Jak postupovat při nálezu zraněného zvířete?
Jak tedy podle zákona postupovat? V případě živočichů zajistí každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice.
Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě osoba, která se ho ujala, příjme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace.
U zvláště chráněných živočichů je zákon přísnější, neboť zraněného nebo nemocného živočicha je nutné bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Pracovníci záchranných stanic mají znalosti i podmínky pro poskytnutí nejvhodnější pomoci a dlouhodobé péče. Zároveň mají zkušenosti pro poskytnutí takové péče, která ve většině případů umožní návrat živočicha do přírody. Proto je pro přežití živočicha a jeho návrat do přírody nejvhodnější obrátit se na záchrannou stanici.
Abychom nezpůsobili více škody než užitku je dobré vědět, kdy živočichové naší pomoc opravdu potřebují.
Ptačí mláďata potřebují pomoc, pokud jsou zraněná, nemocná, podchlazená, promoklá, v blízkosti jsou mrtví rodiče či sourozenci, holátko je mimo hnízdo, mládě nekrmivého ptáka (např. bažanta, koroptve, kachny, labutě atd.) je osamocené a nevidíme jeho rodiče. Opeřená mláďata, která neumí létat, potřebují pomoc pouze v případě, že jim hrozí nebezpečí (doprava, psi, kočky atd.), v tomto případě je nejlepší dát je na vyvýšené místo, pokud takové místo v blízkosti není, mládě odneseme.
Labutě můžeme v zimě často vidět na zamrzlých hladinách vod, většinou však nejsou přimrzlé, pouze odpočívají a nohy mají schované pod peřím, což si můžete ověřit tím, že je zkusíte vyplašit. Pokud se labuť nepohne, je nejlepší zavolat odborníky např. ze záchranné stanice, kteří labuti pomůžou.
Mláďata savců se mohou snadno octnout na nebezpečném místě (v blízkosti komunikace atd.). Nejvhodnější je takové mládě přenést, aniž bychom se ho dotkli např. pomocí lopatky, desky, na bezpečnější místo, které nebude příliš vzdálené, aby ho mohla jeho matka najít. Pomoc potřebuji i mláďata, která jsou zmatená, pobíhají, vydávají hlasité zvuky, mláďata zraněná, ta, kterých se dotkl člověk, uhynula jim matka a mláďata stromových savců (veverka, plch) nalezená na zemi, u zničeného hnízda atd.
Velmi důležité je nedotýkat se mláďat zajíců, srn, divočáků atd., která vypadají opuštěně, jsou v klidu a nehýbou se. Tato mláďata čekají na svou matku, která se je vrací většinou pouze nakrmit. Jakmile matka cítí cizí pach na srsti mláděte, mládě odhání.
Hlavně před zimou se objevují ježci, kteří potřebují naši pomoc zvláště pokud jsou zranění, nemocní, vyskytují se venku během dne nebo během zimy, uvízli v pasti, sítí atd., s váhou na konci října méně než 400 g nebo v listopadu méně než 600 g nebo mláďata, která osiřelá.
Pokud se rozhodnete odvést živočicha do záchranné stanice použijte např. novinami vystlanou kartónovou krabici s větracími otvory na horní straně.
Zbývá si jen přát, aby co nejméně živočichů potřebovalo naši pomoc a abychom v případě potřeby byli schopni pomoc zajistit.
