy postižených koní jsme potom zvolili kompromis, který splňuje naši představu o funkční záchrance.
Pavel: Duší týmu Horse Emergency jsme s Tomášem my dva řidiči – záchranáři. Dále sem patří naše kolegyně pro marketing Ing. Jiřina Rauerová, odbornice na vzdělávání, výcvik a prevenci Zuzka Prokopová a maskot záchranky fenka pinče Surikatka. Čerstvě se dalšími členy týmu stali řidiči – záchranáři Robert Šíbl a Míša Daubnerová. Neodmyslitelnou součástí je i tým lékařů z brněnské kliniky v čele s MVDr. Žertem, který je i odborným garantem projektu. Do okruhu spolupracovníků zahrnujeme i terénní veterináře z celé republiky. Nesmíme zapomenout ani na druhou spádovou kliniku v Heřmanově Městci, se kterou též úzce spolupracujeme.
Nakoupení a sestavení sanitky muselo být jistě finančně nákladné. Jak se vám daří shánět prostředky?
Tom: Prozatím disponujeme jedním prototypem sanitky pro velká zvířata. Jejím základem je sériový přepravník z produkce firmy Paragan z Hranic na Moravě. Oproti jiným má bezkonkurenční vnitřní šířku 200 cm (!) a vynikající podvozek s nezávisle zavěšenými odpruženými koly. V tomto vleku je konstrukce pro zavěšení pacienta do transportní sítě a speciální polstrovaná podložka pro zvíře převážené vleže. Obojí je mobilní a dá se navijákem vtáhnout i s pacientem do přepravníku. Přepravovaným pacientům nabízíme nejvyšší možný komfort včetně monitoringu, nucené ventilace a temperování interiéru nezávislým topením.
Pavel: Uvedení celého konceptu k životu je opravdu velmi nákladné. Již od počátku jsme byli smířeni s tím, že tento projekt je nevýdělečný. Fungujeme spíše na charitativní bázi, tzn. že se snažíme získávat prostředky z různých zdrojů, včetně našich vlastních rozpočtů.
Mají zájem o sponzorství spíše firmy, nebo jednotlivci z řad veřejnosti?
Pavel: Koňská veřejnost nám vyjadřuje širokou náklonnost, toho si samozřejmě vážíme. Jedná se však vesměs o podporu morální. Větším přínosem je spolupráce s firmami, které pomáhají s materiálním a technickým vybavením. Mnohé více či méně sponzorsky. Jsou to kromě výše uvedeného dodavatelé přepravníku i Kovovýroba Marek a syn z Rosic u Brna (výrobce závěsné konstrukce), Hřebčín Grunt Galatík nebo výživářská firma Alltech.
Tomáš: Nechceme nic zakřiknout, ale možná se blýská na lepší časy. Začínají se ozývat subjekty, které myšlenka záchrany zvířat zaujala, chtěly by ji podpořit a podílet se na ní. Takto v současnosti např. probíhají jednání o spolupráci s krmivářskými firmami Dibaq, Biofaktory a Mikrop. V dnešní době vrcholící krize nezvyklé a o to více obdivuhodné. Děkujeme.
Jak se k vašemu záměru staví oslovení veterináři?
Pavel: Z devadesáti procent naprosto kladně. Komu jinému by mělo jít o záchranu zvířat více než právě jim. Sami se nám ozývají z různých koutů republiky a nabízí své služby. My je zařazujeme do registru a tím vytváříme široký spolupracující tým. Terénní doktor by měl být u zvířete první a na jeho doporučení si potom majitel zavolá naši sanitku.
Tom: Těch zbývajících 10 % jsou praktici, kteří celý život koně se zlomenou (nalomenou) kostí automaticky utrácejí a naše myšlenka jim připadá zbytečná a nevěří jí. Budeme se snažit tyto skeptiky naší činností přesvědčit, že některá zranění stojí za záchranu.
Komu můžete nabídnout pomoc v nouzi? Převážíte i jiná zvířata než koně?
Pavel: Sanitka je univerzální pro různá velká zvířata. Jsme omezeni pouze vnitřními rozměry. V závěsu můžeme transportovat zvíře do kohoutkové výšky asi 180 cm s hmotností do 1 000 kg, v poloze vleže na speciální polstrované podložce i větší a těžší. Nejčastějšími pacienty jsou samozřejmě koně. Můžeme však odvézt i hospodářská a zoo zvířata daných rozměrů.
Tom: Nedávno jsme například převáželi samce velblouda.
Jsou i neakutní situace, kde majitelé ocení služby Horse Emergency?
Pavel: Sanitka samozřejmě slouží i k neakutním převozům. Například kůň se zraní, majitel s veterinářem se snaží vše řešit v domovské stáji, po čase se zjistí, že přece jen bude nutný transport na kliniku. Nebo se takto nedoléčený kůň musí přestěhovat do jiné stáje. Nebo je potřeba koně v rekonvalescenci odvézt z kliniky do domácího ošetřování … Těch případů, kdy je vhodné využít naše služby, je jistě více.
Tom: Mezi neakutní případy můžeme počítat i pohotovostní službu, kterou na požádání držíme na významných jezdeckých akcích. Vlastně stejně jako lidská záchranka. Takto jsme zváni zejména na závody všestrannosti a již pravidelně jsme přítomni i na Velké pardubické.
K čemu může sloužit půjčovna závěsu?
Pavel: Ano, speciální závěs opravdu do stájí půjčujeme a mnohým koním již pomohl od zbytečného utrpení. Stávají se případy, kdy kůň nemůže samovolně stát a není přitom nutná jeho hospitalizace. Jde zejména o některá poranění pohybového aparátu, otravy, poruchy CNS, schvácená kopyta apod. Dlouhodobé ležení, byť na vysoké podestýlce je nejen kontraproduktivní, ale i technicky náročné. Zvíře se totiž musí (!!!) pravidelně obracet.
Tom: Důležité je uvést, že síť je pouze podpůrná, tzn. že kůň je v ní po většinu času jen nadlehčován. Pokud by zvíře leželo v síti dlouhodobě plnou vahou, mohlo by si uškodit. Majitel také musí připravit v boxu závěsné místo - např. traverzu.
Máte už za sebou nějakou akci? Jak se převáží zraněný kůň? Máte možnost jet rychleji než s obvyklou přepravou zvířat?
Pavel: Ostrých výjezdů máme za sebou celou řadu. Ty nejzajímavější, včetně fotografií, jsou uvedeny na našem webu. I přesto, že jsme plnohodnotnými členy IZS JmK, nemáme nárok na tzv. modrý maják. Proto při přepravě musíme dodržovat předpisy jako každý druhý. Jako členové IZS si však můžeme vyžádat policejní doprovod pro průjezd městem nebo kolonou. Zatím pouze na území JmK.
Tom: Po pravdě řečeno, se zraněným koněm tak či tak nelze jet o mnoho rychleji, než dovoluje zákon.
Funguje i noční pohotovost?
Pavel: Oba naše dispečerské kontakty fungují nonstop. S Tomášem máme oba dva běžná zaměstnání, ale daří se nám držet pohotovosti, které po nás požaduje i smlouva s IZS.
Kontakt na sanitku by jistě měl viset v každé stáji. Existuje způsob, jak mít Horse Emergency vždy na očích?
Pavel: Snažíme se již od počátku naši činnost propagovat na různých úrovních tak, aby se kontakt na nás dostal opravdu do každé stáje. V tomto nám velmi pomáhají mediální partneři, mezi které patří i Fauna. Děkujeme za tuto podporu.
Tom: Přímý kontakt na dispečink ale může mít opravdu každý u sebe. Jedná se kromě jiných reklamních předmětů o přívěsek na klíče s telefonním číslem, který nám pomáhají distribuovat některé jezdecké prodejny. Zakoupením přívěsku a nálepek navíc přispějete na náš provoz. Podrobnosti a veškeré další kontakty lze opět nalézt na www.KonskaZachranka.cz.
Děkuji za rozhovor.